i

Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Zabití ekonomikou

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 630, 2019/11
 |  Téma: Ceny Neuron

„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox populačního zdraví – ač se to na první pohled zdá jako nesmysl, v období silné ekonomiky úmrtnost zpravidla roste a naopak klesá v období ekonomické recese. Avšak prevalence chronických nemocí je většinou horší v období recese.

Proč tomu tak je, je jednou z nevyřešených otázek populačních studií a sociální demografie a vědeckým problémem, kterým jsem se i já zabývala v několika studiích obyvatel Detroitu ve Spojených státech amerických.

Detroit je průmyslové centrum státu Michigan. Je to čtrnáctá největší americká metropolitní oblast a jedna z mála, jejíž centrum se v průběhu 20. století výrazně zmenšilo. Od poloviny minulého století ztratilo příbližně šedesát procent obyvatel. Stalo se tak hlavně z ekonomických důvodů. Detroit je totiž závislý na benzinu. V polovině minulého století pracovalo 214 tisíc detroitských mužů jako dělníci v některé z velkých automobilek. V roce 1990 už to bylo jen 104 tisíc. Detroit se svým jednostranně orientovaným průmyslem se stal obětí globálního přemísťování automobilové výroby na jih a do Asie a finančního kolapsu amerického automobilového průmyslu.

V poslední americké recesi mezi lety 2007 a 2009 bylo město obzvláště silně zasaženo. Nezaměstnanost se zvýšila ze sedmi na patnáct procent. Ceny nemovitostí se náhle prudce propadly téměř o čtyřicet procent a plátci hypoték najednou zjistili, že dluží za svou nemovitost daleko víc, než by byla její nedávná kupní cena. A 18. července 2013 město formálně vyhlásilo bankrot. Tou dobou jsem psala v nedalekém Ann Arboru doktorskou disertaci na téma sociálních nerovností v populačním zdraví.

Protichůdné vlivy

Zaměřme se ale na roky 2007 a 2009 z pohledu českého zdraví. Vědci rozdělují ekonomické vlivy na populační zdraví na procyklické a proticyklické. Procyklickými vlivy jsou ty, které způsobují nárůst úmrtnosti nebo nemocnosti, když se nám ekonomicky daří dobře. Nejčastěji jsou spojeny s průmyslovou výrobou. Proticyklické se projevují opačně. Obvykle jsou spojené se stresem souvisejícím se ztrátou zaměstnání, s menší finanční stabilitou a sníženými strukturálními investicemi do veřejného zdraví. [2] V ekonomicky úspěšnějším roce 2007 se míra nezaměstnanosti pohybovala okolo pěti procent. Díky tomu jsme byli nejen blahobytnější, ale i zdravější. Lidé si mohli dovolit vybírat pracovní místa s vyšším platem a atraktivnějšími benefity, kvalitně trávit volný čas a zdravě nakupovat. Ekonomická stabilita s sebou přinesla také stabilitu sociální. Lidé byli méně vystaveni každodennímu stresu, který má negativní dopad na kardiovaskulární zdraví.

Pro většinu obyvatel období ekonomického růstu znamená zlepšení životní úrovně a zdraví. Jsou tu ale i ti, kteří z něj těží méně, anebo dokonce kvůli silné ekonomice strádají. Mezi ně se řadí hlavně starší lidé. Je to proto, že ekonomická aktivita se bohužel často negativně promítá na kvalitě ovzduší, na kterou jsou starší lidé obzvláště citliví. V obdobích vysoké průmyslové aktivity tedy očekáváme zvýšenou úmrtnost ve vyšších věkových skupinách, a to především na zástavu srdce, jak napsal už zmiňovaný Ruhm. V kontextu Spojených států amerických ekonomové také poukázali na to, že pracovní síla v domovech důchodců narůstá proticyklicky, což znamená, že o starší lidi pečuje menší množství lidí v obdobích ekonomického rozkvětu, kdy mají potenciální zaměstnanci širší možnosti na trhu práce. Avšak podobné studie z českého prostředí zatím neexistují.

Dobrá ekonomická situace s sebou nese ještě jedno solidně zdokumentované riziko – zvýšení počtu dopravních nehod. Je to způsobeno tím, že v obdobích recese lidé méně pravidelně používají automobil, a to kvůli tomu, že přišli o zaměstnání, kam museli dojíždět, nebo proto, že se snaží snížit výdaje za pohonné hmoty. V obdobích ekonomického růstu mají hlavně mladší řidiči zvýšené riziko dopravní nehody.

V průběhu roku 2009 se situace změnila. Ve čtvrtém čtvrtletí toho roku Český statistický úřad ohlásil největší meziroční pokles v zaměstnanosti od roku 1999 – 2,9 procentního bodu. V mnoha krajích byl stav ještě daleko znepokojivější. V nejhůře postiženém Ústeckém kraji bylo na Silvestra roku 2009 okolo šestnácti procent žen a dvanácti procent mužů mezi 15 a 64 lety bez zaměstnání. Sociální vědci poukazují na to, že méně zdraví lidé jsou obvykle propouštěni jako první. Ale i zdraví lidé mají zvýšené riziko, že se jim zdraví zhorší nedlouho poté, co přijdou o práci. Ve své studii o zdraví zaměstnaných a nezaměstnaných lidí v americkém Detroitu jsem objevila, že ztráta zaměstnaní a úbytek finančních zdrojů v domácnosti jsou někdy provázeny osvojením nových zdraví škodlivých zvyků, jako je například kouření nebo neúměrná konzumace alkoholu. [3] Výzkum ze Švédska dokonce ukázal, že čím déle byl švédský muž nezaměstnaný v průběhu místní ekonomické krize mezi lety 1992 a 1996, tím větší měl pravděpodobnost úmrtí v nadcházejících šesti letech.

Zhoršení svého fyzického a psychického stavu pociťují ale i ti, kteří práci ještě neztratili, ale obávají se, že by v nejbližší době mohli. Souvislost mezi strachem ze ztráty zaměstnání a zhoršeným zdravotním stavem byla zdokumentována v několika evropských zemích, Austrálii i Spojených státech amerických. Ve svém výzkumu obyvatel Detroitu jsem zjistila, že u lidí, kteří očekávali ztrátu zaměstnání v tomto roce, byla větší pravděpodobnost rozvinutí deprese a úzkostné poruchy. [4]

Ti, kterým se podaří uchovat si zaměstnání i přes ekonomický útlum, často pracují v horších pracovních podmínkách než v období expanze. Přestože zaměstnavatelé propouštějí, mzdy se snižují. Pracovní kolektivy nemají adekvátní množství členů a často je od zbylých zaměstnanců vyžadováno vyšší pracovní nasazení. To vede ke zvýšenému pracovnímu stresu, který může mít dlouhodobé dopady na zdraví. Například studie s více než deseti tisíci zaměstnanci britské státní správy ukázala, že ti, kteří v práci zažívají chronický stres, mají dvakrát větší pravděpodobnost rozvinutí metabolického syndromu.

Jak zareagují politici?

Zda nám ekonomika zlomí srdce, či ne, závisí ale i na politické reakci. V okamžiku ekonomické nouze se může zdát vhodné přesměrovat zdroje určené pro investice do veřejného zdraví k výdajům, které se zdají být naléhavější než dlouhodobá zdravotní prevence. Tento krok s sebou může přinést nečekané komplikace mimo jiné v podobě vyššího výskytu infekčních chorob, jak se ukázalo například v řeckých Aténách, kde v období poslední recese prudce vzrostl počet nakažených virem HIV mezi uživateli nitrožilních drog.

Na opačné straně světa, v kalifornském okrese Kern, kde vedla ekonomická krize k vypovězení tisíců hypoték na předlužené nemovitosti, se v průběhu recese k velkému překvapení lékařské i laické komunity začal rapidně šířit západonilský virus. Počet pacientů vzrostl v daném období o 276 procent. Náhlý vzestup nakažených byl záhadou, než si vědci uvědomili, že velké množství nemovitostí, které byly ponechány přírodě a bance napospas, má na zahradě neudržovaný bazén. Ten je ideálním prostředím pro množení komárů. Stav se zlepšil až v momentě, kdy místní pracovníci veřejného zdraví opuštěné bazény vypustili.

Dnes, v roce 2019, má Česká republika za sebou několik let rychlého ekonomického růstu a mnozí analytikové nás varují, že další ekonomická krize je již na obzoru. Co se od ní dá očekávat z pohledu populačního zdraví? Odpověď závisí ve velké míře na jejím charakteru. Pokud se bude jednat o „běžnou“ recesi, která se vyznačuje hlavně zvýšenou mírou nezaměstnanosti, můžeme se připravit na „běžné“ recesní zdravotní problémy a sníženou úmrtnost pro ty nejstarší. Pokud se ale k těmto problémům připojí například kolaps trhu s nemovitostmi, můžeme čekat následky mnohem vážnějšího rázu. Není sice pravděpodobné, že bychom zažili epidemii západonilského viru, jak se stalo to ve slunné Kalifornii, lze ale očekávat, že by se zvýšil počet lidí bez domova nebo adekvátního bydlení, kteří by následně měli dlouhodobě zhoršené zdravotní vyhlídky. Bez ohledu na typ recese, která nás příště potká, jedno je jasné: jak se nám projeví na zdraví, záleží ve velké míře na politické reakci. Doufejme, že bude prozíravá.

Literatura

[1] Ruhm C. J.: A healthy economy can break your heart. Demography 44(4), 829–848, 2007, DOI: 10.1007/BF03208384.

[2] Burgard S. A., Kalousova L.: Effects of the Great Recession: Health and Well-Being. Annual Review of Sociology 41(1), 181–201, 2015, DOI: 10.1146/annurev-soc-073014-112204.

[3] Kalousova L., Burgard S. A.: Unemployment, measured and perceived decline of economic resources: Contrasting three measures of recessionary hardships and their implications for adopting negative health behaviors. Soc. Sci. Med. 106, 28–34, 2014, DOI: 10.1016/j.socscimed.2014.01.007.

[4] Burgard S. A., Kalousova L., Seefeldt K. S.: Perceived job insecurity and health: the Michigan Recession and Recovery Study. J. Occup. Environ. Med. 54(9), 1101– 1106, 2012, DOI: 10.1097/JOM.0b013e3182677dad.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Ceny Neuron
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie, Sociologie

O autorovi

Lucie Kalousová

Lucie Kalousová, Ph.D., (*1986) vystudovala sociologii, antropologii a americké dějiny na Earlham College v Richmondu (Indiana) a sociologii a zdravotní politiku na University of Michigan. Po doktorátu působila dva roky na Nuffield College Oxfordské univerzity, letos přešla na oddělení sociologie na University of California v Riverside (assistant professor). Zabývá se vlivem nerovností socioekonomických zdrojů (majetku, příjmů, vzdělání…) na populační zdraví. V roce 2019 získala Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru společenských věd.
Kalousová Lucie

Další články k tématu

„Nové hvězdy“ na oblozeuzamčeno

„Nové hvězdy“ narušují zdánlivou neměnnost hvězdné oblohy. Jejich zkoumání fascinuje lidstvo odnepaměti, ale teprve v posledním století jsme...

Černí pasažéři: přehlížená invaze hubuzamčeno

Před více než 100 tisíci lety se moderní člověk začal šířit z Afriky do všech koutů světa. Migrace a cestování se od té chvíle staly jedněmi z...

Chvála pozitivní zpětné vazby

Ústředním tématem letního dvojčísla Vesmíru byla zpětná vazba. Nemohli jsme se věnovat zdaleka všem oblastem, v nichž hraje nějakou roli; mimo...

Nahoře, dole: polarita v rostlinné biologii

Každé malé dítě ví, že rostliny mají stonek či kmen s větvemi, listy a květy, které rostou vzhůru, a pod zemí kořeny rostoucí naopak směrem dolů....

Kde začíná a končí nádor?uzamčeno

Rakovina je velmi široký pojem, pod kterým se skrývá velké množství onemocnění s podobnou charakteristikou. Stejně tak samotný tumor netvoří pouze...

Zdvojení genomu jako evoluční příležitostuzamčeno

Mutace jsou „palivem“ evoluce – vytvářejí genetickou variabilitu, z níž pak může selekce vybírat vhodné kombinace alel, což vede například k novým...

Slavné kombinatorické problémy a počítačové důkazyuzamčeno

Představme si tři sousedy žijící ve třech domech. Každý z nich by rád připojil svůj dům ke zdroji vody, plynu a elektřiny, ale nikdo nechce, aby...

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...