Je krásné inspirovat, hlavně děti. Martin Brodeur se znovu ohlížel za kariérou

Sám byl kdysi zázračným dítětem kanadského hokeje. Už v jednadvaceti letech chytal pravidelně NHL, ve třiadvaceti slavil s New Jersey svůj první Stanley Cup. Dnes je mužem v letech. Zakulatil se mu obličej, přibyly nějaké ty vrásky. Hokej už sleduje jenom jako funkcionář. A sbírá ceny. Aktuálně byl jmenován členem Kanadské sportovní síně slávy.

Členem Hokejové dvorany pro výjimečné už je od loňska. Jmenován byl ihned po uplynutí povinné tříleté lhůty. Teď se dočkal spolu se sedmi respektovanými Kanaďany další poklony. Jde jen o drobnou třešinku na dortu kariéry fenomenálního sportovce, který se u té příležitosti rád rozpovídal.

„Je ohromné, co dělá síla sportu pro děti a jejich komunity,“ řekl Martin Brodeur, vítěz 691 zápasů v NHL, ve středu pro CBC v Torontu. „Když po vás chce dítě autogram, teprve později si uvědomíte, že jste udělal něco dobrého.“

„Pokud ho totiž potkáte po pěti letech, vyrostou, mají své vlastní životy a často vám řeknou, jak moc jste je inspiroval. Z toho mám radost. Měl jsem štěstí, že jsem měl dost talentu, hrál jsem za dobrý tým a dostal se do NHL.“

Brodeur je zámořskou legendou. Dnes sedmačtyřicetiletý chlapík je nejlepším gólmanem v počtu vychytaných výher (691), druhý Patrik Roy jich má o 140 méně. Má i nejvíc nul (125), čelil největšímu počtu střel (31709). V lize odchytal rekordních 1266 zápasů, krom posledních sedmi všechny za New Jersey. S Bradenem Holtbym se dělí o maximum v počtu vítězství za sezónu (oba 48).

Montrealský rodák vlastní také jeden prestižní rekord v play off, kde vychytal 24 shutoutů. Rekord v počtu výher (151) drží jeho krajan Roy.

„Znamená to pro mě moc, protože to je sport, nejen hokej,“ odpověděl na otázku, jak moc si cení členství v další Síni slávy. „Celý život jsem soutěžil jen s hokejisty, pak skončíte. Tohle je ohromné.“

Životní momenty? „Mým vrcholem byly Stanley Cupy a olympiády,“ ví trojnásobný vítěz stříbrného křapáče a držitel zlatých medailí z pod pěti kruhů v Salt Lake City 2002 a Vancouveru 2010.

Finále z roku 2002 si dobře pamatuje. Jeho tatínek reprezentoval Kanadu na olympiádě v roce 1956. Synův triumf přinesl javorovému listu zlato po padesáti letech. „Nevěřil jsem až do samého konce,“ reagoval bývalý gólman na otázku, kdy uvěřil, že vyhraje.

„Byl to vyrovnaný zápas, o gól při vstupu do třetí třetiny. Pak jsem měl zákrok, myslím proti Brettu Hullovi, po kterém jsme my skórovali. V téhle éře hokeje už bylo těžké obracet dvougólovou ztrátu. To už jsme cítili, že máme velkou šanci. Posledních deset minut to ale byly pořádné vervy.“

Po anabázi v St. Louis, kde po skončení kariéry dělal tři roky asistenta generálnímu manažerovi, se Martin Brodeur vrátil do New Jersey, kde nyní pracuje jako viceprezident pro obchodní vývoj.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter