Před deseti lety podstoupil tehdy 25letý muž operaci meziobratlové ploténky. Za dva roky se mu ale vrátily velké bolesti. Teď se mu však po dalších osmi letech, plných velkého trápení, snad už definitivně ulevilo. Stal se prvním pacientem, u kterého v kraji, konkrétně v ústecké Masarykově nemocnici, provedli míšní stimulaci.
Ta je považována za jednu z nejmodernějších metod při řešení chronických bolestí.
„Spočívá v zavedení jedné či dvou elektrod do páteřního kanálu a implantaci generátoru elektrických stimulů,“ říká lékař Jan Procházka z ústecké Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny (KAPIM), jejíž specialisté při zákroku spolupracovali se zdejšími neurochirurgy.
Procházka na vysvětlenou dodává, že princip je podobný jako u kardiostimulátoru.
„Rozdíl je ale v tom, že kardiostimulátor vydává elektrické impulzy do srdce v podstatě nezávisle na vůli pacienta, tedy buď trvale, nebo při zjištění nějaké abnormální aktivity srdce. Míšní stimulace má elektrody zavedené do oblasti hrudní páteře a pacient si sám určí, kdy a jak dlouho se bude stimulovat pomocí ovladače podobného mobilnímu telefonu,“ přibližuje lékař.
Přípravě na premiéru tohoto zákroku museli v Krajské zdravotní, pod kterou Masarykova nemocnice spadá, věnovat spoustu času. Novince v léčbě bolesti páteře totiž předcházel i kompletní vznik a schválení Centra léčby chronické bolesti. Nemocnice se tím zařadila do vybrané společnosti tuzemských špitálů.
Následoval výběr „správného“ pacienta. Ne každý s bolestmi zad po operaci páteře je vhodný pro zavedení míšní stimulace.
„Musí být vyloučeni ti, u nichž lze dosáhnout potlačení bolestí jednoduššími metodami, pacienti s psychickými problémy, s poruchou imunity, u kterých by hrozily zánětlivé komplikace, a také bez patřičného neurologického nálezu,“ vyjmenoval Procházka.
Zmíněný muž, kterého trápily bolesti v bederní oblasti a obou nohách, loni podstoupil všechna potřebná vyšetření. Poté lékaři čekali na schválení zákroku jeho zdravotní pojišťovnou. „Jen materiál zavedený do jeho těla přesáhl hodnotu 750 tisíc korun,“ upřesnil Procházka.
Pacienta z nemocnice domů pustili po necelém týdnu
Nejprve přišla na řadu testovací fáze se zavedením elektrod a zevního stimulátoru. „Pacient hned cítil úlevu od bolestí dolních končetin téměř stoprocentní a od bolestí v bedrech asi čtyřicetiprocentní při stimulaci třikrát denně po dobu 30 minut,“ popsal mezifázi Procházka.
Následovala implantace trvalého generátoru. A pak muže po necelém týdnu pustili z nemocnice domů.
„Teprve nyní se nám konečně po několika letech snažení podařilo doplnit rozsah péče o neurostimulační léčbu,“ řekl k zákroku neurochirurg Petr Vachata.
„Podíl pacientů s takzvanou neúspěšnou operací krční anebo bederní páteře je celosvětově udáván až v deseti procentech. Nyní jsme schopni se už také o tyto pacienty postarat,“ dodal.
