Sochu Samsona na budějovické kašně zná každý. Málokdo už ale ví, že se jedná o kopii vytvořenou Ivanem Tláškem

10. srpen 2020 07:58
Zprávy z jižních Čech

Českobudějovický sochař a restaurátor Ivan Tlášek i v důchodovém věku stále vymýšlí novinky. Na jeho práce denně kouká nespočet místních i turistů, ale samotného umělce s bílými vousy málokdo pozná.

Nedávno Ivan Tlášek zrestauroval portál dominikánského kláštera na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích, teď chce odlít asi deset kopií reliéfu Panny Marie Klasové. „Ta je vrcholem toho portálu a vlastně charakterizuje město, je pro něj taková výjimečná. Tak jsem se rozhodl, že udělám kopie pro pana biskupa pro nějaké návštěvy,“ vysvětluje.

Napadlo ho to po cestě z letiště v Ostravě. „Vezl mě jeden pán a viděli jsme v křoví takový zlatý kahan. Ptal jsem se, co to je, a on říká, že tohle dávají na magistrátu vzácným návštěvám a většina z nich to po cestě na letiště zahodí, protože je to nanic. Pro vzácné návštěvy by neměly být pitomosti, ale něco hodnotného,“ říká Ivan Tlášek.

Jeho práci oceňuje především manželka Lenka. „Proto jsem s ním zůstala, že je to taková osobnost. Je vlastně hrozně nenápadný a přitom je to člověk, který má za sebou spoustu nádherných prací,“ komentuje.

Čtěte také

Socha biskupa Jirsíka v roce 1939 v tichosti zmizela. Pod Černou věž se vrátila až po více než 50 letech

Jejím nejoblíbenějším dílem je Samsonova kašna na budějovickém náměstí. Po roce 1990 byla totiž originální sochařská výzdoba nahrazena kopiemi vytvořenými Ivanem Tláškem. „Když tam jdu se svými vnoučaty, vždycky jim připomenu, že to je dědova práce. Mě to až dostává. Když ji začal dělat, tak jsme se seznámili a máme doma spoustu odlitků z kašny,“ dodává.

Vzpomínky probouzí i socha Jana Valeriána Jirsíka u českobudějovické katedrály. „Vždycky si vzpomenu, že jsme tam spolu randili, protože on ji opravoval,“ vypráví manželka Lenka.

Na začátku své kariéry Ivan Tlášek netušil, že jeho děl budou plná města. „Já jsem začal úplně prozaicky kvůli tomu, že jsem nechtěl mít píchačky a nechtěl jsem být otrokem toho bolševického kolotoče. Tenkrát byla jediná svobodná povolání herec, básník, malíř a sochař, tak jsem se rozhodl pro sochařinu,“ vypráví.

Podle manželky navíc mají jeho díla speciální ochranu. Mluví například o skácené zdi na píseckém hřbitově. „Jediná jeho socha zůstala na místě. Když dělá sakrální věci, říká, že to dělá pro pánbíčka. A ten pánbíček nad ním drží ochrannou ruku,“ uzavírá.

autor: Anna Vrhelová
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější zprávy

Zprávy z iROZHLAS.cz