„Za Karlovarský kraj program v rámci druhé prioritní osy finančně podpořil projekt s názvem Historické využití území a jeho význam pro budoucí ochranu významných druhů podél bavorsko-české hranice v celkové výši 994 517 eur. Jeho realizátorem je Univerzita Karlova, konkrétně Přírodovědecká fakulta,“ uvedl karlovarský krajský radní pro oblast regionálního rozvoje, projektového řízení a informatiky Josef Janů.
Projekt bude v následujících třech letech řešit problém úbytku populací stolístku střídavolistého, perlorodky říční, křídlatky rohaté, hnědáska chrastavcového a čertkusu lučního v povodí Rokytnice a Lužního potoka v oblasti ašského výběžku a v povodí řeky Pfreimd v Hornofalckém lese.
Odborníci budou společenstva živočichů i rostlin zkoumat z hlediska počtu jedinců i velikosti celého společenstva. Pomocí odborných analýz také prověří změny, ke kterým bude v průběhu trvání projektu docházet. Na základě zjištěných údajů následně navrhnou optimální způsoby hospodaření, které budou částečně vyzkoušeny v praxi.
Ochránci přírody otevřeli odchovnu perlorodek a sádky
V odchovu perlorodky už nyní odborníci slaví úspěchy. Loni byla v objektu starého mlýna v osadě Huschermühle nedaleko českých hranic na Ašsku otevřena nová odchovna perlorodky.
Součástí odchovny jsou také rybí sádky, které by měly zajistit dosazování pstruhů do hraničních toků. Právě dostatek této ryby perlorodka k přirozenému rozmnožování potřebuje.
„Otevřením odchovny vyvrcholila mnohaletá spolupráce českých a německých ochránců přírody,“ uvedl před časem Miloš Holub z Agentury ochrany přírody a krajiny s tím, že Česká republika jde vedle přímé podpory druhu také cestou úpravy biotopů, v nichž dochází k nastavení ideálních podmínek pro malé perlorodky.
„Je důležité, aby v tocích mohly uměle odchované perlorodky přežívat. Právě období, kdy mladá perlorodka v první fázi vývoje opustí pstruha, svého hostitele, a začíná žít samostatně, patří k nejkritičtějším. Na Lužním potoce jsme proto vytvořili odchovný prvek, jakési rameno s přesně simulovanými podmínkami, kam jsme vysadili drobounké perlorodky ve věku 5 až 7 let. A podařilo se. Přibližně po dalších 15 až 17 letech perlorodky odchovný prvek opustily a dostaly se do Lužního potoka, kde už mohou žít,“ dodal Miloš Holub.
Statut chrání území s květinou nezbytnou pro hnědáska
Podle přírodovědce Dětmara Jägra, který se perlorodkám na Ašsku dlouhodobě věnuje, však v současné době vzácného mlže ohrožuje nejvíce počasí, tedy sucho a s tím související nedostatek vody v potocích.
„Perlorodky bylo v posledních letech nutné z ohrožených míst několikrát přenášet,“ doplnil Dětmar Jäger.
Také vzácný čertkus luční, hostitelská rostlina vzácného hnědáska chrastavcového, už má v kraji svoji baštu. Lokalita ve Slavkovském lese nese statut chráněného území zejména právě kvůli výskytu čertkusu. Housenky hnědáska chrastavcového jsou totiž ve stravě velmi vybíravé a jinými rostlinami pohrdají.
Území o rozloze přes 40 hektarů se nachází nedaleko Horního Kramolína na Tepelsku. Ochránci přírody zde počty hnědáska, který patří k nejohroženějším denním motýlům v Evropě, monitorují od roku 2002.
