Podnikatel Václav M. Havel (1897–1979) se inspiruje sanfranciským pavilonem Cliff House, který stojí na skalním útesu nad Tichým oceánem.
Podobný komplex chce vybudovat i v Praze a dává to za úkol architektovi Maxu Urbanovi (1882–1959), který staví i barrandovské filmové ateliéry a vilovou čtvrť. Práci dokončí za pouhých šest měsíců v roce 1929.
Slavní hosté
Ve zdejším Trilobit baru, který roku 1937 přistaví k terasám architekt Vladimír Grégr (1902–1943), se na sklenku zastavují hvězdy českého stříbrného plátna.
Potkávají se tu Oldřich Nový (1899–1983), Adina Mandlová (1910–1991), Vlasta Burian (1891–1962) nebo Svatopluk Beneš (1918–2007). K tanci tu pravidelně hrává Orchestr R.A. Dvorského.
Vejde se sem 3000 lidí
„Za Prahou, a přece v Praze,“ pod tím heslem probíhá v září 1929 slavnostní otevření a hned první den tu pohostí 50 tisíc lidí. „Na kavárenské terasy se vešlo asi 3000 lidí, k tomu musíme připočítat Francouzskou restauraci, Trilobit bar, nějaké salonky, plus ještě koupaliště,“ popisuje současný historik Tomáš Dvořák o jak obrovský komplex šlo.
Probíhá rekonstrukce
Po znárodnění v roce 1948 se terasy mění v centrum pro komunistické papaláše a jejich hosty. Bohužel ale do nich neinvestují, a tak kdysi slavné společenské centrum postupně chátrá. V roce 1982 dojde k uzavření Trilobit baru.
Po revoluci terasy zrestituují Václav (1936–2011) a Ivan Havlovi (*1938), kteří je převedou na manželky. Nyní probíhá rekonstrukce.
