Lindino manželství nebylo v poslední době ideální. Ona se však stále snažila zavírat před těmito problémy oči. Jako by snad nechtěla vidět, že něco není v pořádku. Aby se odreagovala, přijala pozvání kamarádky Mirky, aby si společně zašly na skleničku něčeho dobrého.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Během toho večera měla Linda možnost si kamarádce postěžovat. Přesto to neudělala. Stále totiž byla přesvědčená, že je mezi ní a jejím manželem vše v pořádku. Pak ale poznala sympatického muže a nechala se od něho pozvat na víno.
Odmítala jsem si přiznat, že se něco děje
Vdala jsem se před dvanácti let. Manželovi jsem dala dvě krásné děti. Vždycky jsme si dobře rozuměli, vzájemně jsme se doplňovali a byli tu jeden pro druhého. Očividně jsem ale byla jediná, kdo si v posledních měsících nevšímal gradujících problémů.
Možná jsem je vážně neviděla. Možná jsem před nimi jen zbaběle zavírala oči. Mělo mi dojít, že mě pravda jednoho dne dožene. Jen jsem nevěděla, za jakých okolností si uvědomím, jaká je vlastně realita.
Kamarádka chtěla, abych se jí svěřila
Kamarádka Mirka mě pozvala na skleničku, abych se vyzpovídala a svěřila se jí s problémy, které jsem očividně měla. Jenže já této příležitosti nevyužila. Neměla jsem potřebu cokoli řešit. Stále jsem si namlouvala, že je všechno v pořádku.
Toho večera už jsme s Mirkou něco vypily, stále však ze mě nedostala ani slovo o tom, že bych v manželství nebyla šťastná. Pak mi číšník přinesl skleničku vína, které mi nechal poslat jeden sympaťák sedící u baru.
Najednou mi bylo tak příjemně, jako už dlouho ne
Skleničku vína jsem přijala a vzkázala po číšníkovi poděkování. Když mi onen muž poslal i druhou skleničku, nedalo mi to a vyrazila jsem za ním k baru. Mirka mezitím odešla domů, asi usoudila, že jsem v dobrých rukou.
Jmenoval se Jirka a zblízka to byl vážně fešák. Nebo ze mě už začínalo promlouvat to víno, kterého jsem nevypila zrovna málo. Dali jsme se do řeči a mně v jeho přítomnosti bylo tak příjemně, jako už dlouhé měsíce ne.
Svěřila jsem se neznámému muži. Nevím, proč jsem to udělala
Během toho večera jsem ze sebe vyklopila všechny problémy, které jsem poslední dobou řešila. Samotnou mě překvapilo, že se vlastně svěřuji úplně neznámému muži. Jirka mi ale ochotně naslouchal.
Strávili jsme spolu dvě hodiny, během kterých toho o mně věděl pomalu více než kamarádka Mirka. A mně najednou došlo, jaká je pravda. Já nebyla šťastná! Už jsem nechtěla žít po boku svého muže!
Díky neznámému sympaťákovi jsem udělala velké životní rozhodnutí
Díky Jirkovi, kterého jsem toho večera viděla poprvé, a díky vínu, které mi objednával, jsem našla pravdu. Najednou mi došlo, že si celou tu dobu jen lžu do kapsy.
O několik týdnů později jsem s manželem stanula před rozvodem. Překvapilo mě, že ani neprotestoval, a jen mě to utvrdilo v tom, že ani on se mnou není šťastný. Rozvod proběhl maximálně v klidu a bez naschválů.
A sympatického Jirku? Toho jsem bohužel už neviděla. Ale kdo ví – třeba na sebe zase jednou narazíme v baru.
Autor: Nikol Kolomazníková
