„Ale musím říct, že to nebyl z naší strany tragický výkon, Vítkovice byly v 1. půli výrazně tragičtější. Jenže na rozdíl od nás daly góly,“ hodnotil Václav Kožíšek.
Právě on jako ředitel klubu je pověřen vedením týmu. „Jsem na lavičce, ale zápas vedou asistenti, já na to nemám kvalifikaci. Jsem něco jako ředitel nemocnice, který taky nemusí být špičkový chirurg,“ říká o své roli. „Do trénování se nehrnu, nemám k tomu tendenci. Moje role je vyloženě manažerská, nesu odpovědnost, asistenti Juraj Šimurka a Petr Vrabec řekli, že nechtějí Aleše Křečka nahradit, čemuž rozumím, jsou s ním solidární. Ale já tomu chci pomoct a nějak tuto sezonu dotáhnout.“
Před zápasem žádné velké proslovy k týmu neměl. „I pro mě je to nová role, léta jsem seděl v kabině v opačném gardu. Fotbal se mění, ale to hlavní je pořád stejné. Musí se jezdit po zadku, bojovat, i když to bolí. Na to jsem apeloval.“
Ve Vítkovicích Ústí inkasovalo už ve 3. minutě, před přestávkou podruhé. Ani Drameho gól do šatny Armu nenakopl, v nastavení zpečetil výhru domácích Ožvolda. „Měli jsme za 1. poločas šance na to, abychom dali čtyři góly, ale bohužel se trefil jen Drame. Ve 2. půli už to bylo složité. Lavičku nemáme tak silnou, přitom zápasy jdou rychle za sebou, někteří hráči toho mají už v 60. minutě plný brejle,“ viděl Kožíšek.
Ústí i proto prostřídalo a poslalo do hry mladíky. „Nechtěli jsme, aby to dopadlo jako v minulých zápasech, po nichž jsme si říkali, že to nebylo špatné, a přesto jsme prohráli. Nasadili jsme mladé, aby to rozběhali. Nevyšlo to, ale aspoň jsme to zkusili.“ V sobotu od pěti odpoledne Ústí hostí Líšeň.
