Ještě před rokem měli lidé strach, zda jim čápi na komíně holešovského bývalého pivovaru nebudou chybět. Celý areál se totiž přestavuje na novou moderní čtvrť a opravy se dočkal i komín, na kterém ptáci hnízdí.

„Holešov je příklad, kde s místem, kde je hnízdo, naložili velmi citlivě. Už loni se tam těmto ptákům dařilo perfektně,“ pochválil místopředseda Moravského ornitologického spolku Zdeněk Šafránek.

Také letos v druhé půlce března se holešovský komín stal jedním z prvních hnízd v kraji, které obsadil kompletní čapí pár. A čapí romance se brzy stala žádaným námětem pro fotografy. Mimořádné snímky ze života ptačí dvojice za pomoci dronu pořídil Jakub Nevřala.

„Fotili jsme se souhlasem města i majitele areálu a ve spolupráci se zkušeným ornitologem. Fotky jsme pořizovali z bezpečné vzdálenosti, abychom čápy nerušili. Záměrně jsme pro to využili dobu, dokud ještě nemají mladé,“ popsal Nevřala, v jehož sérii snímků nechyběly ani obrázky ptáků se západem slunce.

„Pro Holešováky jsou zdejší čápi takovým symbolem,“ poznamenal.

Podobně to mají i v dalších městech a obcích ve Zlínském kraji. Například v Břestu nebo Záhlinicích ptáky už několik let snímá online kamera a lidé je pozorují přes internet.

Bude opět méně čapích mláďat?

Veřejnost také může výskyt čápů sledovat na interaktivní mapě na webových stránkách birdlife.cz/capi, kam lze i poskytovat informace o výskytu ptáků. Podle mapy bylo na konci minulého týdne v kraji obsazeno víc než 20 hnízd.

„Předpokládám, že do čtrnácti dnů se zaplní většina,“ zmínil Šafránek.

Podle něj se na východní Moravu čápi vracejí rádi, ale v posledních letech se kvůli suchu jejich podmínky zhoršují a nemívají tolik mláďat jako dřív.

„Chybí jim přirozené prostředí v podobě přírodních mokřadů. Paradoxně jim pomohli přemnožení hraboši, kterými se loni na podzim při odletu krmili na polích.“

Brzký nástup jara uspíšil i návrat ptáků

V době karanténních opatření je pozorování ptactva jednou z „bezpečných“ aktivit, kterými si lidé mohou zpestřit procházky v přírodě. Nejde přitom jen o čápy. Díky včasnému nástupu jara lze v regionu pozorovat i řadu dalších zajímavých druhů ptáků.

„Z jihu se vracejí skřivani, špačci, konipasi bílí, čejky chocholaté, drozdi zpěvní a holubi hřivnáči,“ vyjmenoval ornitolog.

Pozorovat lze už i první „otužilé“ vlaštovky, racky chechtavé, poláky velké či třeba husy velké.

Zajímavými ptáky jsou například zástupci takzvaných bahňáků, kulíci zlatí. Zhruba 25 centimetrů velcí ptáci se zlatavě hnědými zády se v kraji jen krátce zastavují při své cestě na sever do Skandinávie.

Narazit lze přitom i na skutečné rarity. Letos už také odborníky překvapil drop malý, kterého pozorovali u Hranic a na Valašskomeziříčsku. Pták, který je doma ve Španělsku či Francii, se v České republice vyskytl po více než šedesáti letech.

Na Zámeckém rybníku v Chropyni lze zase spatřit jediný pár labutí zpěvných, které už několik let hnízdí v Česku. Populární labuť, kterou už ornitologové přezdívají Zpěvanka a jejíž druh se jinak vyskytuje především v tundře na severovýchodě Evropy, si oblast okolo Chropyně oblíbila.

„Letos se na rybníku díky mírné zimě objevila už v lednu, poté co roztál led. Bude zajímavé pozorovat, zda se páru podaří vyvést mláďata, která přežijí. To se zatím nedaří,“ poukázal Šafránek.

Labutě měly loni čtyři mladé, ale ani jedno nepřežilo. „Patrně padla za oběť mývalovi severnímu. Je to nepůvodní druh, kterému se v této oblasti nebývale daří. Mývalové jsou univerzální predátoři, kteří likvidují vše ve vodě i na souši a zdejší přírodě škodí.“