Kauza se týká článku, jenž v roce 2016 vyšel v uznávaném časopise Nature Communications a který popsal přípravu a vlastnosti významného olomouckého objevu – nejmenších kovových magnetů na světě.
Vědcům z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), jež je součástí přírodovědecké fakulty (PřF), se pomocí uhlíkové matrice na bázi grafenu podařilo připravit nanočástice kovů, jež na vzduchu okamžitě neshoří jako ty neupravené. Kvalitu materiálu doložili mimo jiné prostřednictvím takzvané Mössbauerovy spektroskopie.
Podezření v článku vzbudil fakt, že tři grafy dokládající stabilitu vzorku za různých podmínek jsou téměř identické.
První autor práce, velmi nadějný fyzik Jiří Tuček to vysvětlil jako technické nedopatření – tvrdí, že omylem do doplňku k článku třikrát zkopíroval stejný obrázek. Společně s generálním ředitelem RCPTM Radkem Zbořilem, jenž byl korespondenčním autorem, tedy komunikoval s redakcí, pak časopisu poskytli nová data a ten otiskl opravu.
Zdánlivě uzavřený případ tím ale pro fakultu neskončil. Děkan Kubala má podezření, že jak první, tak opravená data k článku byla zmanipulovaná.
„Ani nově dodané obrázky nejsou důvěryhodné. Máme silné indicie o tom, že ani tato verze není pravdivá a že to, co autoři publikovali, nepochází z reálných měření,“ popsal Kubala. Efekt zveřejněný na obrázcích byl podle něj trojnásobně větší než data, která vědci mají.
Děkan vědcům nevěří, ti jej posílají před komisi
Zástupci RCPTM jakoukoliv manipulaci odmítají a už několik měsíců se snaží Kubalu přesvědčit, že se mýlí. Před etickou komisi posílá děkana odborník na Mössbauerovu spektroskopii Jakub Navařík, který sice nemá s článkem nic společného, ale snaží se dokázat, že jeho kolegové z RCPTM se žádného podvodu nedopustili. Vadí mu, že děkan obvinil ze lži i jeho.
„Pan děkan v souvislosti s touto kauzou ve svých veřejných prohlášeních používá zavádějící, neověřené a minimálně v jednom případě i přímo nepravdivé informace, na základě kterých obviňuje své zaměstnance z podvodu. To je maximálně nezodpovědné,“ vysvětlil Navařík, proč chce, aby se Kubalovými kroky zabývala etická komise.
Zda podnět členům komise postoupí, rektor Jaroslav Miller zatím nepotvrdil ani nevyvrátil. „Tyto záležitosti v této fázi nesdělujeme,“ uvedl pouze.
Faktem je, že komise zatím ani není kompletní. Poté, co kvůli útokům ohledně stanoviska v podobné kauze nedávno rezignoval hematoonkolog Karel Indrák, jí chybí také předseda.
Děkan Kubala považuje podnět vůči jemu samotnému za absurdní, konfrontace před etickou komisí se podle svých slov neobává.
„Moje tvrzení jsou pravdivá. Mám pro ně dostatečné podklady,“ reagoval.
Originální data chybí. Vědci ale tvrdí, že našli původní vzorek
Podle Kubaly se autoři předmětného článku dopustili prohřešku proti etice vědecké práce už jen tím, že nemají k dispozici surová data z původního měření - vědci tvrdí, že se ztratila. Podezření, že zveřejněné grafy jsou upravené, u děkana posílil znalecký posudek a pak také expertiza bývalého kolegy vědců z RCPTM Jiřího Pechouška.
„Podle mého názoru byla data manipulována pro účely ‚jednodušší‘ interpretace výsledků měření a úspěšného akceptování článku k opublikování,“ upozornil Pechoušek už v květnu i etickou komisi.
Chemik Navařík a jeho kolega Ondřej Malina však tvrdí, že se jim v laboratoři podařilo dohledat původní vzorek zkoumaného materiálu, který znovu přeměřili a analyzovali. Výsledek podle nich potvrdil, že článek v Nature Communications byl pravdivý.
„Podařilo se ověřit, že materiál stabilní je. Z logiky věci se dá předpokládat, že pokud bylo tak snadné to změřit, byl by naprostý nesmysl, aby někdo věnoval čas a energii falšování, zvlášť když by se na to mohlo časem přijít,“ podotkl Navařík.
Šarvátky ve válce o superústav
Případ se objevil nedlouho poté, co etická komise uzavřela velmi podobnou kauzu, rovněž spojenou s ředitelem RCPTM Zbořilem. V tomto případě konstatovala, že šéf vědeckého centra inicioval úpravu grafu v článku publikovaném v prestižním časopise JACS.
Zbořil to od začátku odmítá. Stejně jako první kauzu i poprask kolem článku v Nature Communications považuje za cílenou diskreditaci vědců podporujících vznik nového vysokoškolského ústavu, jehož má být RCPTM součástí.
„V této uměle živené kauze vůbec nejde o data, neboť ta docent Tuček zpracoval pomocí řádně citovaného software a všechny opakované analýzy potvrzují validitu výsledků. Domnívám se, že jde o účelovou snahu pošpinit některé vědce Univerzity Palackého a podporovatele vysokoškolského ústavu,“ uvedl Zbořil.
„Dlouhodobým atakům se budu bránit právní cestou a jsem v rámci toho připraven zveřejnit důkazní prostředky, které ozřejmí reálné pohnutky hlavních aktérů současného dění na PřF,“ dodal.
Rektor: Nevezmu si na svědomí lidský život
Etická komise univerzity se samotným článkem nezabývala. Podnět, který už dříve poslal Kubala, jí rektor nepředal, zejména s ohledem na zdravotní stav prvního autora textu, Tučka. Poté, co případ začala vyšetřovat komise sestavená na fakultě, se totiž vědec zhroutil a skončil v pracovní neschopnosti.
„Panovaly oprávněné obavy z dalšího vývoje jeho stavu. Ctím volání po spravedlnosti, ale žádná síla mne nedonutí vzít si na svědomí lidský život či zdraví,“ napsal Miller k případu na svém blogu. Tuček se nakonec rozhodl z univerzity odejít, na konci listopadu mu končí výpovědní lhůta.
Pro MF DNES Miller dodal, že etická komise konstatovala, že případ je velice odborně složitý a ona není k jeho řešení kompetentní.
„Ve snaze postupovat korektně a transparentně ale požádalo vedení Univerzity Palackého několik nezávislých zahraničních odborníků o zopakování experimentu,“ doplnil rektor. Kauzou se v prosinci bude zabývat také Vědecká rada PřF.
