Dramatička, scenáristka a pedagožka Milena Tobolová, jejímž manželem se později stal Frederick Jelinek, se narodila v roce 1933 a v půli 50. let studovala pražskou FAMU. Jejím spolužákem byl Ivan Passer, literaturu jim přednášel Milan Kundera.
K jejím raným scénářům patřil Snadný život, který zfilmovali Miloš Makovec a Jiří Brdečka. Už během studií se netajila protikomunistickými postoji, za což ji tehdejší prezident Antonín Novotný nazval „podvratnou osobou“.
Frederick Jelinek, který emigroval z Československa do Států již v roce 1949, se v roce 1957 cestou z konference ve Vídni zastavil za přáteli v Praze a v kavárně při setkání s Milošem Formanem poznal právě Tobolovou. Jejich zamýšlený sňatek se zkomplikoval poté, co byl Jelinek prohlášen ve své vlasti za osobu nežádoucí. Vzápětí však i jeho příští žena dostala povolení vycestovat.
Jak řekl později jejich syn William Jelinek, šlo o inaugurační dar prezidentovi Kennedymu: „Češi tehdy dovolili odejít devíti disidentům a jedním z nich byla moje matka.“ V Americe se Jelinekovi vzali v roce 1961.
V Americe jí mohl do světa filmu jiný emigrant, František Daniel, kterého znala už z FAMU a potkala ho nyní v Americkém filmovém institutu v Los Angeles. Spolu s ním později učila na Columbijské univerzitě v New Yorku.
Vedle scénáře filmu Zapomenuté světlo, který ze sedmi nominací na Českého lva proměnil tři, napsala rovněž hru Adina, inspirovanou osudem herečky Adiny Mandlové. V roce 2007 ji uvedlo pražské Divadlo Na Vinohradech. Ve Státech, odkud se po roce 1989 ráda vracela, natočila několik experimentálních filmů.
