Pokud Ústí nad Labem nepřidá peníze, ohrozí to provoz sedmi knihoven

  13:58
Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, spadající pod Ústecký kraj, spravuje i sedm městských knihoven. Dohoda o jejich financování však skončila a kraj už je dál platit nechce.

Ředitelka knihovny Jana Linhartová | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Severočeská vědecká knihovna (SVK) ve čtvrtek převzala od ministra kultury Lubomíra Zaorálka titul Knihovna roku 2019 v kategorii Významný počin v oblasti knihovnických a informačních služeb.

Prestižní ocenění obdržela za projekt poradenského a edukačního centra pro spolupráci škol a knihoven v rámci neformálního vzdělávání. Úspěchem se ještě ten den na své facebookové stránce pyšnili ústecký magistrát.

Přitom SVK u Ústí marně bojuje o podporu a hrozí, že dojde k omezení fungování sedmi městských knihoven, jež pro město spravuje a provozuje.

„Na toto ocenění by na našem drsném severu měl být hrdý kraj i město. Jenomže vedení města to moc nezajímá,“ posteskla si ředitelka SVK Jana Linhartová.

Vědecká knihovna je příspěvkovou organizací kraje, který na její provoz ročně dává přes 55 milionů korun. Spadá pod ni i sedm městských knihoven, které sídlí v budovách městských obvodů.

Kraj a město před několika lety uzavřely smlouvu o směně různých budov, jejíž součástí bylo i to, že kraj bude provoz knihoven platit do května 2017 a poté je začne financovat už město.

Kraj není povinen finance na knihovny posílat, říká hejtman

Podle propočtů knihovny a kraje jde o částku 17 milionů korun. Magistrát však přispívá jen 600 tisíci. A kraj už za něj dál platit nechce.

„Kraj není povinen finance na městské knihovny posílat. Pokud bychom tuto částku rozdělili mezi malé obce, pokryli bychom desítky a desítky dotací. Podíl města je velice malý a do konce roku se musí najít řešení,“ řekl hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM).

Podle rady kraje v případě, že by se Ústí nechtělo více finančně zapojit, nastane situace, která ohrozí jejich další fungování. V minulých letech se ředitelce nepodařilo s městem na financování domluvit, a právě proto se obrátila na kraj.

„Já už jsem na to rezignovala. S bývalým vedením města jsem nebyla schopná se domluvit vůbec, protože knihovna pro ně byla zbytečná instituce. Ze současného vedení se našich akcí účastní pouze pan primátor, bohužel je sám,“ přiblížila Linhartová.

Když nebude 17 milionů, stačila by aspoň polovina

Podle ředitelky je 17 milionů kalkulace a ideální stav pro financování mezd i rozvoje.

„Když nebude 17 milionů, stačila by aspoň polovina, protože nejvíc stojí platy zaměstnanců, provoz a všechny související věci. My dostáváme minimální částku na nákup knih, her, DVD, CD a časopisů,“ vypočítává ředitelka.

V nejhorším by prý byla spokojená i s jakoukoli částkou nad pět milionů. „To by stačilo i na kvalitnější akce a vzdělávání, protože knihovny se proměňují v místa celoživotního vzdělávání, kulturní a komunitní centra, a kromě toho jsou i půjčovnami knih,“ podotkla Linhartová.

Jak bude město situaci řešit, není v tuto chvíli jasné. „Město se k této věci momentálně nemůže vyjadřovat, protože nemá žádnou oficiální žádost o financování v takovémto rozsahu,“ sdělil pouze referent kanceláře primátora Milan Danda.