InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Beseda s cestovatelem

    Čtvrtek 16.5 16:30 - Jihočeská vědecká knihovna - pobočka Suché Vrbné Železničářská 12, České Budějovice

  • Kultura Na Kanále

    Čtvrtek 16.5 17:00 - Vodácké centrum České Vrbné

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  > 

První rozsudek smrti v Československu byl vykonán v Táboře nad vrahem z Malého Bednárce

Podobenka Ludvíka Nováka.

Podobenka Ludvíka Nováka.

15.3.2020 9:52

JIŽNÍ ČECHY – Případ loupežného vraha Ludvíka Nováka a události z 15. února 1922 je z prvorepublikových hrdelních zločinů pravděpodobně nejznámější. Pro Táborské zejména tím, že byl popraven na dvoře věznice v někdejším augustiniánského klášteře na náměstí Mikuláše z Husi. Pro veřejnost zajímající se o historii trestního práva pak proto, že jeho rozsudek smrti jako první v nové republice údajně podepsal prezident T. G. Masaryk. To je ale podle pracovníka Státního okresního archivu v Táboře Jana Macha všeobecně publikovaný omyl a nepřesnost. Prezident tehdy rozsudek nepodepisoval, ale mohl buď udělit či neudělit milost. A tu Novákovi nakonec neudělil, i když ho to stálo jako odpůrce hrdelních trestů velké osobní dilema.

Jan Mach při táborské přednášce. , Autor: Vít Řezáč Stopa, která přispěla k odhalení.

 

Dosud nepublikované podrobnosti tohoto případu zazněly v sále táborského archivu právě z úst Jana Macha na jeho přednášce Loupeživý vrah Ludvík Novák. Případem se badatelsky zabývá již mnoho let.

Loupežný vrah Ludvík Novák se narodil v roce 1886 v Domašíně starším rodičům, což se projevilo v jeho zanedbané výchově. Později se přestěhovali do Malého Bednárce na Jindřichohradecku. O rodinné hospodářství neprojevoval Ludvík Novák zájem, jeho pole zarůstala travou a plevelem. O to větší zájem měl o peníze. Do spáchání loupežné vraždy byl sedmkrát trestán za násilí, podvody a krádeže. Naposledy za porušování zbrojního patentu, kdy kupoval a prodával zbraně.

Co se stalo osudného 15. února 1922? Tehdy 36letý Novák na cestě z Kardašovy Řečiče do Pluhova Ždáru zabil střelnou zbraní brzy ráno dva v kraji významné řezníky, kteří šli pěšky na dobytčí trh v Deštném. Josef Řeřicha byl mrtev dvěma ranami prakticky na místě, Václav Birnbaum se pokusil utéct, ale vrah ho dostihl a zastřelil několika ranami v nedalekém poli. Podle výpovědi rodin měli oba řezníci s sebou 40 tisíc korun, z nichž se posléze našlo 32 tisíc.

Četníci tehdy odvedli výbornou práci a Ludvíka Nováka dostihli již za osm hodin. V peněžence však měl jen kolem 900 korun. K dopadení došlo po výpovědi svědků, například čtyř bratrů, kteří šli po cestě v opačném směru a Nováka potkali. Mezi důkazy patřily i stopy jeho bot podbitých dvouhaléři, krev na oděvu, ale především dopis jeho kumpána, ve kterém avizuje, že mu posílá browning. I když se uvádí, že tato zbraň nebyla nikdy nalezena, archivář Mach tvrdí opak. Našla se podle pramenů ve dvou kusech později.

Dne 11. května 1922 zasedl v Táboře soud a porota vyřkla už druhý den jednohlasně rozsudek - trest smrti provazem. Novák svou vinu nikdy nepřiznal, dokonce ani v posledním dopise rodičům před popravou. Zato ho do lůna církve, ze které vystoupil v roce 1913, znovu přijal klokotský kaplan Jaroslav Prokop. Ten ho vyprovázel z cely číslo 20 i k šibenici. Poprava se uskutečnila 9. ledna 1923 v osm ráno na nádvoří věznice. Podle pramenů šlo o popravu neveřejnou. Přesto Mach uvádí, že se jí zúčastnilo na 170 osob. Soudci, četníci, představitelé města, rodinní příslušníci obětí... A co je zajímavé, prý se prodávaly obyvatelům Tábora i vstupenky. Ale jen mužům, ženy se exekuce zúčastnit nesměly.

Popravu oběšením vykonal Leopold Wohlschläger, první profesionální kat nové republiky. Wohlschläger byl vyučený zlatník a toto řemeslo také v Praze vykonával. Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byl však placen částkou patnácti tisíc korun ročního paušálu a částkou pěti set korun za každou vykonanou popravu. V letech 1918 až 1938 kromě Nováka dostalo trest smrti ještě 14 lidí.

Jedinou neznámou dodnes je, na kterém dvoře bývalé věznice byl vlastně Novák popraven. To se stalo po přednášce předmětem diskuse Jana Macha a sester Vandrovcových, historiček z Husitského muzea. Zatímco Mach dovozuje, že se tak stalo na dvoře, kde je nyní parkoviště muzea, obě historičky mají zato, že poprava byla provedena na dnešním Rajském dvoře Husitského muzea. Svědčilo by o tom i přivedení odsouzeného k exekuci z kaple v sousedství. Možností je ovšem i dvůr za dnešním okresním soudem.

 

Autor: Vít Řezáč

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace