Velký zájem byl mezi obyvateli Bressonu a přilehlých lokalit o úterní setkání s politiky v prostorách restaurace U Studničků. Diskuse se z převážné části týkala kruhového objezdu na náměstí Karla Kindla, který ve své stávající podobě zcela nevyhovuje ani motoristům, ani chodcům. Město proto před zpracováním studie komplexní rekonstrukce hledá kompromisní řešení.

Okružní křižovatka na náměstí Karla Kindla svým tvarem kruhový objezd příliš nepřipomíná, přesto je zde dopravní situace řešena právě v tomto duchu, přičemž značná část prostranství zůstává nevyužita. Jarní Sousedské slavnosti však ukázaly, že poptávka po využití náměstí v pravém slova smyslu by na Bressoně byla. Okružní křižovatka se na jedno odpoledne uzavřela automobilové dopravě a zaplnila se více než třemi stovkami návštěvníků všech věkových kategorií, kteří mimo jiné debatovali právě o proměně zdejšího veřejného prostranství na místo, kde by v symbióze mohli fungovat jak chodci, tak motoristé.

Také na úterním setkání se lidé shodli na tom, že současná podoba náměstí Karla Kindla má k dokonalosti daleko. Okružní křižovatka je pro svůj atypický tvar nepřehledná, špatně se z ní vyjíždí do některých ulic, chodci ji nemohou bezpečně překonávat a kloubové autobusy nemohou stavět tam, kde dříve.

V otázce řešení situace už se ale lidé rozcházeli. Architekt Ivan Bergmann nastínil dva koncepty vycházející z absolventské práce studenta dopravní Fakulty ČVUT, z nichž jedna počítala se zachováním okružní křižovatky, jejím vycentrováním, zpřehledněním a s využitím přebývajících ploch k výsadbě zeleně, nebo vzniku prostranství k posezení u zdejší oblíbené zmrzliny. Druhá varianta by místo proměnila prakticky k nepoznání. Stávající zelený ostrůvek by protnula hlavní silnice spojující ulice Severní a Antonína Škváry, zbylé čtyři ulice by se napojily jako vedlejší, přičemž by okolo vzniklo mnoho prostoru pro případné parkové úpravy a lokalita by o poznání více připomínala náměstí.

Varianta číslo jedna sice dobře řeší dopravní situaci, mnozí lidé ale v diskusi podotkli, že nijak zvlášť neřeší potřeby chodců. Druhá možnost je pro chodce přívětivější, ale mnozí se obávají negativních dopadů na dopravní situaci. Sami pak přicházeli s návrhy, jak situaci zlepšit například změnou jednosměrných ulic nebo snížením rychlosti. Jako vždy si jejich podněty zapisovala koordinátorka a architekt se je následně pokusí zakomponovat do studie.

„Veškeré připomínky zpracujeme a další varianty s implementovanými požadavky místních představíme na dalším setkání,“ uvedla zastupitelka Anna Gamanová a dodala: „Cílem je dobrat se řešení, na kterém se bude schopna shodnout většina lidí. Aby neomezovalo průjezd automobilů, neznemožňovalo průchod pěším, umožňovalo obslužnost autobusů, zkrátka aby fungovalo pro všechny.“

„Z ohlasů příchozích se zdá, že jsou nakloněni spíše zachování kruhového objezdu. Mnohem více je trápí oprava chodníků, nedostatek parkovacích míst, neořezané stromy a tak dále,“ podotkl radní Lukáš Hanes. Oprava chodníků podle něj bude jednou z prvních věcí, na které se město zaměří, protože na to má vyhrazené prostředky.

V některých místech, jmenovitě například v Libušínské ulici, ale situaci komplikuje stromořadí, které už je potřeba vykácet, jenže kvůli inženýrským sítím by pak nebylo možné stromy znovu vysadit. Sítě by bylo nutné přeložit, a tím pádem rozkopat celou ulici. I tady bude město hledat nejlepší řešení. Zatímco přestavba okružní křižovatky určitě není záležitostí příštího roku, rekonstrukce chodníků alespoň v některých ulicích by se do investičních plánů radnice pro nadcházející rok vejít měla.

Autor: (jk)