„Už v minulosti se ukázalo, že přímluva svaté Pavlíny pomohla nejen Olomoučanům před zhoubnou nemocí. Chceme se k ní obracet i nyní a prosit, aby Bůh na její přímluvu dal zdraví nemocným, aby zastavil šíření epidemie koronaviru, dal svou pomoc a útěchu všem, na které tato situace a související bezpečnostní opatření těžce doléhají, a také aby posiloval všechny, kdo v této krizi pečují o nemocné i potřebné,“ uvedl olomoucký pomocný biskup Josef Nuzík.
Ostatky sv. Pavlíny jsou uloženy ve zdobeném relikviáři, který je od úterý k vidění na stupních hlavního oltáře olomouckého dómu. Lze jej vidět od mříže oddělující presbytář od zbytku chrámové lodi. Katedrála je pak volně přístupná každý den od sedm ráno do sedmi hodin večer.
Relikviář sv. Pavlíny |
„Samozřejmostí přitom je, že návštěvníci dodrží všechna aktuální bezpečnostní opatření: zachovají odstup od ostatních lidí minimálně dva metry, nebudou se zdržovat ve skupinách větších než dvě osoby (s výjimkou rodinných příslušníků) a nezapomenou ani na roušku přes nos a ústa,“ připomíná tiskový mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.
V Olomouci jsou ostatky sv. Pavlíny uložené už od roku 1623. O rok dříve byly relikvie jako lebka, kosti a olejová lampička nalezeny v Pavlínině hrobě v Římě.
„Tehdejší papež Řehoř XV. jimi uctil generála Tovaryšstva Ježíšova Mutia Vitelleschiho, a ten je v roce 1623 daroval olomoucké jezuitské koleji,“ popsala již dříve historička umění Muzea umění Olomouc Helena Zápalková.
V ten samý rok ovšem v Olomouci řádil mor, vyžádal si přes sedm tisíc obětí. Město tak na návrh dómského arcijáhena Juila Caesara Gianniniho de Pisauro uspořádalo v neděli 8. října 1623 prosebný průvod právě s ostatky sv. Pavlíny.
„Průvod šel z jezuitské koleje do chrámu sv. Mořice v naději, že světice vyslyší modlitby lidu a vyprosí zažehnání nelítostné řádící epidemie. Z vděčnosti, že se tak stalo, zvolila městská rada 23. října 1623 sv. Pavlínu za patronku města Olomouce,“ uvádí web arcibiskupství.
Z jediné nádoby z hrobu pilo přes 190 tisíc lidí
Svatá Pavlína pak byla vzývána i při dalších morových ranách v letech 1626, 1633, 1634, 1637, 1675 a v roce 1715, kdy se s jejími ostatky konal vůbec největší prosebný průvod.
„Olomouc však zachránila před dopadem válečných operací ve Slezsku roku 1633,“ doplnil Miroslav Herold z olomoucké jezuitské komunity.
Právě v jezuitském kostele Panny Marie Sněžné na dnešním náměstí Republiky v centru Olomouce byly ostatky světice nejprve uchovány. Jezuité podle Herolda sčítali věřící, kteří ke cti sv. Pavlíny pili víno nebo vodu z lampičky, přivezené do Olomouce od jejího hrobu.
„Jen od roku 1678 do roku 1771 se z ní napilo více než 194 tisíc osob, přes deset tisíc jich nahlásilo uzdravení a 99 případů známe i s podrobnostmi,“ dodal Herold.
