Italská jiskřivá brilance Collegia 1704 na závěr roku

Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse na tradičním silvestrovském koncertě předvedlo mnohotvárnost italské duchovní a instrumentální hudby 18. století v dílech Giuseppe Torelliho, Alessandra Scarlattiho, Arcangela Corelliho a Baldassare Galuppiho. Atmosféra radosti z hudby, typická pro většinu koncertů souboru a ty silvestrovské zvláště, měla tentokrát pro některé účinkující a jistě i návštěvníky koncertu vážnější podtóny. Alespoň neformálně, symbolicky, prostřednictvím zmínky na facebookovém profilu, byl koncert věnován památce Petra Wagnera, zcela nedávno předčasně zesnulého vynikajícího hráče na violu da gamba, uměleckého vedoucího Ensemble Tourbillon a někdejšího spolupracovníka Collegia 1704.
Festa italiana – Collegium 1704, Václav Luks (foto Petra Hajská)

Zřetelným dramaturgickým záměrem koncertu, který vysvětlil Václav Luks i ve „video-ouvertuře“ ke koncertu, bylo prezentovat hudbu skladatelů spjatých s různými italskými městy, které byly významnými hudebními centry, navzájem se lišícími podmínkami pro provozování hudby, preferovanými žánry, styly i třeba používanou výškou ladění. Úvod koncertu patřil Sinfonii in D Giuseppe Torelliho (1658–1709), který působil v Bologni. V jeho působišti, v bazilice San Petronio, se hrály chrámové sonáty s trubkami. Ty se střídají s hoboji i v rychlých částech této efektní, proměnlivé šestivěté skladby.

Neapolský skladatel Alessandro Scarlatti (1660–1725) působil po část svého života i v Římě. Přestože vynikl především jako operní a oratorní skladatel, byl i mistrem vokální polyfonie. Pro baziliku Santa Maria Maggiore zkomponoval roku 1707 vánoční mši (Messa per il Santissimo Natale). Skladba je psána pro dva sbory (ansámbly), z nichž ten první pětihlasý je výrazně sólisticky exponovaný, dvoje housle (Helena Zemanová, Jana Anýžová) a basso continuo. Obě Kyrie již v houslové předehře navozují svou výraznou melodikou a živostí celkový radostný ráz skladby. Christe eleison přináší uklidnění v delší ploše, jíž dominuje vokální složka. Nejdelší a patrně pro interprety nejnáročnější je část Gloria s mnoha kontrastními předěly. V Credu se na úvod vrací charakter hudby z Kyrie. V obou částech figurují četné táhlé, subtilnější pasáže, jejichž charakter a účinek byl intepretací zvláště zvýrazněn (například emocionálně vypjaté lkavé „Qui tollis“ v Gloria, „Et incarnatus est“ v Credu). Sanctus je krátké, koncipované jako jeden celek. Po něm již následuje uklidněné, kontemplativní Agnus Dei s krásně se prolínajícími zpěvními hlasy.

Festa italiana – Collegium 1704, Václav Luks (foto Petra Hajská)

Collegium Vocale 1704 se zde představilo v sestavě Tereza Maličkayová, Kamila Zbořilová, Daniela Čermáková, Ondřej Holub, Tomáš Šelc v prvním sboru a Pavla Radostová, Kamila Mazalová, Čeněk Svoboda a Martin Vacula ve sboru druhém. Skladba na pěvce klade obtížností partů místy nemalé nároky, přičemž se nemohou příliš opřít o instrumentální složku. Všichni podali soustředěné výkony, eventuální drobná zaváhání se na celku příliš neprojevila. Vyzdvihnout je patrně třeba muzikalitu sopranistky Terezy Maličkayové, která se ujala partu prvního sopránu v prvním sboru s potřebnou jistotou jako záskok za onemocnělou kolegyni.

S Římem byl pevně spjat Arcangelo Corelli (1653–1713). Jeho variace La Follia upravil Francesco Geminiani (1687–1762) do podoby concerta grossa (Concerto grosso č. 12, H.143, La Follia). Efektní číslo, jehož provedení řídil Václav Luks stejně jako u první skladby od cembala, se dobře hodilo na odlehčení pro silvestrovský program. Náročné sólové pasáže v ohnivém tempu s vervou a přehledem zahráli koncertní mistryně Helena Zemanová a violoncellista Libor Mašek, jimž sekundovali Jana Anýžová a Ivan Iliev, který se tentokrát chopil violy.

Festa italiana – Collegium 1704, Václav Luks (foto Petra Hajská)

Poslední položkou programu bylo Dixit Dominus g moll Benátčana Baldasare Galuppiho (1706–1785). Jedná se o skladatele mladší generace, tvořícího v době, kdy se už prosazoval galantní styl. Tento všestranný, uznávaný skladatel přechodně působil v Londýně a zejména v Petrohradě na dvoře carevny Kateřiny II. Veliké. Ovlivnil tak i ruskou hudbu období klasicismu (jeho žákem byl přední ruský skladatel ukrajinského původu Dmytro Bortňanskyj). Již předehra zapůsobila dramatičností, kterou výraznou deklamací umocňoval výborný, mohutně, avšak sceleně znějící sbor, který byl posílen oproti Scarlattiho mši o další pěvce. V sólových partech zaujaly Aneta Petrasová, nasazením a intenzitou projevu, a též již vzpomínaná Tereza Maličkayová.

Soubor své fanoušky lákal k návštěvě koncertu na italský „jiskřivě brilantní program“ a svému příslibu dostál. Italské hudbě se bude Collegium 1704 věnovat i v rámci dalších vystoupení. Dne 4. února 2020 uvede oratorium San Givanni Battista Alessandra Stradelly a na dubnovém koncertě zazní Stabat mater Domenica Scarlattiho. Již v březnu započne druhá sezona komorního cyklu Collegia Vocale 1704 madrigaly válečnými a milostnými (Magrigali Guerrieri ed Amorosi) Claudia Monteverdiho.

 

Hodnocení autora recenze 90 %

 

Collegium 1704, Collegium Vocale 1704
Dirigent: Václav Luks
Praha, Rudolfinum, 31. prosince 2019

Giuseppe Torelli: Sinfonia in D (Adagio e staccato – Allegro – Adagio e staccato – Allegro – Adagio – Allegro)
Alessandra Scarlatti: Messe per il Santissimo Natale
Arcangelo Corelli / Francesco Geminiani: Concerto grosso č. 12, H. 143, La Follia
Baldasare Galuppi: Dixit Dominus g moll

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat