Městečko Monroeville v Alabamě proslulo díky spisovatelce Harper Lee a jejímu oceňovanému románu Jako zabít ptáčka, ve kterém bílý právník obhajuje Afroameričana. V Obhájci nevinných půjde o něco podobného. Akorát s tím rozdílem, že právník je taky Afroameričan. Jmenuje se Bryan Stevenson a my se s ním seznamujeme na začátku jeho praxe. Vystudoval Harvard a teď míří ze severu na jih, který v 80. letech minulého století stále nahlíží na „barevné“ s rasistickým opovržením. „Tenhle černoch určitě zabil nebo znásilnil, protože na to vypadá,“ zní někdy rozsudek nad obžalovaným, který má dostat trest smrti. V případě Waltera McMilliana, přezdívaného Johnny D., ničemu nepomáhá, že je podezřelý z vraždy teprve osmnáctileté bílé holky Rondy Morrisonové.

Přitom byl uvězněn na základě výpovědi kriminálníka, kterému bylo slíbeno, že když bude svědčit proti Johnnymu D., sníží mu trest. Prokurátor se tímto případem nehodlá zabývat a vlastně se jím nikdy pořádně nezabýval. Navíc podezřelý byl poslán do cely smrti ještě před soudním přelíčením. Tam má na každé straně vězně-kamaráda a všichni společně hrdě čelí tomu, že každým dnem můžou dostat psaní, ve kterém bude termín jejich popravy. A takovou popravu jistě nebude chtít režisér ukázat „na férovku“. Bryan se tedy pustí do náročné a riskantní práce – pokusí se prokázat nevinu Johnnyho D.

 










 

Tohle drama, které trvá přes dvě hodiny a nepřekvapivě obsahuje momenty, bez kterých bychom se obešli, vypráví o velmi důležitých věcech: o rasismu, o pochybném americkém soudním systému, o předsudkách a lidské hlouposti, o tíživém svědomí, ale také o neochotě a pohodlnosti lidí na vyšších místech, kteří mají moc něco změnit, avšak nechtějí se zabývat důvěryhodností výpovědí a důkazů, přestože to může zachránit život nevinnému. Samozřejmě jde tedy v první řadě o pravdu a spravedlnost, což jsou v dnešní zrychlené době nejen v USA pojmy jaksi relativní. A v některých případech se stává, že aby jim bylo učiněno za dost, rovná se téměř Mission: Impossible. Vždycky je dobré se na věci dívat střídmě a s odstupem. A nezapomínat, že každá mince má dvě strany.

V Obhájci nevinných se tvůrci zabývají všemi výše uvedenými záležitostmi, kterými se však zabývali i tvůrci celé řady filmů před nimi. Zelená míle, … A spravedlnost pro všechny, Můj bratranec Vinny, Dvanáct rozhněvaných mužů, Nenávist, kterou jsi probudil, znovu můžeme zmínit Jako zabít ptáčka a vedle těchto existuje ještě celá řada dalších titulů (seriály nevyjímaje) na tohle téma. V naprosté většině z nich to není o tom, jak to dopadne, protože to si snadno dokážeme vydedukovat, ale je to o tom, co se musí stát, aby to tak dopadlo.

 










 

Komu nevyhovuje sledovat další dílo o utiskovaných černochách (ano, i tady hlavní postavu bezdůvodně zastaví policajti; a jeden dozorce, který má službu pokaždé, když se podíváme do věznice a náhle dojde na změnu jeho charakteru, ho ji na začátku vystaví nedobrému ponížení), může si místo nich představit bělochy. Protože tohle téma už tady bylo tolikrát, že ani skvělé obsazení mnoho neřeší. Čistě teoreticky, příběh o hledání spravedlnosti by totiž měl být pokaždé silný, i kdyby v něm hráli samí ochotníci. Tím nechci nijak snižovat herecké výkony, zejména pak herecké výkony čtveřice Michael B. Jordan, Jamie Foxx, Brie Larson a O’Shey Jacksona, nicméně po vyslovení jejich jména asi nebude tenhle počin tím prvním, jaký by vyvstal na mysl.

Obhájce nevinných musí znovu jít po stopách případu, přičemž ne pokaždé se důležité informace snadno dohledávají, ne pokaždé všichni spolupracují a ne pokaždé autority vyhoví žádostem. Zabývat se zrovna odsouzenými na smrt může být, zvláště při absenci prokazatelných důkazů a při uplynutí delší doby, kdy měl být čin spáchán, vždycky vstoupení na tenký led. Docela by mě zajímalo, jestli Bryan Stevenson někdy osvobodil či zmírnil trest pro člověka, který byl ve skutečnosti vinný, protože doopravdy vraždil. Nicméně i kdyby se to stalo, bylo by to v úplném minimu případů, takže jeho práce rozhodně měla, má a bude mít smysl. Na spravedlnost přece není nikdy pozdě. Z tohoto pohledu je ale trochu zarážející, že o potencionálním skutečném viníkovi se dozvíme tak nějak mimochodem až během závěrečných titulků.

P.S.: V bonusových materiálech přeci jenom najdeme pár zajímavých informací. 

FOTO: cinema.de