Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Většina úvěrů z COVID I byla firmám zamítnuta. Jak je na tom COVID II?

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Většina žádostí o bezúročné úvěry v programu COVID I pro firmy zasažené v souvislosti s koronavirem byla zamítnuta. O půjčky žádaly zadlužené firmy, žadatelé nedodrželi podmínky programu, dalším důvodem bylo vyčerpání částky použitelné pro pražské podniky. ČTK to dnes sdělil ředitel odboru strategie a marketingu Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) Michal Pluta. Podle vyjádření generálního ředitele ČMZRB Jiřího Jiráska pro Radiožurnál banka schválila ze tří tisíc žádostí 200. Naproti tomu v případě COVID II, do kterého byly zapojeny komerční banky, bylo u dosud zpracovaných žádostí podle Pluty kladně vyřízeno 90 procent.

Na fakt, že ČMZRB zamítá většinu žádostí, upozornil dnes na twitteru prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Už ve čtvrtek sdílel příspěvek zamítavé žádosti Raiffeisenbank o úvěr. Odůvodněním byl aktuální vývoj ekonomické situace v daném oboru podnikání.

Jirásek Radiožurnálu řekl, že ze 3000 žádostí stihli vyřídit zhruba polovinu, kladných vyřízení je ale méně. "Je to zhruba okolo 200 kladně vyřízených žádostí a je to ten objem zhruba jedné miliardy korun," řekl Jirásek. Předpokládá, že do konce dubna ČMZRB vyřídí všechny žádosti.

"V rámci COVID I poskytujeme podporu ve formě sice bezúročného, ale úvěru. Předpoklad této tzv. návratné formy podpory je, že se prostředky na ni alokované po čase vrátí zpět a budou moci být opakovaně využity na podporu dalších podnikatelů a nelze ji tudíž srovnávat s jednorázovou, nenávratnou formou podpory, která se nyní poskytuje OSVČ. V případě žádostí do programu COVID I se ale často setkáváme s tím, že žadatelé přeceňují svou finanční situaci a tvrdá čísla pak mluví jinak," řekl ČTK Pluta.

O velkém počtu žádostí firem, které měly v předchozích letech záporný vlastní kapitál, jsou v dlouhodobé ztrátě nebo dokonce v insolvenci, už dříve upozornil také vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle Pluty podniky často také nedodržely nastavené limity úvěrů a žádaly o nižší sumy, žádaly i velké firmy nad 250 zaměstnanců, případně společnosti podávaly žádosti na jiný účel, než podmínky povolovaly.

Do pokračování programu COVID byly zapojeny komerční banky, které žadatele o úvěr předem prověřily, proto ČMZRB většině žadatelů záruku o úvěr potvrdila.

ČMZRB schválila k 16. dubnu českým podnikatelům zasaženým v souvislosti s koronavirem v programech COVID podporu v objemu 1,6 miliardy korun. Živnostníci a malé a střední firmy tak od ČMZRB a komerčních bank získali bezúročné úvěry za 1,9 miliardy korun.

Program COVID připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ČMZRB, která za půjčky podnikatelům ručí až do výše 80 procent. Maximální délka záruky bude tři roky. V první vlně banka přijala přes 3200 žádostí přesahujících deset miliard korun. V pokračování programu obdržela 5900 žádostí v objemu 19 miliard korun. Živnostníci a malí a střední podnikatelé mohli žádat o bezúročné půjčky do 15 milionů korun.

Hlavní město nyní chystá program COVID Praha pro podnikatele z hlavního města. Vyčlenila do něj 600 milionů korun z operačního programu Praha - pól růstu. ČMZRB začne žádostí přijímat v úterý. Na tento program by měl navázat COVID III, který by měl být v první fázi ve výši 20 miliard korun a poté by se měl zvýšit až na 40 miliard korun.

Témata:  Koronavirus COVID-19 firmy ekonomika

Aktuálně se děje

20. května 2024 13:04

20. května 2024 12:03

Předpověď počasí na noc a úterý 21. května

Z centrálního Středomoří bude do střední Evropy postupovat tlaková níže, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Martin Exner

Rozhovor

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jít proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost.