Vánoční poklad v kůlně. V Třešti chodí turisté do domácností na betlémy

Jan Bukvaj otevřel dveře kůlny na tmavém dvoře – a první, co mě napadlo: Ten člověk má snad doma slavný třebechovický betlém. To snad není možné.

Ve skutečnosti je Bukvajův betlém v Třešti na Vysočině na rozdíl od slavného třebechovického nepohyblivý. Jen točením klikou se ovládá mlýn. Je barevný, ale stejně obrovský jako v Třebechovicích.

Betlémská trasa

Na první pohled je zvláštní, že si jdete prohlédnout betlém k cizímu člověku domů.

V Třešti na Vysočině – jako v jediném městě v Česku – ale funguje od 26. prosince každoročně veřejně přístupná prohlídková trasa „Betlémská cesta“.

7 fotografií

Turisté tam tradičně chodí k betlémářům až do „obýváku“. Že je otevřeno, upozorňuje cedulka na vratech domu. Soukromých vystavovatelů betlémů je v Třešti kolem patnácti, ale spíš jich rok od roku ubývá. Vstupné se nevybírá.

„Rodiny na betlémské cestě to mají přizpůsobené, aby se nechodilo skrz kuchyni. Už ten betlém vystrnadili do chodeb nebo zvláštních místností. Ale paní Valentová, ta to má fakt v pokoji,“ říká předseda spolku místních betlémářů Pavel Brychta. Zájem je obrovský. „Někde se doma ani nestihnou vystřídat na oběd, kolik se k nim valí lidí,“ pokračuje Brychta.

Zdejší betlémářskou tradici nepřerušil kupodivu ani socialismus. I před Listopadem sem jezdily zájezdy českých či rakouských příznivců betlémů.

Pan Bukvaj udává, že jeho betlém v chalupě nad kostelem spatří za sezonu
2 500 lidí. „Stavím betlémy už 70 let,“ chlubí se. Má kolem Jezulátka tři sta lidí a šest set zvířat. Nechybějí kuriozity jako chlapík v kadibudce. Je to také snad jediný betlém, který je v místnosti kolem dokola i na stěnách kolem dveří.

Postavičky Bukvajovi vyřezávají i známí a příbuzní, spíš než by je dělal sám betlémář. „Dělám během roku spoustu postaviček na zakázku pro někoho jiného a na vlastní betlém mi nezbývá čas,“ lituje Bukvaj. Přiznal se, že pro jeden betlém v městské expozici vyřezal i anděla – ženu s velkými ňadry, která ale u některých návštěvníků budila pohoršení.

Napadá mě i otázka, jestli se nebojí zlodějů, když má takovou cennost v kůlně. Bukvaj vysvětluje, že pouští dovnitř lidi maximálně po deseti. Občas se prý postavička ztratí a betlémář to hned pozná, že chybí. Ale že by k němu někdo vlezl v noci a betlém ukradl, strach nemá.

Tah Josefem a Marií

Třešť se stala hlavním betlémářským městem především kvůli dřevozpracujícímu průmyslu. Vždycky tady bylo k mání dost dřeva.

Vyráběly se tu i šachy a v místním muzeu mají i šachové figurky stylizované do podoby postaviček z betléma.

Světlo z Betléma máme už třicet let, skauti jej rozváží po celé zemi

Betlémům je v třešťském muzeu věnovaná celá místnost. Najde se v ní třeba exemplář, který tvoří už několik generací. Začal ho stavět na přelomu 18. a 19. století František Jabůrek, který zemřel v roce 1848, pak tři generace rodiny Dvořákovy a domalovával ho Josef Bílý, který ještě žije.

V dalším betlémě vedle ve vitríně je rozpoznatelný třešťský zámek a roztomilé jsou ve zdejších betlémech i chyby. Třeba nepřirozeně vysoký velbloud s jezdcem, který sahá svou výškou až zhruba do druhého patra budovy za sebou.

Předseda spolku betlémářů Brychta vede v místním domě dětí také kroužek řezbářů.

Třešť si vychovává novou generaci betlémářů i mezi teenagery. Ptám se, kolik je odhadem v Třešti velkých a umělecky cenných betlémů. „Nevím to přesně, ale desítky, možná spíš stovky,“ zamyslí se Brychta.

Deset nejzajímavějších objevů mezi betlémy 1. Betlém Jana Bukvaje v Třešti Asi největší „soukromý“ betlém. Je v něm devět set figurek včetně ladovského pašíka a chlapíka v kadibudce. Když vstoupíte do kůlny u Bukvajů, skoro tomu nemůžete uvěřit. Je to také jediný betlém, který je na všech stěnách místnosti, 360 stupňů kolem dokola. 2. Třebechovický betlém Sice není barevný, ale má po nasvícení příjemnou „teplou“ barvu dřeva a spoustu zajímavých detailů. Najděte kluka na lípě, který chodil k betlémáři na hrušky. 3. Pražský kapucínský betlém Povinná zastávka Pražanů s dětmi. Ty si určitě pamatují ovečku, která zabéká po vhození mince. Jeden z mála betlémů s postavami skoro v životní velikosti. 4. Krýzovy jesličky Jsou zapsané v Guinnessově knize rekordů jako největší mechanický lidový betlém. Betlém v Jindřichově Hradci působí exoticky blízkovýchodní architekturou a množstvím cizokrajných zvířat. 5. Metelkův betlém v Jilemnici Vyniká asi nejhezčí architekturou barevného městečka. Člověk by se chtěl nejraději zmenšit a projít se tam. Má i hudební doprovod. 6. Sušický betlém Připomíná dětskou stavebnici. Ukazuje pro změnu typickou šumavskou lidovou architekturu. 7. Betlém Horní Lideč Výstavka významných moravských staveb. V betlémě nechybí valašský kostelík ze skanzenu v Rožnově nebo lázeňský dům z Luhačovic a chrám na Hostýně. 8. Žižkovský betlém Vystaven je v infocentru Prahy 3. Je poťouchlý jako image Žižkova a o humor tu jde především. Jezulátko je v kočárku a místo komety letí Jan Tleskač s létajícím kolem. 9. Jírův betlém, Kryštofovo údolí Zástupce venkovních betlémů, navíc je svým stylem moderní a minimalistický. Bílým postavám to na sněhu sluší, i když některé z nich působí jak duchové. 10. Frýdlantský betlém Prostorově velkorysé dílo je vystavené v malebné roubence ve Frýdlantu. Tady je hodně krajiny a méně figur a platí tu, že „méně je někdy více“. Rozpoznáte hrázděnou architekturu Sudet. Třeběchovický betlém je státem chráněná památka.