Sobotní hra na Dvojce

Vážený pane doktore,

sobotní hra pro mládež mně přišla velice zvláštní až nevhodná. Osobně bych ji vůbec nepředkládala mládeži. I jedna z minulých her byla na podobné úrovni, myslím o rozvedené rodině./?/
Oproti tomu na Vltavě ve 21.15 byl skutečně pořad pro mladé lidi, ale vůbec i pro všechny generace. Rudolfinum s dirigentem Markem Ivanovičem. Nevím, proč tak pozdě řadí dramaturg naučný koncert? Asi bych časově obrátila - naučný koncert odpoledne nebo spíš k večeru a pochybnou hru ze 13. hod. na večerní vysílání. Což nemáme dostatek her? Kvalitních, i když třeba z dřívějších dob? Máme. A co Pan Kaplan má stále třídu rád, která teď běží v neděli? Vynikající!

Ještě bych měla jednu připomínku - dřív jsem si ráda pustila ČRo, poslechla zvláště ráno hezkou písničku. Teď rádio raději vypnu. Škoda. Skladby současných tvůrců mně připadají dost ubohé. Nejen cizí tvorba, ale i naše česká - jak může mladý muž zpívat 10x
za sebou se opakující slovo, nechápu. Když mluvil v "Kávě o 4." pan ředitel, tak jeden posluchač z jižních Čech volal na základě zvýšení poplatku za rozhlas: "Něco za něco!" 
Ano. Něco za něco.

Jednoho posluchače odkázal na poslech regionálního rozhlasu kvůli dechovkám.
To není podle mě správné. Dotyčný má naladěnou Dvojku a třeba vůbec jinou stanici nechytne. Nemusí mít program ČRo atd. A pořad s Plzeňáky? - je hanba, že stanice Dvojka, dříve Praha, tuto půlhodinku vypustila. Osobně stanici Plzeň nechytnu. A mnoho posluchačů si stěžuje, že za půl hodiny slyší tak 3 vstupy odborníka, jinak samé "písně". Jako např. tento týden, když se hovořilo o záchraně u vody, u řek. Kolik by nám toho mohl dotyčný pán z Červeného kříže říct!

Vážený pane doktore, děkuji za Vaši práci i všech, kteří se na ni podílí. Kdyby byl člověk
na Vašem místě, třeba by také kolikrát nejednal jiným způsobem. Jestli jsem se někoho dotkla, tak mě to mrzí, ale mluvím ze srdce.

S pozdravem a přáním pevného zdraví

M. S.

______________________________________________________________________

Vážená paní,

děkuji Vám za upřímný dopis. K tématu, o kterém píšete, jsem měl debatu s šéfredaktorem Dvojky Ondřejem Nováčkem. Tlumočil jsem mu kritické ohlasy posluchačů týkající se některých rozhlasových her zařazených do sobotního odpoledního programu Dvojky v nedávné minulosti a sdělil jsem mu svůj názor, že tato programová řada by měla být jasně a čitelně vyprofilovaná. Podle mého názoru by měla být založena na klasických hodnotách rozhlasového archivu. Nedělní večer po 20. hodině pak je vhodnější dobou pro uvádění her oslovujících menší množství publika, experimentů a podobně. Na této představě jsme se shodli. Věřím, že i Váš dopis, který jsem panu šéfredaktorovi předal s příslušným komentářem, bude mít na změnu dramaturgie vliv. Jen pro přesnost – čas v sobotu po 13. hodině již není vyhrazen hře pro mládež, jako to bylo v minulosti, nenese ani označení Hra pro celou rodinu, ale je to prostě Hra na sobotu. Mládež má jiné priority a jiné možnosti poslechu svých oblíbených „audií“ než on-line vysílání po sobotním obědě. Ovšem tradice je důležitá a já souhlasím s tím, že tento velmi prestižní čas by měl vyhrazen takovým titulům, které mají vedle umělecké kvality také důležitou relaxační roli. A to může splnit hra humoristická, dobrodružná, historická, životopisná, adaptace klasického literárního textu… V tomto bodě Vám tedy dávám zapravdu a jsem rád, že pan šéfredaktor mé připomínky hodlá zapracovat do změny dramaturgie.

V čem se úplně neshodneme, je pohled na to, co by dnes měla plnit stanice Dvojka. Ráda byste v ní měla tu stanici, která soustřeďuje kolem sebe všechny posluchačské skupiny od dětí přes mladé lidi až po seniory. Takovou stanicí rodinného typu byla dřívější Praha. To bylo ovšem v době, kdy Český rozhlas neměl 24 stanic jako dnes a tolik možností příjmu: klasický analogový příjem na dlouhých, středních nebo velmi krátkých vlnách, digitální vysílání, příjem prostřednictví televize, internet… To, co musela „obsloužit“ jedna stanice, je dnes náplní vysílání řady speciálních stanic. Klasická hudba zní 24 hodin denně na stanici D-dur (takže ani Vltava dnes není primárně stanicí klasické hudby), svou stanici má jazz, alternativní žánry pro mladé posluchače vysílá Radio Wave, pohádky a hry pro mládež zase Rádio Junior. Publicistiku a historické dokumenty pro ty, kdo nepotřebují hudební výplň (což jsem třeba i já), soustřeďuje ČRo Plus. V tomto rozrůznění si stačí vybrat. Chápu, že problémem může být nekvalitní nebo zastaralý přijímač. Ale dnes také nemůžeme doma přijímat programy na starých televizích, museli jsme si koupit nové nebo alespoň set-top-boxy. Jednoduché digitální přenosné rozhlasové přijímače nejsou drahé, dají se pořídit od zhruba tisíce korun.

Dnes je Radiožurnál celoplošnou stanicí pro ty, kdo potřebují rychlé zpravodajství o politice, počasí, dopravě, sportu a základní orientaci v tématech. Dvojka pak se stala stanicí pro cílovou skupinu spíše žen středního a vyššího věku z malých a středních sídel. Vloni musela dosti proměnit svůj program, protože v předchozích letech stále ztrácela posluchače. Po programových změnách se pokles poslechovosti zastavil a zájem o Dvojku roste. A ty pořady, které Vás zajímají, se opravdu dají pustit na jiných stanicích, zejména těch regionálních, nebo ze záznamu na internetu.

Před koronavirovou krizí uvažovalo vedení Českého rozhlasu o zřízení samostatné stanice založené na vysílání toho nejlepšího z archivu, na osvědčených českých písničkách, klidném tempu moderování. Přesné informace o vývoji kolem této stanice nemám, ale beru za svou povinnost pomáhat jí na svět. Myslím, že by si našla mnoho posluchačů, možná by vyhovovala i Vám.

Děkuji Vám za pochopení a přeji Vám pěkné letní dny.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu