Neděle 28. dubna 2024, svátek má Vlastislav
130 let

Lidovky.cz

Česko

V kauze Bereta nařídil soud veřejné předběžné projednání obžaloby. Uskuteční se 15. října

Soud - ilustrační fotografie foto: Shutterstock

PRAHA - V takzvané kauze Bereta, která se týká vynášení informací z trestních řízení, nařídil Okresní soud Praha-východ na 15. října veřejné předběžné projednání obžaloby, informaci potvrdila mluvčí soudu Zuzana Steinerová.
  16:53

V případu čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal.

Potvrzeno. Justiční chobotnice Bereta zamíří k soudu, Bradáčová obžalovala pět osob včetně Máchové

„K vašemu dotazu uvádím, že veřejné zasedání je nařízeno k předběžnému projednání obžaloby,“ uvedla bez dalších podrobností Steinerová. Předběžné projednání obžaloby bývá zpravidla neveřejné, předseda senátu ale může podle trestního řádu nařídit veřejné zasedání v případě, „považuje-li to pro rozhodnutí soudu za potřebné“.

Předběžné projednání obžaloby může soud nařídit například v případě, kdy má za to, že věc patří do příslušnosti jiného soudu nebo pokud v případu nebyly potřebně objasněny základní skutkové okolnosti, bez kterých soud nemůže rozhodnout. Soud může po předběžném projednání obžaloby mimo jiné zastavit či přerušit trestní stíhání, postoupit případ jinému orgánu nebo ho vrátit státnímu zástupci k došetření.

Vedoucí odboru protikorupční policie Holub, středočeský celník Šíma a žalobkyně Máchová podle kriminalistů neoprávněně předávali soukromému detektivovi Gáboríkovi informace, například z kauz Nemocnice Na Homolce nebo pražského dopravního podniku. Gáborík je pak údajně poskytoval dál svým klientům.

Policie navrhla obžalovat pětici obviněných v kauze Beretta, v níž jde o vynášení informací z trestních řízení

Skupina čelí obžalobě za trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplacení, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví. Nejpřísnější trest hrozí za přijetí úplatku úřední osobou, a to tři až deset let vězení nebo propadnutí majetku. Za podplacení úřední osoby mohou soudy uložit až šestileté vězení, za neoprávněný přístup do systému až čtyři roky, za zbylé trestné činy až pět let odnětí svobody.

Gáboríka, Šímu a Holuba policie obvinila v květnu 2016, Máchovou začali policisté stíhat o pět měsíců později. Zmrhal byl za podílnictví obviněn na konci roku 2018. Máchové byly v květnu 2016 v souvislosti s prošetřováním kauzy Bereta odebrány všechny trestní případy a městské státní zastupitelství ji přeřadilo na netrestní úsek. Po zahájení stíhání ji tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) dočasně zprostil funkce.

Případ řešila kvůli obvinění protikorupčního policisty protidrogová centrála. Předtím se jím totiž zabýval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který policejní reforma v srpnu 2016 sloučila s protikorupční policií. Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta v minulosti tvrdil, že impulzem pro narychlo provedenou policejní reorganizaci byla právě kauza Bereta.

Autor: