Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.
Silniční balíček prošel
Evropský parlament na začátku července přijal několik let vyjednávaná pravidla pro řidiče kamionů převážejících náklad po Evropě. Takzvaný silniční balíček zavádí příznivější pracovní podmínky pro řidiče a zároveň přísnější kontrolu bezpečné jízdy. Dopravci rovněž nebudou muset platit řidičům různé mzdy podle pravidel států, jimiž pouze projíždějí.
„Tento balíček má obrovskou českou stopu, úplně všude,“ uvedla zpravodajka jednoho z legislativních návrhů, komunistická europoslankyně Kateřina Konečná, s odkazem na velké zapojení českých europoslanců, stejně jako aktivitu Stálého zastoupení ČR v Bruselu nebo českého sdružení dopravců ČESMAD.
Ústavní právo bránit se zbraní
Česká vláda v polovině července nečekaně podpořila senátní návrh zákona, který by do ústavy zakotvil právo bránit se zbraní. Senát přišel s návrhem poté, co přijal petici s více než 100 000 podpisy požadujícími úpravu ústavy. Petice vznikla mimo jiné v reakci na přijatou směrnici EU o držení a nabývání zbraní. Ke změně ústavy je zapotřebí třípětinová většina hlasů v obou komorách parlamentu.
Klíčová shoda na fondu obnovy a rozpočtu
Lídři zemí Evropské unie se po pětidenním maratonu vyjednávání a měsících dohadů v Bruselu 21. července dohodli na nastavení budoucího víceletého finančního rámce a jeho klíčové součásti – fondu obnovy evropských ekonomik po pandemii koronaviru v objemu přibližně 20 bilionů korun, které si Unie společně půjčí.
Podle premiéra Andreje Babiše dopadlo vyjednávání pro Česko dobře. Země z celkového dlouhodobého rozpočtu v objemu 1,8 bilionu eur získá 35,7 miliardy eur (964 miliard korun), tedy o více než 100 miliard korun více než v právě probíhajícím období. Štědré jsou pro Čechy také pravidla flexibility, tedy podmínky, na co půjdou peníze použít.
Z velkým společným zadlužením EU souvisí také otázka nových zdrojů unijního rozpočtu. Česko podle ministra životního prostředí Richarda Brabce souhlasí se zavedením poplatku z nerecyklovaných plastů. ČR se zaváděním nových vlastních zdrojů rozpočtu dříve nesouhlasila, ale postupně svou pozici zmírnila.
Češi podporují Green Deal, ale neví, co obsahuje
Evropská unie dá 30 procent svého nového dlouhodobého rozpočtu, který obsahuje i masivní fond obnovy ekonomik po pandemii, na ekologii a boj s klimatickou změnou. Většina Čechů to podle exkluzivního červencového průzkumu STEM pro Deník podporuje.
Konkrétně program EU Green Deal, neboli Zelená dohoda pro Evropu, bude podle 66 % Čechů jasným přínosem. Především pro ochranu české přírody a krajiny včetně zlepšení situace v boji proti suchu či kůrovci. Sedmdesát procent Čechů ale současně neví, co Green Deal obsahuje.
Dürra nahradí Hrdá
Novou velvyslankyní Česka při EU bude diplomatka Edita Hrdá. Na postu nahradí velvyslance Jakuba Dürra, který měl podle dřívějších informací předčasně opustit své místo do konce roku mimo jiné proto, že se s premiérem Andrejem Babišem neshodl na přípravách na předsednictví ČR v EU za dva roky.
Hrdá působila od roku 2015 jako výkonná ředitelka Evropské služby pro vnější činnost (ESVA) pro americké kontinenty. Předtím pracovala například na vysokém postu české velvyslankyně při OSN nebo byla ambasadorkou v Argentině. Na českém ministerstvu zahraničí se v minulosti zabývala i ekonomickou agendou.
Dukovany trnem v oku rakouské FPÖ
Rakouská opoziční Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zkritizovala Evropskou unii a rakouskou konzervativně-zelenou vládu za to, že nebránily rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Český stát a energetická společnost ČEZ na konci července uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku jihomoravské elektrárny.
Podle představitelů strany FPÖ je to i důsledek tlaku EU na uhlíkovou neutralitu. „Neustálý tlak na CO2 neutralitu i tlak na ochranu klimatu bez ohledu na ztráty teď vede k tomu, že země se budou uchylovat právě k takto nebezpečným formám energie,“ řekl mluvčí strany pro otázky životního prostředí Walter Rauch.
EU bude v Kosovu reprezentovat český diplomat
Rada Evropské unie předposlední červencový den jmenovala českého diplomata Tomáše Szunyoga do pozice velvyslance EU v Kosovu. Stal se tak čtvrtým Čechem na pozici velvyslance Evropské služby pro vnější činnost (ESVA). Odborník na Balkán Szunyog, který dosud působil na českém zastoupení při EU a dříve na ministerstvu zahraničí nebo jako velvyslanec ve Slovinsku, do funkce nastoupí od září.
Další zajímavé zprávy z července
Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU.
Český červenec vznikl s využitím informačního servisu ČTK.