Jak tíživě na vás jako kadeřnici ta opatření vlády doléhají? Vy asi máte smůlu, že při výkonu své pracovní činnosti jste příliš blízko v kontaktu se zákazníkem...
To sice ano, ale přišla nám teď nabídka esemeskou na masáže, tam mi ten kontakt přijde ještě větší. To jsem docela koukala, více jsem o tom ale nezjišťovala. Proč by nám ji ale posílali, kdyby měli zavřeno?
Od poloviny března nemůžete pracovat... jak vás to postihlo?
Finančně samozřejmě hodně. Naštěstí nemáme tak vysoký nájem v práci. Máme jen malou místnůstku. Já ale nejsem OSVČ, jsem zaměstnanec, takže nemám nárok na to odškodnění. Ale nějak to s mamkou – se kterou pracujeme – zvládneme, protože ona ano. Ti, co mají dražší nájmy a nic jim neodpustí, to budou mít horší. U nás v rodině aspoň pracuje manžel. Já jsem na ošetřovačce, protože mám osmiletého syna a dceru chodící do deváté třídy. Je to dost těžký.
Kdy očekáváte, že budete moci zase začít pracovat?
Myslím si, že to nahoře nedají a pustí to dřív, než toho avizovaného 25. května. Lidi jim s tím nedají pokoj. Už v úterý něco proběhlo. Dokonce řekli, že není nelegální, aby kadeřnice jela k někomu domů.
Fotogalerie: - V odběrovém stanu
Na toto se chci zeptat. Do tohoto se zamotal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, jenž v pondělí na tiskové konferenci tvrdil, že kadeřnice nemůže pracovat nejen ve své provozovně, ale ani když pojede k někomu domů, ale o den později připustil, že ten zákaz se týká jen provozoven. Vy se mezi kadeřnicemi o situaci určitě bavíte, jaké informace pronikly k vám? A když v tom nemá jasno ani ministr, máte jasno vy?
Ne. Vůbec. Když se na nějakém serveru spustí diskuse na toto téma, tak i mezi samotnými kadeřníky jsou názory odlišné. Byly i názory, že i kdyby se mohlo pracovat už teď po Velikonocích, tak že hned do práce nepůjdou. U některých kadeřnic je strach, že by se mohly nakazit, obrovský. Je to hodně porůznu. Od těch ustrašených po ten normál. Hodně se názory liší.
A vy byste do práce šla?
Určitě znáte ministryni financí Alenu Schillerovou. Opozice se podivuje nad tím, že má pořád skvělý účes hýřící barvami. Za tím stojí podezření, že porušuje nařízení a využívá služeb nějakého kadeřnického salonu. Ona tvrdí, že se takto upravuje svépomocí. Je to podle vás z profesního pohledu možné, že si nějaká šikovná žena umí svůj účes obhospodařit sama na docela dobré úrovni?
Myslím si, že ještě než nastala tato situace, měla někoho, kdo se o ni po této stránce staral. Určitě bude mít kolem sebe vizážistu a další. Ale udělat si účes tak, aby vypadal jako od odborníka, si myslím, že není úplně v jejích silách. Navíc už má věk, kdy bude mít určitě šediny, že bude muset barvit.
To by zvládla sama?
Nemyslím si, protože se určitě nebarvila sama ani předtím. Aby trefila odstín, jaký jí dával kadeřník, který se o ni staral, to ty ženský nedají. Už jsem viděla na internetu příběh, že si blondýna koupila v drogerii barvu, kde bylo napsáno, že je plavá. Výsledek byla tmavě hnědá. V těch drogeriích barvy často nesouhlasí s tím, jak to vypadá na obrázku. To by jí musel její kadeřník tu barvu, kterou ji barví, dát. Osobně si ale myslím, že to tak není. Když se podívám na celou vládu, myslím si, že jsou dost upravení, na to, jak dlouho tohle trvá.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Až na ministra kultury Zaorálka, který se prý stříhal doma sám, a patrně, aby neupadl v podezření u opozice, oškubal se jako tenisák. Takhle bychom asi většinou dopadli patrně i my, kdybychom se o to pokoušeli?
Přesně tak. Tyto diskuse vznikly proto, že se na to ptá každý. Je to prostě už hodně dlouhá doba. Lidi začínají být stále více naštvaní, žádají si nás čím dál víc.
Psali jsme:
Takže vám teď často volají?
Volají. Už i ti, co si mysleli, že vydrží. Ale doufali, že se to po Velikonocích uvolní i v této oblasti. Je to hodně dlouhá doba, 25. květen – to je strašnej masakr.
Od půlky března do konce května, dva a půl měsíce...
A pro ženskou je hraniční, když má centimetrový odrost, a to je jeden měsíc. A když má ženská roušku, tak jsou jí vlastně vidět jen ty vlasy. A když jsou v nepořádku, její psychika ještě víc utrpí, protože se sama sobě nelíbí. Začíná se to odrážet i na tom, jak jsou lidi doma zavření. Zevnějšek je s tím hodně spojený.
Až budete moci začít pracovat, asi budete muset mít roušku. Ale co zákazník? Dá se vůbec stříhat, když bude mít roušku?
Zrovna jsem o tom přemýšlela. Já roušku mít budu, a pokud to bude zákazník požadovat, tak si ji sundá. Nemohu nikoho nutit. Když ji ale bude na sobě mít, bude muset sundat gumičky, protože jinak nejsem při začišťování uší se tam schopná dostat. A roušku si pak bude muset přidržovat rukou na puse. Myslím si, že vzniknou docela zajímavé střihy.
Syna pošlete do školy, až to bude možné?
Já jsem taková matka, že ano. Jemu – i dceři, která jako deváťačka do školy nepůjde – se doma líbí. Mají takový pocit prázdnin. Že jsou v baráku, tak jsou často na zahradě, nebo chodíme do lesa. Ale do školy, až to otevřou, syn stoprocentně půjde. Myslím, že ten režim je potřeba. Snažím se ho nějak držet i doma, ale je potřeba, aby se jim zpátky vrátily normály.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
