V Krupce žijete s rodinou již 8 let. Co Vás sem přivedlo a proč zrovna Krupka?
Když jsme se před devíti lety dozvěděli, že čekáme druhého potomka, rozhodli jsme se pro koupi rodinného domu. A jelikož nejsem ten typ, který by procházel desítky domů a porovnával rozdíly, padlo rozhodnutí se nastěhovat do domu v Krupce. A byla to dobrá volba – Krupka je blízko Teplic, kde jsem měl rodiče, stejně tak i blízko Ústí, kde pracuji a zároveň poskytuje vše potřebné. Lokalita, v které bydlím, je úžasně klidná a ten výhled na zelené kopce Krušných hor člověka uklidní. Jsem rád, že jsem tento krok učinil a že jsem dnes krupským občanem.
Profesura je pedagogickým vrcholem. Jak je náročné vystoupat k získání profesorskému dekretu?
Tak asi bych tu mohl líčit, jak náročné to je, čím si člověk musí projít. Ve zkratce, nejprve musíte absolvovat doktorské studium, Ph.D., což už je dnes nezbytný předpoklad pro práci na vysoké škole. A až člověk vědecky vyzraje, může se ucházet o titul docenta, což mně se povedlo v roce 2009. A konečně tou nejvyšší známkou pro akademického pracovníka je profesura, a to už jen tím, že profesora jmenuje prezident. Mě jmenoval v roce 2018 Andrej Kiska, neboť jsem profesuru dělal na univerzitě v Banské Bystrici. Pokud člověk působí na vysoké škole, měl by pro něj být kariérní posun automatický, tím ale nechci říci, že je to snadné. Získávání akademických ostruh je leckdy trnitá cesta, proto jsem rád, že jsem na tuto metu dosáhl v relativně mladém věku.
Jste spoluautorem učebnice chemie, která zaznamenala mimořádný úspěch v mezinárodním měřítku. Čím si tato učebnice pro základní a střední školy zasloužila takto prestižní ocenění?
Ano, je to tak, učebnice chemie pro 8. ročník ZŠ, vydaná nakladatelstvím Fraus, získala v roce 2008 na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem prestižní cenu „Zlatá medaile za nejlepší evropskou učebnici v kategorii učebnic pro základní a střední školy“. Společně s učebnicí chemie pro 9. ročník ZŠ tvoří ucelený soubor pro výuku chemie na základní škole, který je ve svém přístupu novátorský – více zdůrazňuje propojenost chemie s běžným životem, navazuje na zkušenosti žáků a redukuje příliš abstraktní učivo. Velký důraz je kladen také na grafickou stránku a využití fotografií a dalšího názorného materiálu. V roce 2018 jsme spolu se spoluautorem Jiřím Škodou učebnice modernizovaly a já osobně jsem moc rád, že se podle nich učí děti ve školách již více než 13 let.
V uplynulém půlroce svět zasáhla koronavirová krize a výrazně ovlivnila školství. Nepomohla paradoxně učitelům v jejich prestiži a ve vnímání učitelské pozice?
Upřímně, nastala situace, kterou ještě nikdy nikdo z nás nezažil, všichni jsme se učili za pochodu. A pro školství to platilo obzvláště. Před učiteli najednou vyvstala zásadní otázka, jak nejlépe pracovat s dětmi na dálku, pro zodpovědné rodiče se pak účast na vzdělávání svých dětí stala každodenní nutností. Myslím, že si spousta lidí v době koronavirové uvědomila, jak zásadní a významná je práce učitelů a teď nemám na mysli to, že jsou „hlídači“ dětí, ale to, jak náročné vzdělávání nové generace je. Je nyní na učitelích, aby dokázali, že si uznání a respekt společnosti zaslouží a zvládali žáky efektivně vzdělávat i za ztížených podmínek.
Jedním z Vašich koníčků je hokejbal, kde jste již řadu let brankářem týmu Kings Teplice. Jak dlouho se tomuto tradičnímu sportu věnujete a co Vás při něm stále drží?
Drží mě hlavně síla vůle. Je pravdou, že hokejbal hraji aktivně už 25 let. Posledních pět let si po každé sezóně říkám, že je má poslední, po čtyřicítce je výkonnost slabší a regenerace náročnější. Ale nakonec se ještě vždy přemluvím a pokračuji, přece jen mám dost sedavé povolání, tak jsem za jakýkoli pohyb rád. A navíc hrajeme velkou část zápasů na hřišti sportovního areálu Krupka, což mám doslova za plotem.
/red/
