Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Výběr vítězného architektonického návrhu na novou multifunkční arénu vzbudil v Jihlavě mezi odbornou i laickou veřejností nejednu polemiku. Nová hala má vzniknout do roku 2023 na místě stávajícího Horáckého zimního stadionu (HZS). 
Do diskuze se zapojil také jihlavský architekt Ladislav Koukal, který mimo jiné po roce 2000 pracoval sedm let na jihlavském magistrátu jako vedoucí tehdejšího Útvaru hlavního architekta města. 

Osobně se architektonické soutěže nezúčastnil. Přesto se o problematiku zimního stadionu v Jihlavě zajímá. Sám zpracoval několik návrhů, jak by měla nová hala vypadat. A to jak na zelené louce, tak na místě stávajícího stadionu.
Se svými návrhy oslovil také město, ale neúspěšně. „Nepodařilo se mi je na radnici doručit,“ řekl k tomu bez bližší specifikace. Ačkoliv sám považuje za nejvhodnější výstavbu nové haly na zelené louce, rozhodnutí města, že se vůbec začne stavět, vítá.   
„Z tohoto pohledu je potřeba ocenit snahu a nakonec i postup současného vedení města. A to jakkoli máme třeba odlišné názory,“ podotkl. Tvrdí, že svými připomínkami nechce akci nabourávat, naopak si přeje, aby se vše zdárně posouvalo dopředu. 
Zároveň však upozorňuje na možné nedostatky stávajícího vítězného návrhu, jehož autorem je brněnský ateliér Chybik+Kristof Architects & Urban Designers. 

„Vše vychází z dobrých a ambiciózních tezí, pod které bych se též, tak jako vedení města klidně podepsal. Jen si nejsem jist, zda tyto teze a ideje lze na stávajícím místě splnit,“ hodnotí vítězný návrh architekt Koukal. 
Koukalovi se líbí architektura otevřených prostorů, což je řešením i vítězného návrhu arény. Ochozy v návrhu jsou zcela propojeny s prostorem hlediště. Na základě svého průzkumu Werk Areny v Třinci byl však Koukal upozorněn, že se tam zmíněné řešení neosvědčilo. 
„To, co se děje v ochozech či restauraci v době konání kulturních akcí, koncertů, divadel, muzikálů, ale i např. tenisových utkání, velmi zásadně tyto produkce ruší – především hlukem, ale i pohybem,“ nastínil jeden z možných problémů. 

Problémem může být světlo i umístění
Další nedostatky vidí u prosklených částí navržené haly. Například u celoprosklené tělocvičny upozorňuje, že sportujícím určitě neudělá radost, když jim zvenku přes sklo bude do očí svítit slunce. 
„U takových tělocvičen pak často vidíme, jak jsou zastiňovány dodatečně, někdy i velmi provizorními a nevzhlednými stínícími závěsy a podobnými prostředky,“ podotkl.  
Upozorňuje, že obdobné problémy mohou být i s ostatními, podle Koukala, až v nadměrné míře, prosklenými plochami i u vlastního prostoru arény. 

„Mohli jsme si všimnout, že dokonce i stávající HZS musel před sezónou extraligy v Jihlavě podstoupit přelepení oken či prosklení i na severozápadní straně, a to především z důvodu odstranění oslňování a nežádoucích odlesků v hracím prostoru,“ vysvětlil. 
Podle Koukala je stávající HZS z hlediska přirozeného světla uvnitř v podstatě geniálně řešen světlíky na střeše. 
Architekt Koukal dále uvádí, že po obvodu nové arény nenašel ani deklarované velké množství obchodů, provozoven služeb a zařízení pro všechny občany. 
Poukázal také na to, že nová aréna více zasahuje do parku než stávající HZS. „Je vlastně zmenšena i nezastavěná zelená plocha při Jiráskově ulici, navíc rigidně přerušena či ukončena rampou sjezdu do podzemního podlaží,“ upřesnil. 
Zmínil, že z návrhu není možné vyčíst řešení příjezdů, vjezdů a míst pro zastavení autobusů přivážejících sportovce tak, aby měli zajištěný přímý vstup do šaten. 

„Podobná je otázka příjezdu a vstupu hostujících fanoušků. To má z hlediska bezpečnosti též své zvláštní požadavky,“ pokračoval ve svých výhradách architekt. 
Doplnil, že bude potřeba provozně vyřešit i stanoviště pro sanitku i vozů s technikou pro média. Zmínil také, že v rámci multifunkčnosti haly bude potřeba dořešit příjezd pro kamiony s technikou až na úroveň ledové plochy. 
Podle Koukala však vítězný návrh nemá pouze negativa. „Návrh je zcela určitě invenční, ale zmiňování pozitiv na tomto místě by nic nepřineslo a bylo by v podstatě „nošením dříví do lesa“ neboť to již učinili a činí jiní,“ dodal architekt Koukal. 
 

Diskuze k článku