Karlín je její oblíbená čtvrť. „Je to takové malé město samo pro sebe se vším všudy, co člověk pro příjemný život potřebuje mít po ruce, a to včetně showroomu Vladana Běhala, který je nedaleko mého bytu,“ říká mladá žena, která již delší dobu pracuje pro OSN, a právě díky tomu má jistě odlišný pohled na život a nároky na bydlení.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.
A doplňuje: „Ačkoli v Karlíně trávím mnoho času, showroom nejdřív zaujal mou maminku. To bylo v době, kdy jsem byla v zahraničí na pracovní misi. V té době jsem nebyla rozhodnutá, jestli se do lehké přestavby pustit svépomocí, nebo s pomocí architekta.“
Už při první návštěvě showroomu jí Vladanův styl zcela sednul a po prvním setkání s ním neměla pochyby, zda spolupracovat právě s jeho ateliérem.
Jasná vize
„Měla jsem poměrně konkrétní představu, ale Vladan tomu dal jednotnost a nadčasovost. Během několika našich setkání jsme nejdřív zkoušeli zjistit, co je pro mě v bytě nejdůležitější, kde se zdržuji nejčastěji, jaké zóny využívám nejvíce, co jsou mé běžné rituály, a podle toho pak tvořil dispozici a rozvržení nábytku,“ říká majitelka bytu.
Byt byl původně 4+1, přestavbou se změnil na 2+kk ve velkorysém otevřeném konceptu s důrazem na vzdušnost a jednoduché linie. Podle majitelky byly schůzky a čas strávený s architektem konstruktivní. Dostala několik variant řešení, z čehož nejméně s jednou se naprosto ztotožnila.
Bazírovala pouze na několika detailech a přiznává, že architekt asi ve skrytu duše trpěl. Nakonec však všem jejím rozmarům vyhověl. Šlo například o otevřenou knihovnu, klavír v ústředním místě obývacího pokoje, hodně úložného prostoru v kuchyni či o mozaiku v koupelně.
„V zásadě si myslím, že představu jsem měla hodně konkrétní a Vladan mi ji umožnil zrealizovat s praktickými doporučeními, která se od profesionála očekávají,“ dodává majitelka.
Žádné zbytečnosti
Kromě již zmíněné knihovny a klavíru si majitelka přála velkorysou postel s rámem sloužícím pro krátké posezení či odložení věcí, adekvátní šatní prostor a také stoly z masivu.
Při svých cestách si už dlouho pravidelně zapisovala prvky či nápady v prostorách, které ji zaujaly a které toužila ve svém budoucím bytě realizovat.
Nešlo však o žádné zbytečnosti a maličkosti, které by na sebe poutaly zbytečnou pozornost. „Díky své práci jsem dlouhodobě vystavována situacím, kde lidé žijí de facto z ničeho, určitě to ovlivňuje pohled na život a přístup k mnohému. Chtěla jsem co nejjednodušší bydlení,“ říká majitelka.
Originálním prvkem v interiéru jsou bezesporu sítě, které nahrazují část pevné podlahy mezi dvěma patry mezonetového bytu.
Nadšená je ze schodiště, které nabízí nečekaný komfort. Je velmi pohodlné, mimo jiné pro sezení se skleničkou při setkáních s přáteli. Právě schodiště je jedním z momentů, na které vzpomíná také architekt Vladan Běhal.
„Schodiště byl oříšek, a současně jeden ze stěžejních prvků rekonstrukce. Původně zabíralo mnoho místa. Zvolili jsme tedy mlynářské schody, které jsme pokryli podlahovinou z obou stran,“ popisuje architekt.
Co se nenarodilo zcela snadno, byl koncept zábradlí. „Původně jsme měli v plánu pracovat se sklem nebo s kovovou černou konstrukcí. Když jsem ale viděl, jak majitelka hledá a oceňuje každé minimální možné propojení s exteriérem, například tím, že jsme nechali kompletně vyrobit nové okno v jídelně, aby se dalo celé otevřít s nabídkou ‚jíst s pocitem posezení venku‘, napadlo nás použít na místo zábradlí sítě, na které si může lehnout a dívat se nově osazenými střešními okny na oblohu,“ doplňuje Vladan Běhal.
Také majitelka si užívá různá zákoutí a nečekané pohledy, které byt díky novému řešení poskytuje. S odstupem času je ráda, že šla do určitých nadstandardů. Na návraty domů z pracovních misí se neskutečně těší.
„Vzhledem k zadání kompletní rekonstrukce jsem si představil pouze prázdný prostor a myšlenky i nápady začaly přicházet okamžitě. Takhle to mám téměř vždy. Za to jsem své hlavě skutečně vděčný,“ prozrazuje architekt.
Šikminy v interiéru nebyly překážkou ve využití prostoru typickém pro mezonetové byty. V horním patře architekt vytvořil adekvátně koncipovanou pracovnu, vybavil ji nábytkem na míru.
Autor se snažil o maximální „propojení“ interiéru s exteriérem například tím, že nechal vyrobit nové, prostorově velkorysé okno do jídelny s mottem „jíst tak trochu venku“.
Jak to vidí Vladan Běhal„Dostal jsem úkol kompletně zrekonstruovat byt tak, aby z něj měla majitelka skutečnou radost a potěšení a aby se jí vracelo z jejích náročných pracovních cest zpět do Čech s radostí. Na první pohled by se mohlo zdát, že šlo o jednoduchý úkol, protože jsem si nemusel lámat hlavu s řešením dispozice, která by měla jednou sloužit k obývání rodiny s dětmi. Šlo o bydlení pro ‚mladou slečnu‘. Postupem času se však ukázalo, že má majitelka celkem vysoké nároky a jasnou představu. To jsem musel zohlednit. Výhodou bylo, že si moje studio vybrala na základě osobní návštěvy našeho showroomu. Viděla prostory, a díky tomu zjistila, co od nás může očekávat. Pracuji v podstatě neustále s několika málo materiály, které téměř nikdy nejsem nucen obměňovat. Jsem vždy znovu nadšený z kombinace masivního dřeva, betonu, betonových stěrek a skla. Jedním z požadavků majitelky bylo použití mozaiky v koupelně. Představa přinášet do koupelny další prvek či materiál se mi nezamlouvala. Nechali jsme tedy dlažbu, která byla použita na pokládku podlahy, v továrně přímo v Itálii rozřezat na malé čtverečky a mozaiku jsme vyrobili přímo z ní.“ |
Možnosti posezení v různých zákoutích bytu doplňují taburety, které si majitelka přivezla od domorodců z Madagaskaru.
