Rozryté záhony, poničené plodiny a ze zahrad doslova oraniště. Tak to nyní vypadá v Sobotíně, které divočáci pustoší opakovaně už několik týdnů po sobě.
Kdo má pozemek otočený směrem k lesu a navíc ho nemá oplocený, může si být téměř jistý, že ho dříve nebo později nájezdy divočáků neminou. Své o tom ví například Dudkovičovi.
„Během krátké doby je to už potřetí, co nám divočáci zdevastovali zahradu. Naposledy to bylo předminulý víkend,“ svěřuje se Věra Dudkovičová.
Podle ní se nemohou proti divočákům bránit podobně jako řada dalších lidí tím, že by pozemek oplotili.
„Máme ho pod lesem, a kdybychom ho obehnali plotem, tak při každém větším dešti, kdy voda stéká se zeminou z lesa, by plot nevydržel a lehl by. Takhle voda proteče a větší škody nepůsobí,“ vysvětlila obyvatelka obce s tím, že se jim o zničenou zahradu postarali nájemci honitby v okolí Sobotína.
„Po řádění divočáků nám ji nechali hned upravit,“ uvedla Dudkovičová.
Škodám teď nedokážeme zabránit, říkají myslivci
Divočáci škodili také na několika dalších zahradách, kde vyryli nejen brambory, a nevyhýbají se ani obecním pozemkům.
„Divočáci jsou přemnožení, budeme usilovat o zvýšení jejich odlovu,“ sdělila starostka Sobotína Irena Fojtíková.
Podle hospodáře sobotínského honebního společenství Františka Vepřeka se těmto škodám nedá v současné době zabránit.
„Snažíme se intenzivně lovit, zkoušeli jsme rozmisťovat pachové ohradníky. Bohužel ty nijak nezabraly. Každou způsobenou a nahlášenou škodu se snažíme co nejrychleji řešit,“ popsal Vepřek.
Jen na Olomoucku myslivci zastřelili dva a půl tisíce divočáků
On sám letos střelil už patnáct divočáků. Upozornil však, že odlovy nejde neustále zvyšovat.
„Myslivců ubývá a je potřeba říct, že každý má také svou práci a nejde být každou noc v lese a lovit divočáky a potom jít ráno do práce. Navíc ceny jsou kvůli přebytku masa z divočáků na trhu nízké a prodávat jejich maso se nám příliš nevyplácí,“ vysvětlil.
Přemnožení divočáci pustoší také v dalších částech regionu. „Škody vznikají především v oblastech navazujících na lesy v oblasti Dolan, Hrubé Vody, kolem Bouzova na Olomoucku nebo na Šternbersku,“ vyjmenoval jednatel Okresního mysliveckého spolku Olomouc Jiří Zbořil.
Přestože v okrese myslivci v posledních letech odlovili kolem 2 500 divočáků, což je zhruba šestinásobek odlovů před dvaceti lety, ani to nestačí.
Zatím mají dost potravy v přírodě, pak mohou vyrazit i do měst
Na Krajském úřadě Olomouckého kraje má myslivost na starosti Miroslav Kvapil. Při současných stavech divočáků je podle něj pravděpodobné, že budou páchat stále víc škod.
„Pokud už někdo utrpí škodu, měl by se dohodnout s uživatelem honitby, který by ji měl nahradit. Pokud k dohodě a náhradě škody nedojde, měl by se obrátit na soud,“ popisuje postup Kvapil.
Zdůraznil však, že škodící divočáci nemusí být z blízké honitby. „Černá zvěř je schopna překonávat i větší vzdálenosti, takže může přejít i přes několik honiteb. Prokázat, ze které konkrétní honitby divočáci páchající škody na tom kterém území jsou, je prakticky nemožné,“ upozornil.
Zatím se v regionu divočáci nedostávají do městských ulic, ale i to se může brzy změnit.
„Teď mají dost potravy na polích a loukách, není ale vyloučeno, že se brzy objeví i na sídlištích,“ nevylučuje Kvapil.
O motivaci ve formě vyplacené částky za odlovený kus, což před lety vedlo k dočasnému snížení stavů divokých prasat, přitom podle něj stát nyní neuvažuje.
Kuriozní příhodu s divočákem zažili v karaoke baru v severočínském městě Šuang-ja-šan:
10. října 2019 |
