Eva Toulová: „Casting na lásku odráží historky od reálných základů.”

Stela Nebeská (Tereza Němcová Petrášková) je jméno hlavní hrdinky nové české komedie Casting na lásku, která vstoupí do kin již příští týden. Režie se ujala Eva Toulová, která má za sebou již film Šťastná nebo Jak se moří revizoři. O čem film bude? Na koho se můžete těšit? Jak na natáčení vzpomíná sama režisérka? To i více se dozvíte v následujícím rozhovoru právě s Evou Toulovou.

Evo, mohla byste našim čtenářům přiblížit, o čem film Casting na lásku pojednává?

Jedná se o romantickou komedie, která je určená spíše pro ženy. Hlavní hrdinku je čtyřicetiletá žena, herečka toužící po rodině, dětech, které právě krachuje manželství. Rozhodne se, že to tak nenechá, protože právě teď je čas najít toho pravého, když jím není manžel. Jde na první rande, pak na druhé a třetí….a vždycky potká takové podivíny a rande úplně ztroskotá. No a jak to dopadne, tak na to si diváci musí přijít.

Vy sama jste autorkou scénáře, kde jste brala inspiraci? Zažila jste sama podivné rande v praxi nebo někdo z vašich kolegů, kamarádů?

Inspiraci jsem brala hodně od kamarádů ze štábu. Točili jsme spolu před nějakou dobou projekt a během natáčení padaly různé historky, kde kdo byl na rande, jaké to bylo. Řekli jsme si, že by stálo za to, to natočit. Tak jsme si sedli na víno, třeba právě i s Terkou Petráškovou, kde jsme to rozebírali a jako bonus nám pak náš kameraman Pavel Mědílek poslal několikahodinovou nahrávku, kde líčil své vtipné zážitky z randění. Já sama jsem tam přispěla pár zážitky, ale z takového toho raného randění, jinak jsem měla štěstí a nezažila to, co někteří z mých kolegů. Historky ve filmu nejsou doslova autentické, ale odrážejí se od reálných základů.

Nastavujete si i sama sobě zrcadlo po neúspěšném rande a zamýšlíte se, proč to neklaplo?

Jak už jsem říkala v minulé odpovědi, měla jsem docela štěstí a období extra velkého randění už je za mnou. Jinak zrcadlo si nastavuju, protože sama vím, že s ohledem na mou práci, profesní vytížení a tvůrčí duši, to se mnou není jednoduché, tak je dobré udělat si sama sobě zpětnou vazbu.

V současné době je velké společenské téma, že partnerských vztahy jsou komplikované a náročné. Máte nějakou vlastní osvědčenou radu, jak najít toho pravého a mít harmonický partnerský vztah?

Já jsem teď ve vztahu a musím říct, že tím jak natáčím, tak mám kolem sebe dost mužů, mezi kterými jsem často jako žena sama, takže brát je kde, ale otázka je jak to udržet. Myslím, že je důležité se chovat přirozeně, jakmile se přetvařujete, tak to stejně vyjde najevo a vztah ztroskotá. Dále je pak důležitá tolerance z obou stran a důvěra. Pamatuji si, jak jsem po dvou měsících svého současného vztahu odjela na měsíc točit s mužským štábem do Španělska, nebýt s partnerem tolerantní a nevěřit si, už bychom spolu asi nebyli.

Původně měl být Casting na lásku ne film, ale internetový seriál s názvem Randevue, co bylo podnětem, že z toho nakonec vznikl film?

Původně jsme opravdu plánovali internetový seriál. Natočili jsme pilotní díl s názvem Randevue, kde bylo vykresleno jedno rande a pak měl být další díl a tudíž druhé rande. Jenže na seriál a navíc internetový se hůře hledají finance, protože internetová tvorba takové finanční prostředky jako filmová, nenabízí. Aby to nedopadlo tak, že bychom to nakonec museli dotovat z vlastních kapes, začali jsme přemýšlet a napadlo nás, zda bychom mohli prohloubit hlavní postavu a natočit film a vznikl Casting na lásku.

Hlavní role se zhostila herečka Tereza němcová Petrášková, což není úplně známé jméno. Vzešla z konkurzu nebo jste ji oslovila přímo?

S Terkou Petráškovou Němcovou jsem už spolupracovala, takže vím, jaká je, práce s ní mě baví, je neokoukaná, takže jsem ji oslovila přímo. Víte, mě vadí, že když máte ve filmu nějakou star, tak ta může od do, má mnoho jiných závazků a to se na natáčení odrazí. Chci mít kvalitní herce, kteří mají čas dát do natáčení i něco svého vlastního.

Podle čeho jste vybírala další herecké tváře a obsadila je do rolí? Hodnotíte následně po dotočení filmů jejich herecký přínos?

Určité procento herců jsme vybrali, aby měli komerční potenciál od producenta a distributora a jinak jsme vybírali tak, abychom je znali, aby byli příjemní, profesionální, abychom na place měli zkrátka pohodu. Tudíž byli všichni přímo osloveni. Těšit se tak můžete například na Martina Sittu, Václava Vydru, Honzu Čenského, Lukáše Langmajera nebo Zuzku Velichovou. Velmi mě překvapilo, jak obětavé herce máme. Věděli třeba, že budou někam šplhat a když se báli výšek, šli do toho nebo jsme měli herce, který se bál koní a přesto zvládl scénu s koněm. Je milé vidět, jak šli přes bariéry a strachy, aby to zvládli.

Jak dlouho natáčení trvalo a jaké místa jste při natáčení objevili?

Když budu počítat i natáčení pilotního dílu, tak jsme začali loni v květnu, celovečerní film jsme pak začali točit loni na podzim. Poslední dotáčky jsme stihli před koronou a jeden den jsme měli ještě po koroně. Jinak točili jsme v Praze, Červeném Kostelci, Ústí nad Labem, Pecí pod Sněžkou a bylo znát jak je natáčení mimo Prahu jiné. Místní lidé si to více užívají, je to pro ně zážitek. V jednom městečku dokonce vyvolávali rozhlasem, že se točí a kdo by chtěl, ať se jde účastnit komparsu.

Jaký nejvtipnější zážitek z natáčení máte? Určitě se přihodilo dost vtipných momentů. Který se Vám nejvíce vybaví?

Jako první se mi vybaví historka s Lukášem Latinákem, i když myslím, že jemu v tu chvíli do smíchu asi nebylo. Lukáš je slovenský herec, kterému produkce poslala scénář k jeho roli a i scénář celého filmu.  Nějakým nedopatřením mu však nepřišla jedna stránka jednoho obrazu, kde před ním stojí do půl těla nahá slečna. Takže Lukáš přišel na plac a před ním polonahá slečna. On nechápal, co to vlastně točí, já nechápala jeho, nad čím se podivuje, ale pak se to vysvětlilo.

Kromě natáčení se věnujete i výtvarnému umění a literatuře, sama píšete. Co z těchto činností Vás baví více?

Nejvíc mě baví režie. Malbu jsem chtěla dělat původně, takže jsme ji studovala a do toho jsem na střední škole začala psát. Ale hledala jsem něco, kde můžu propojit jak psaní tak tu vizualitu, a to je právě ta režie. Navíc z těch tří oborů je to jediná oblast, kde pracuji s lidmi a konečný výsledek, tedy film, není jenom o mně a mé práci, je to výsledek všech, co na něm pracují. Baví mě na tom to riziko, ten adrenalin, protože jsou věci, které neovlivníte, jak lidské, (např. máte herce, který točí jen jeden den a pak už nemůže a jak to natočíte, tak to bude, už to nezměníte) tak přírodní (např. počasí, chcete slunce a ono prší, nějak to musíte vymyslet).

Co se týká výtvarného umění, chodila jste na kurzy nebo jste samouk?

Jak už jsem říkala, tak jsme studovala Střední uměleckou školu v Jihlavě, kde byla široká škála předmětů, od malby přes keramiku až k písmu.

Kde bychom mohli Vaše malby vidět?

Teď momentálně byly mé obrazy k vidění na Žižkově, Galerii Záliv v Bechyi a v Obrazárně v Želči, ale od 7. září budou mé obrazy součástí společné výstavy Café Vítkov. Popravdě už nemaluji tolik co dříve, protože když roztáhnu v minibytě plátno, tak to není úplně ono. Více se teď věnuji ilustracím knížek. Naposledy to byla sbírka básní od Petra Baťka s názvem Výkřik motýla nebo knížka Bídníci aneb ta naše písnička česká od Jiřího Zídky.

Když máte čas pro sebe, jak ho trávíte?

Já mám velmi ráda přírodu, takže když je to možné, zajdu do přírody. Měla jsme štěstí, že jsem pracovala na projektu Pešky bez hranic, kdy vypnete telefon a chodíte. Takové projekty jsou pro mě zároveň relaxem. A když mám volno, tak jezdím za rodinou na Jižní Moravu.

Mohla byste udělat pozvánku pro naše čtenáře, proč by měli zajít do kina na Váš film?

Přijďte na Casting na lásku, protože je to takový příběh o české Bridget Jones. Vidíte, co se jí odehrává na plátně a zároveň slyšíte její vnitřní hlas, který říká to, co si myslí mnoho žen, ale nahlas to třeba neřeknou. Takovýto voiceover se ve filmech často neobjevuje. Navíc máme neokoukanou hlavní herečku Terku Petráškovou a skvělou hudbu od Dashy. A hlavně je to oddychovka pro zasmání a to teď všichni potřebujeme.

Zdroj fotografií: Eva Toulová, Daniela Hlasová, Jiří Zídka, archiv filmu Casting na lásku, Bontonfilm