Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 13.03.2020
Sedím v letadle, mraky pode mnou plynou v podivné symbióze s prvními tóny a verši skladby Samota, samota, která otevírá první z pěti CD boxu lakonicky nazvaného Streichl. Vydavatelství Galén v něm shromáždilo čtveřici dnes již nedostupných studiových alb ostravského písničkáře Pepy Streichla a přidalo k nim jeden disk s raritami a živými nahrávkami.
Ostravský bard zůstává stále trochu ve stínu známějších kolegů – Nohavici, Dobeše či Redla – přesto na domácí scéně patří k těm, kteří dokázali do svých textů nejvýrazněji otisknout onu bluesovou náladu, opravdovost a zkušenost nelehkého života. V případě Streichla to není póza. Hrál už v šedesátých letech, sám i v různých sestavách, za zpěv písně proti srpnové okupaci byl odsouzen, na začátku devadesátých let prodělal mozkovou mrtvici. Vše se ve Streichlově hudbě odráží, realita obyčejného života je její krví. A není náhoda, že tahle muzika vznikla právě v Ostravě a že na Streichelův odkaz místní muzikanti i nadále přísahají.
Neskromný prostor pěti kotoučů ukazuje, že cesta k bluesovému výrazu, úspornosti melancholických historek nebyla u Streichela přímočará. Nejvýrazněji to demonstruje právě první disk kolekce, byť natočený s doprovodem ASPM Jana Spáleného, tedy formace bytostně bluesové. Na albu Samota, samota je totiž Pepa Streichl spíše písničkářem z rodu Jaromíra Nohavici či Vladimíra Merty. I on slovy kreslí vlastní posmutnělý svět výrazných básnických obrazů, které jsou sice „opsané“ z reality, ale transformované pohledem introvertního básníka. Bluesman, který je syrový a nepřikrášlovaný, teprve čeká na zrození a na povrch se prodere jen zřídka, třeba ve šramlu Kamila, závěrečné Miláčku, s tebou mi je tak akorát a několika porůznu rozesetých obrazech.
Věci se razantně mění. Album Truc Blues se od prvních tónů překlopí do bluesové formy a v textech zhoustne autenticita. Místo metafor ostré vyjádření obyčejnosti života, plné „bloudění v ulicích“, „těžkých nocí“, „zavřených dveří“, „smutku“. A pokud byl Streichl – písničkář přece jen lehce zaměnitelný, Streichl – bluesman je svojský, textařsky zdatný, hravý, výrazný autor i performer, který česky zpívané blues dovedl pozvednout na vysokou úroveň, které se jí nadále nedostává.
Tři zbývající autorské desky, Blues Bazzar, Za dveřmi a Vykopávky, jsou stylově proměnlivější a spojují blues s vážnějším písničkářstvím i humornými miniaturkami. Nesou se v duchu klasických dvanáctek, tu rychlejších, tu pomalejších, a překvapí jen málokdy. I přes toto, řekněme, formální omezení dokázal Streichl najít odpovídající vyjádření řady životních situací a silnou čarou podtrhnout univerzálnost blues.
Podařeně vypravený box – kromě disků v pošetkách v jednotné úpravě (škoda, že nedošlo na původní artworky) v něm najdeme také obsáhlý booklet s texty, údaji o nahrávkách, rozhovor a nekrolog, obojí z pera Ondřeje Bezra – je unikátním shrnutím naprosté špičky toho, jaké jsou možnosti česky zpívaného blues. Streichl je postavou důležitou, zdařile spojující roli textaře i performera v těžko napodobitelný celek. Je dobře mít jeho tvorbu hezky pohromadě.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.