Robotický systém, za který zaplatí plzeňská fakultní nemocnice (FN) ze svého rozpočtu téměř 50 milionů korun, dorazí do týdne.
Nejvíce na něj čekají urologové, kterým pacienti za robotem utíkají do okolních nemocnic - Prahy, Českých Budějovic nebo Ústí nad Labem.
„Tři roky zpátky jsme dělali 150 radikálních prostatektomií neboli odstranění celé prostaty kvůli nádoru. Letos jich bude jen 110, takže je vidět odliv pacientů. Proto je dobře, že v nemocnici robotický systém bude,“ sdělil přednosta Urologické kliniky FN Milan Hora, který s kolegy od června dojíždí do robotického centra v Ústí nad Labem, kde se učí robota ovládat.
„Hlavní výhodou je dokonalejší provedení operace. Je to vlastně sofistikovanější laparoskopie,“ říká Hora.
Operační nástroje a malá kamera se k orgánu dostanou stejně jako při laparoskopii, tedy trubičkami, kterými se protáhnou, a kamera pak obraz přenáší na monitor.
„Robot má pět chapadel, pomocí kterých se do těla vsunují jakési malé ručky, které pohybují různými nástroji, jako jsou malé nůžtičky, malý a větší ‚chňapáček‘,“ líčí Hora.
Nástroje operatér ovládá od monitoru s pomocí joysticku neboli pákového ovladače. „U robota sedí operatér v klidu opřený, zatímco u laparoskopie se musí nakrucovat. Já mám z laparoskopie velké problémy se zády, stojím totiž ve strnulé pozici třeba čtyři, pět hodin za den,“ popsal Hora, podle kterého se i proto lékaři na robota těší.
Podle přednosty přinese dokonalý obraz, může se propojit s různými přístroji, třeba s ultrazvukem, operatér navíc sám ovládá čtyři nástroje.
„Tím se ušetří personál, stačí totiž jeden asistent. Při operaci šlapu na pedály, jedním ovládám kameru, jiným pedálem přehazuji nástroje. Vezmu například nástroj a chytím tkáň, zafixuji ho a jdu na druhý nástroj, kterým operuji. Stroj filtruje třeba třes rukou, operace by tedy měla být bezpečnější,“ vysvětluje Hora.
Minimální krevní ztráty, zákroky budou bezpečnější
Větší bezpečnost předpokládá i primář chirurgického oddělení a nově i šéf robotického centra Václav Karnos. „Předpokládáme minimální krevní ztráty a naprostou anatomickou přehlednost při operaci, což u otevřené operativy není. Proto by měly být zákroky bezpečnější,“ uvedl Karnos.
Jediným zákrokem, který zdravotní pojišťovny zatím proplácejí v oblasti chirurgie, je odstranění nádoru v oblasti konečníku. Karnos doufá, že pojišťovny budou v brzké době proplácet zákroků mnohem víc.
Hora odhadl, že 250 operací za rok budou roboticky provádět urologové, 80 gynekologové a 30 chirurgové. „V současnosti by měl jeden robot stačit,“ myslí si Hora.
Ředitel nemocnice Václav Šimánek ještě na začátku letošního roku uvedl, že robota nemocnice koupí až poté, co v areálu přibude pavilon chirurgických oborů, čímž se zvýší počet operačních sálů.
„Přístrojová komise ministerstva zdravotnictví nás ale upozornila, že Plzeňský kraj je jediná lokalita, kde robotická chirurgie ještě není provozována,“ vysvětlil ředitel.
„Přístroji jsme se bránili, protože zdravotní pojišťovny proplácely jen úzké spektrum výkonů a byl by to ztrátový podnik. Nyní se situace změnila a kromě urologických výkonů se záběr operací rozšířil na chirurgii a gynekologii. Výsledkem je to, že robot bude plně využitý pět dnů v týdnu,“ vysvětlil Šimánek.
Robotické centrum bude v nemocnici na Borech
Robotické centrum vznikne na chirurgickém oddělení v borském areálu fakultní nemocnice. Nebude tedy na Lochotíně, kde sídlí většina klinik. Důvodem je podle Šimánka zcela zaplněná kapacita operačních sálů na Lochotíně.
Volný sál podle něj není ani na Urologické klinice na Borech, která bude robotický systém využívat z více než 80 procent. „Ale protože je to kousek, bude umístění na chirurgickém oddělení výhodné i pro urology,“ sdělil Šimánek s tím, že na chirurgickém oddělení Bory je kompletní zázemí pro tento druh operativy včetně jednotky intenzivní péče a oddělení ARO.
„Je to klidnější část fakultní nemocnice, která trvale bude její součástí,“ sdělil ředitel.
Na otázku, zda by nemocnice neztratila prestiž, kdyby v Plzni robot nebyl, Šimánek odpověděl, že robotická chirurgie není alfou a omegou medicíny. „Robota beru jako něco navíc pro pacienty, ale jisté je, že mnohem víc lidských životů zachrání například přístroj PET/MR (radiodiagnostický přístroj, pozn. red.), který má fakultní nemocnice jako jediná v Česku.“
Pro porovnání - za PET/MR nemocnice před pěti lety zaplatila 110 milionů korun. Za tu dobu, co v Plzni funguje, se tato investice podle Šimánka nemocnici už vrátila. Návratnost robota bude podle jeho odhadu mnohem delší.
První robotická operace provedená ve FN Motol (19. 4. 2018)
19. dubna 2018 |
