Ač se to všeobecně příliš neví, ve Městě Žďáře, ze kterého vznikl v roce 1949 po spojení s obcí Zámek Žďár dnešní Žďár nad Sázavou, žila početná židovská komunita.
„První židovské rodiny sem přišly na konci 18. století. Nejdříve do Zámku Žďáru, kde bylo více příležitostí, a později i do samotného města,“ připomíná historik Regionálního muzea Miloslav Lopaur.
A zanechali hlubokou stopu. Například Hochnerovi později vybudovali jednu z prvních továren - sirkárnu. Ve větším počtu se začali Židé do Žďáru stěhovat na konci 19. století.
„Působili v mnohých spolcích, jako byli hasiči, sokolové nebo divadelní spolek Sázavan. Přispěli k rozmachu hospodářství, především obuvnického průmyslu,“ připomíná historik.
 |
Na Sternovy, Lengsfeldovy, Bergmannovy, Weinrebovy nebo Eberovy se však ve Žďáře vesměs zapomnělo.
„Přitom zde žilo zhruba 30 židovských obyvatel, kteří měli na náměstí modlitebnu a dočasně i vlastní školu, a to u Sternů,“ zmiňuje Lopaur dnešní takzvaný Modrý dům na náměstí Republiky.
Před válkou se židovská komunita výrazně rozrostla, protože se město stalo útočištěm pro několik rodin z Jihlavska. Jenže ani tady nebyli v bezpečí.
Válku přežilo jen devět lidí z přibližně osmi desítek
Kdo nestihl před nacisty včas utéct nebo se schovat, nepřežil. Osvětim, Lublin, Dachau, Izbica, Zamość, to byly jejich konečné stanice.
„Válku přežilo ze zhruba osmdesáti lidí jen devět,“ zmínil historik Lopaur. „Například vyhlášený zubař Leopold Eber se po více než tři roky schovával, jednu chvíli dokonce i v hnoji,“ dodává Lopaur.
Jména obětí zapadla často i proto, že jejich domy zmizely při asanaci, která výrazně změnila tvář rozrůstajícího se průmyslového města.
K připomínce žďárských Židů přispěl výrazně badatel Vít Koudela, který se tématu věnuje už přes deset let. Hlavně díky němu ožilo několik zajímavých příběhů, spojených například s obuvnickou rodinou Lengsfeldových.
Jejich dům v Nádražní ulici stojí dodnes, proto jsou stolpersteiny, připomínající kromě Lengsfeldových také Böhmovy, Löwyovy a Deutschovy, kteří v domě na začátku války také žili, umístěny zde.
Skříňku se šperky a penězi sebral nacistický dozorce
„Karel Lengsfeld dům koupil a rozšířil směrem do Sadové ulice a navíc přistavěl celé jedno patro, kde bylo sídlo firmy a kde rodina také bydlela v místech pozdější prodejny rybářských potřeb,“ popisuje Lopaur.
Když na konci války stavěli lidé v Nádražní ulici barikády ze dřeva a kamení, narazili kopáči při budování základů na kovový předmět. „Byla to masivní, pevně okovaná a uzamčená skříňka,“ popisuje František Mokrý ve své publikaci Ševci a boty ve Žďáře.
„Dělníci se zarazili a chtěli nález zatajit. Ale už zde byl německý dozorce, který rozkázal skříňku vyndat a násilím otevřít. Byla plná zlatých šperků, peněz, stříbrných předmětů. Dozorce vše zabavil. Co se s věcmi stalo, nikdo neví,“ napsal Mokrý, velký znalec starého Žďáru.
O dalším osudu pokladu nevědí ani dnešní historici a badatelé. Jakékoliv zmínky v oficiálních pramenech totiž chybí, historka koluje pouze mezi pamětníky.
„Lengsfeldovi zřejmě část cenností svých a dalších rodin ukryli ve sklepení v době, kdy Židé museli v roce 1940 odevzdat svůj majetek,“ míní historik Lopaur. Nebýt kopání barikád, zůstaly by ve skrýši zasahující ze suterénu domu do ulice, třeba až dodnes.
Kameny zmizelých mají i Bradyovi v Novém Městě
Další cennosti se shodou náhod našly v padesátých letech i přímo v patře domu Lengsfeldových. Poklad objevil při práci jistý malíř, který je podle svědectví pamětníků odevzdal na okresním národním výboru. Tam jejich stopa končí.
Zatímco ve ždárské Nádražní ulici bylo umístěno 18 kamenů zmizelých, v centru Nového města na Moravě se jich objevilo osm. Tři patří Bradyovým, pět Skuteckým.
„Zde bydlela Hana Bradyová,“ stojí na mosazné destičce umístěné v chodníku před domem číslo popisné 13, ve kterém trávila dětství usměvavá Hanička se svými rodiči a bratrem Jiřím.
Třináctiletá dívka byla zavražděna nacisty 23. října 1944 v Osvětimi. Dívku proslavil o mnoho let později její kufřík, který se dochoval (později však shořel) a stal se jedním ze symbolů holokaustu.
