S postupem let zchátraly nosné a základové konstrukce památníku. „Trpěl i poddolováním, nevhodnou údržbou a vlhkostí,“ zmínila vedoucí odboru rozvoje a investic orlovské radnice Martina Szotkowská.
Fotogalerie |
Po úpravě pietního místa dlouhodobě volala například Československá obec legionářská (ČsOL).
„Diskutujeme o tom s městem roky. S loňským výročím se o události začalo zase více mluvit, vyřešilo se financování, a tak jsme rádi, že práce začaly,“ řekl Tomáš Rusek z ČsOL.
Rekonstrukce pomníku se uskuteční ve dvou etapách. Ta první, právě zahájená, obnáší přestavbu a úpravu stávajících prvků a konstrukcí. „V počáteční fázi jsou demontovány prvky z přírodního kamene, chystají se bourací práce a kácení dřevin,“ doplnila Szotkowská.
První fáze oprav skončí v říjnu. Město za ni zaplatí přes pět milionů korun, ale většinu pokryje dotace z ministerstva obrany.
Sedmidenní válku ukončil telegram |
V příštím roce se dělníci do katolické části orlovského hřbitova vrátí, aby instalovali repliku figurálního sousoší osmi postav, nad nimiž se tyčila slezská orlice. Toto dílo zmizelo z památníků v době polské okupace v roce 1938.
„Sousoší bylo poničeno, pak násilně strženo a odvezeno neznámo kam. Po 2. světové válce byl pomník částečně obnoven, nikoliv však sousoší,“ uvedla Andrea Vargová z kanceláře starosty.
Pergameny jsou hodně promočené
Odborníci očekávali, že při opravách památníku stavebníci objeví schránku, ale neznali místo uložení ani přesný obsah.
Místo už vědí, protože minulý týden záhy po zahájení prací byla schránka objevena v pravé části monumentu, a to za deskou upomínající jeho odhalení 30. září 1928.
Obsah zůstává trochu záhadou, protože pergamenové listiny jsou v tak nedobrém stavu, že se neodvážili nález blíže prověřovat.
„Listinné prameny uvádějí, že při odhalení byly do památníku vloženy pergameny, na které akademická malířka Hermína Henychová z Doubravy vepsala historii památníku a jmenný seznam obětí, které tam jsou pohřbeny,“ přiblížila historička Muzea Těšínska Lenka Nováková.
Ověřit si to však kvůli zcela promočeným listinám nemohli. „Nejspíše do památníku zatékalo a schránku asi dobře neutěsnili. Občas se to stává,“ vysvětlila historička.
Památníky polských obětí jsou udržované
Schránku s pergameny nyní dostali do rukou odborníci z okresního archivu, kteří jejich stav posoudí. Pokud by to bylo možné, budou se materiály restaurovat a uchovají se dalším generacím. Město pak zvažuje, že po ukončení rekonstrukce do památníku vloží novou schránku.
Památník připomíná oběti vojenského střetnutí Československa a Polska o území Těšínska. Státy se přely v nároku na tuto oblast. Češi poukazovali na historické hranice Koruny české, Poláci argumentovali většinou polského obyvatelstva.
Spor přešel v ozbrojený konflikt, při kterém zemřelo 53 československých a 92 polských vojáků. Část polských obětí střetu je pochována na hřbitově ve Stonavě. Tamní památník je velmi dobře udržován, stejně tak i pietní místa na polské straně hranic.
