„Hysterka“ Greta není jediná: Kdo jsou Luisa (23), Havana (8) či buřička z Afriky?

Jméno Thunbergové rezonuje po celém světě, její emotivní projev na klimatickém summitu při Valné shromáždění OSN letos v září podle mnohých vejde do dějin.

Ve své písni ho zvěčnil i britský hudebník Fatboy Slim, rozhodně ale není sama. Stejně zapálené v boji s klimatickými změnami jsou například i Alexandria Villaseñorová (14), Sophia Kianniová (17) nebo Havana Chapmanová-Edwardsová (8), které společně představují americkou generaci mladistvých aktivistek.

Koho Thunbergová nesmírně inspirovala, je bezesporu Alexandria Villaseñorová (14). „Loni v listopadu jsme byli na návštěvě za rodinou v severní Kalifornii, v tu dobu tady řádily rozsáhlé požáry, které si vyžádaly 85 obětí,“ vzpomíná dívka. „Byla jsem nemocná, kvůli kouři se mi zhoršilo astma. Ležela jsem v kyslíkové masce, okna a dveře jsme měli ucpaná mokrými ručníky, oheň zuřil jen pár kilometrů od domu,“ popsala Villaseñorová.

„Na internetu jsem si hledala informace o lesních požárech a našla jejich spojitost s klimatickými změnami. Pak jsem narazila na video z klimatické konference COP24 a na Gretin projev. K Pátkům pro budoucnost jsem se okamžitě připojila,“ uvedla Američanka.

„Už demonstruju rok, v dešti, větru, při zatmění, při vedrech. Mnozí se ptají, čím jsme jako Greta. My ale nejsme Greta, její akce spustila lavinu. Dala pomyslné svolení k tomu, abychom opustili školní lavice a vystoupili za to, na čem nám záleží,“ řekla na obranu školou povinných aktivistů.

Americká environmentální aktivistka Alexandria Villaseñorová (14). | Twitter Alexandria Villaseñorová

„Asi nejhorší je kritika a posměch dospělých. Je to zvláštní, místo, aby něco dělali, byť se jen obrátili na vědce, útočí na nás, hlavně pak na sociálních sítích, to nás ale nezastaví,“ dodala teenagerka. „Před svým prvním pátkem jsem si říkala: Má to cenu? Změní to něco?“ svěřila se americkému tisku se svými obavami. „S podporou rodičů a nové školy se mi ale daří více a více lidí přesvědčit, že je nutné s klimatickými změnami něco dělat,“ uvádí Villaseñorová.

Americké děti nevystupují jen proti klimatickým změnám, ale i proti násilí

„I když jste malí, váš hlas není, nechte ho znít,“ to jsou slova osmileté Havany Chapmanové-Edwardsové. Dívka ze základní školy zvládne hodiny mluvit s o desítky let staršími lidmi a vysvětlit jim své názory. „Lidé se musí ozvat, začít mluvit hlasitěji, nechat se slyšet,“ tvrdí Američanka. Pozornost na sebe strhla v roce 2018, kdy se jako jediná žákyně své školy zapojila do pochodu proti násilí způsobeného střelnými zbraněmi.

Do řad náctiletých aktivistů patří i Isra Hirsiová (16), dcera americké muslimské kongresmanky a hlasité kritičky prezidenta Spojených států Donalda Trumpa Ilhan Omarové. Právě Trump je jedním z nejznámějších popíračů klimatických změn. Mladé aktivistky o setkání s hlavou USA nestojí. „Byla by to ztráta mého času. Neřekla bych mu nic, co už předtím neslyšel tisíckrát,“ nechala se dokonce slyšet Thunbergová.

Americká aktivistka Isra Hisriová. | Instagram Isry Hisriové

Konkrétně Hirsiová ušla na svůj nízký věk dlouhou cestu k environmentálnímu aktivismu. „Kontrola držení zbraní a klimatické změny jsou záležitosti bílých,“ prohlašovala ještě jako dvanáctiletá, záhy ale změnila názor. Dovedl ji k tomu hlavně výzkum, který předloni prováděla ve škole. Zjistila, že při vlně veder zemře dvakrát víc Afroameričanů než bělochů. Hirsiová vysvětlila, že tehdy pochopila, že boj proti klimatickým změnám je věc každého bez ohledu na věk, barvu pleti nebo náboženského vyznání.

Společně s Haven Colemanovou (12) založila hnutí Klimatická stávka americké mládeže, sama připustila, že se někdy se svými vrstevníky nemůže ztotožnit. „Nevystupuju proti klimatickým změnám, protože miluju trávu nebo proto, že moje oblíbené jezero vysychá, ale protože světu dochází pitná voda,“ vysvětlila svůj postoj.

Autumn Peltierové (15) bylo jen 8 let, když si poprvé všimla cedule varující před toxickou vodou. Dívka vyrůstala v indiánské rezervaci Wikwemikong a něco jako nepitná či přímo „jedovatá“ voda pro ni bylo šokující.

O šest let později, ve 14 letech začala svůj boj za konzervaci přírodních vodních zdrojů. Inspiraci našla u své prapratety Josephine Mandaminové, která byla vášnivou aktivistkou za práva původních obyvatel Severní Ameriky. Nejen to, Mandaminová rovněž silně bojovala za uchování vodních zdrojů, podnikla cestu po březích pěti Velkých jezer.

Kanadská aktivistka Autumn Peltierová. | Instagram Autumn Peltierové

Peltierová se svým programem konfrontovala kanadského premiéra Justina Trudeaua s tím, že je nespokojená s jeho environmentální politikou. Trudeau se zavázal, že udělá všechno pro ochranu vody. O důležitosti uchování přírodních zdrojů vody promluvila Peltierová i před OSN.

„Mnoho lidí si nemyslí, že je voda živá nebo že má ducha. Ale moji lidé tomu věří… Věříme, že naše voda je posvátná, protože jsme tvořeni vodou,“ prohlásila náctiletá Kanaďanka.

Svoje environmentální aktivisty má také Jižní Amerika, asi nejvýraznějšími představiteli generace Grety Thunbergové jsou Bruno Rodriguez (19) a Eyal Weintraub (18). Oba patří mezi organizátory studentských stávek v Buenos Aires. „Klimatické změny nejsem jen problémem životního prostředí, jde o politickou, hospodářskou a kulturní krizi naší doby,“ nechal se slyšet Rodriguez. Svůj projev přednesl i před OSN.

„Opakují nám, že naše generace bude muset řešit problémy, které naši současní lídři vytvořili a které ignorují. Nebudeme ale jen nečinně čekat na to, co přinese budoucnost. Je na řadě, abychom se my stali lídry,“ vyzval Rodriguez své vrstevníky.

Weintraub pravidelně pořádá protesty před Národním shromážděním v Buenos Aires. Podle něj mají mladí aktivisté potenciál vyřešit klimatickou krizi, ve které se svět nachází. „Chce to ale nejen aktivismus, ale také spolupráci se světovými politiky. Ocitli jsme se na bodu, kdy máme prostředky, jak vyřešit chudobu, podvýživu, nerovnost pohlaví a i globální oteplování. Rozhodující je to, zda je využijeme,“ tvrdí Weintraub.

Bojovnice za zachování Amazonie

Své zastoupení mezi jihoamerickými aktivisty mají samozřejmě i dívky, například sedmnáctiletá Helena Gualingaová z Ekvádoru lobbuje za ukončení deforestace Amazonie. Zároveň je také bojovnicí za práva původních obyvatel Ekvádor, tato dvě témata spolu podle ní velmi úzce souvisí.

Ekvádorská enviromentální aktivistka Helena Gualingaová. | Instagram Heleny Gualingaové

„Pokud ochráníme práva původních obyvatel, zachráníme tím miliony hektarů naší půdy a lesů,“ napsala na svém instagramu. Gualingaová s těmito tématy vystoupila na prosincové klimatické konferenci COP25 v Madridu.

Německá „Greta“ je poněkud starší než její ostatní kolegové nebo přímo švédský vzor. Luisa Neubauerová je třiadvacetiletá studentka vysoké školy,  z dívky z malého německého města se stala environmentální aktivistkou známou po celé zemi. „Jsem teď denně v nějakých novinách, nemyslím si, že já osobně jsem tak zajímá, ale očividně to je to, co novináři dělají a co zajímá jejich čtenáře,“ povzdychla si už několikrát.

Německá aktivistka Luisa Neubauerová. | Twitter Luisy Neubauerové

Němka se chce vrátit do školy

Zájem médií je něco, co Neubauerové velmi vadí a radši by propagovala nějaké své mladší kolegy z hnutí Pátky pro budoucnost. Těžce se rovněž vyrovnávala s tím, že musela přerušit studium, jelikož z ní média udělala hlavní tvář německých mladistvých aktivistů. „Jsou dny, kdy se toužím vrátit ke svému starému životu,“ připustila mladá Němka.

„K tomu se ale budu moct vrátit, až německá vláda naplní svoje sliby z Pařížské dohody,“ prohlásila Neubauerová. „Přála bych si, aby se každý, kdo se mě ptá, jak dlouho tohle hnutí udržím při životě, šel zeptat politikům, kdy konečně začnou něco dělat,“ uvedla. „Je to na nich, jakmile začnou jednat, nebudeme mít důvod demonstrovat, vrátíme se zpátky do škol, já ke své diplomce,“ dodala.

Thunbergová a Neubauerová jsou asi nejznámější evropské aktivistky, ale ve stopách jim kráčí řada dalších a mladších. Na vymírání živočišných a rostlinných druhů upozorňuje například třináctiletá Skotka Holly Gillibrandová. „Když denně vymírá kolem 200 druhů, je to docela zarážející a děsivé. Musíme udělat všechno proto, abychom tomu zabránili,“ tvrdí Gillibrandová. Skotka je velvyslankyní nadace na záchranu zvířat OneKind.

Budoucnost planety rovněž není jedno čtrnáctiletému Davidovi Wickerovi z Itálie. „Nepřestaneme, dokud se politici a světoví lídři nerozhodnou jednat,“ nechal se slyšet mladý Ital, který každý týden protestuje před regionálním parlamentem v Turíně. Vyzývá politiky, aby dodržovali klimatické úmluvy, ke kterým se zavázali.

Italský aktivistka David Wicker (vlevo). | Twitter Davida Wickera

„Nemusíte být dospělí, abyste něco udělali.“

Silným hlasem v boji proti klimatickým změnám je také jedenáctiletá Nizozemka Lilly Plattová. „Nemusíte být dospělí, abyste mohli něco udělat. Děti můžou udělat dost v boji za ochranu životního prostředí. Jestli to totiž neudělají, nebudou mít žádnou budoucnost,“ prohlásila Plattová. Vyjádřila se také k tomu, zda jsou páteční environmentální stávky lajdáctví. „Pokud teď my, děti, školáci a studenti, nevystoupíme, nezbude nám důvod chodit do školy,“ uvedla dívka.

Svou kampaň zahájila jako sedmiletá, bojuje hlavně proti plastovému znečištění. Ke všemu ji inspiroval její dědeček. Plattová vypověděla, že jí děda pomáhal učit se počítat, procházeli se spolu a sbírali plasty – láhve a různé obaly, pak je sčítali. Naučila se tak nejen počítat, ale dozvěděla se i o tom, co plasty, hlavně pak v oceánu, způsobují.

S počty už pomoc nepotřebuje, plasty ale sbírá dál, k čemuž jako mladistvá ambasadorka vyzývá celý svět jako jedna z patronek Celosvětového úklidového dne. Ten každoročně připadá na 19. září.

Za ochranu životního prostředí v Indii neúnavně bojuje John Paul Jose, stejně jako Němka Neubauerová je i on trochu starší. Spisovateli, velvyslanci světového míru a klimatickému aktivistovi je „už“ 22 let. „Indická vláda by měla vyhlásit stav klimatické krize. Naše bohatá biodiverzita a kultura je v ohrožení,“ prohlásil Jose.

Klimatické protesty v Indii. | Instagram Johna Paula Joseho

Jose nechybí na jediné páteční akci indické větve hnutí Pátky pro budoucnost. Věnuje se především otázce dopadu klimatických změn na indické lesy. Hledá spojitost mezi aktivismem a skutečným bojem za udržitelnost či záchranu vodních zdrojů.

Jedním z nejvíce postižených kontinentů v rámci klimatických změn je Afrika, která se potýká hlavně s vysycháním přírodních vodních zdrojů. „Není možné, aby dvacetiletá holka věděla, co je se správná věc v otázce klimatických změn,“ to byla věta, kterou řekli učitelé Hildě Flavii Nakabuyeové, když požádala o uvolnění z hodiny, aby se mohla účastnici demonstrace ugandské větve hnutí Pátky pro budoucnost. Jeden z vyučujících dokonce prohlásil, že klimatické změny neexistují. Nakabuyeová se ale nenechala odradit.

„Chci změnit způsob, jakým žijeme,“ tvrdí dnes již 22letá studentka. „Klimatických změn jsem si všimla na babiččině zahradě v roce 2015, její sady vyschly a přestaly plodit. Sucho a neúroda postihly celou naši komunitu a následně i zemi. Věděla jsem, že je nutné něco změnit, ale nevěděla jsem, co dělat,“ vzpomíná mladá Afričanka.

Inspiraci poskytla Thunbergová, krutou realitu odhalil hladomor

„Začala jsem hledat informace na internetu. Následně jsem na twitteru narazila na Gretin profil a její slova: Jediný způsob, jak dosáhnout změny, je stát se její součástí. To ve mně rezonovalo. Moji přátelé se do klimatické stávky zapojit nechtěli. Šla jsem sama, stála jsem s transparentem před univerzitou a měla hrozný strach. Lidé se zastavovali a ptali se, co dělám a proč. Vysvětlovala jsem jim to,“ Nakabuyeová při svém prvním protestu strávila před školou 6 hodin.

Ugandská aktivistka Hilda Flavia Nakabuyeová na klimatické konferenci COP25v Madridu, na snímku s Greou Thunbergovou. | Twitter Hildy Flavie Nakabuyeové

Ve svém boji už není sama, velkou podporou je jí její krajanka Leah Namugerwaová (14). „Většina lidí se nestará o to, jak se chovají k životnímu prostředí. Dospělí se nemají k akci, tak jsem se nabídla já,“ vysvětlila dívka. Stejně jako její starší kolegyni ji velmi inspirovala Thunbergová. „Co Greta dělá a čeho dosáhla, je úžasné, ale co mnou skutečně otřáslo, bylo, když jsem viděla hladomor, který tady vyvolalo sucho a sesuvy půdy způsobené klimatickými změnami,“ dodala.

Vláda není protestům nakloněná

„Protestujeme každý pátek navzdory tvrdým zákrokům ugandské vlády. V květnu nás rozháněla policie, máme strach, ale nepřestaneme,“ Namugerwaová v současnosti sbírá podpisy pro svou petici na zákaz plastových obalů v Ugandě.

I Česko má svou Gretu, většinou se tak mluví o Lucií Smolkové, která se stejně jako švédská aktivistka v září účastnila klimatické konference při Valném shromáždění OSN. V rozhovoru pro server Hlídací pes se svěřila s tím, že ji toto srovnání „neuráží, ale rozhodně z něho nejásá“.

„Změna klimatu je něco, s čím se předchozí generace nesetkaly,“ uvedla během interview s odkazem na to, že někteří lidé – hlavně pak starší nechtějí mladé aktivisty často ani vyslechnout. Není ale jediným českým „želízkem v ohni“ v boji s klimatickými změnami. Mezi pořadatele studentských klimatických stávek patří také Štěpán Stolz nebo Veronika Zemanová. Ti upozorňují zvláště na „ekologický kolaps“, který má podle vědců nastat za 12 let, i na to, že páteční demonstrace jsou cílené hlavně na politiky.

Česká republika má svou vlastní odnož hnutí Pátky pro budoucnost, kde je aktivní hlavně Smolková, a v zemi funguje i Extintion Rebelion, česky pak Rebelie proti vyhynutí. Čeští studenti rozhodně nemají podporu prezidenta Miloše Zemana. O jejich stávkách se zmínil i ve svém vánočním projevu, kdy se nechal slyšet, že sice „proti tomu nic nemá“, byl by však radši, kdyby protestovali v sobotu a v pátek chodili do školy. Samotnou Thunbergovou letos označil za hysterku.