Veřejnost může do poloviny října posílat připomínky ke studii brownfieldu v Bubnech
6. října 2019 11:17
Studie má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu, která je nutná pro sejmutí stavební uzávěry. Ta nyní znemožňuje na celém brownfieldu stavět. Návrh zástavby obsažený ve studii by se poté měl promítnout také do připravovaného nového územního plánu, který by měl začít platit od roku 2023.
Územní studie sice není závazná, ale v budoucnu by na ni měla navazovat i závazná dokumentace, kterou by se město i všichni investoři museli řídit. Výstavba v oblasti je podle autorů studie dlouhodobou výzvou na zhruba 20 let.
Podrobné informace o studii jsou zde: http://www.iprpraha.cz/bubny. Zájemci se zde i dozví, jak podávat připomínky.
Podle návrhu by nová čtvrť měla propojit dolní Holešovice a Letnou. Její severojižní osu by podél železnice měl tvořit rozlehlý park, který doplní několik náměstí. Jedno by mělo být u holešovického nádraží, druhé u zrekonstruované budovy staré elektrárny, třetí u plánovaného muzea holocaustu, čtvrté u nové zastávky rychlodráhy na letiště a páté na Vltavské u plánovaného koncertního sálu.
Studie se zabývá také dopravním řešením. „Dopravní koncepce pro nás byla opravdu oříškem," uvedl Bartošek z IPR. Po konzultaci s odborníky se podle něj nakonec autoři rozhodli ponechat auta z magistrály v obou směrech v Argentinské ulici, jak je tomu teď.
Původně se zvažovalo rozdělení směrů z a do centra do různých ulic, ale podle Bartoška by to jen zvýšilo dopady dopravy na další území. Argentinská bude 36 metrů široká a doplní ji stromořadí a další úpravy. Podle architekta má jít o „sice dopravně zatíženou, ale kultivovanou městskou ulici."
V nové čtvrti mají vzniknout cyklotrasy a na celém jejím území má platit omezení rychlosti pro automobily na 30 kilometrů v hodině. Napojení na MHD by mělo zajistit prodloužení tramvajové trati z Dělnické. Obytné domy budou zejména u parku ve středu území, okolo Argentinské ulice budou převážně administrativní stavby.U stanice metra C Nádraží Holešovice jsou naplánovány výškové budovy. Počet obyvatel 25 000 podle Bartoška odpovídá hustotě obyvatel 250 osob na hektar, jaká je třeba na Vinohradech. „Víme, že takové město funguje. Dělat málo husté město se nevyplácí," řekl.
Podobnou studii IPR v minulosti připravil také pro brownfield Slatin a Bohdalce mezi Michlí, Vršovicemi a Zahradním Městem, kde dříve byla mimo jiné dělnická kolonie. Studie původně navrhovala na území s rozlohou 180 hektarů asi 35 000 obyvatel, proti se však postavilo nové vedení radnice Prahy 10 a prosadilo snížení navrhovaného počtu obyvatel na 26 000, což je asi 140 lidí na hektar.
IPR nicméně dlouhodobě prosazuje spíše hustší městskou zástavbu, která je podle urbanistů pro ekonomické fungování města lepší.