Jak se mění pravidla módního světa? Zásadní změny roku 2020
Nejen pandemie COVID-19, která dramaticky zasáhla módní průmysl po celém světě, ale i to, že módní průmysl čelí trvalým strukturálním změnám, ke kterým se přidaly i mohutné protesty Black Lives Matter, způsobily, že módní průmysl už nebude nikdy vypadat stejně. Otřesy ve světě totiž nenávratně ovlivnily i nákupní chování zákazníků, módní kalendář a dokonce i personální obsazování pozic ve fashion businessu.
Rozmach online nákupů a uzavírání kamenných poboček
Mnoho kamenných poboček po celém světě bylo již během propuknutí pandemie COVID-19 uzavřeno, uzavírání se nevyhnulo ani takovým hráčům jako je španělský Inditex, který plánuje uzavřít až 1200 menších poboček. Obrovský obchodní dům na Manhattonu Niemar Marcus vyhlásil bankrot. S obchody uzavřenými po celém světě přecházejí spotřebitelé automaticky na online nákupy. Silný online trh je totiž šancí k přežití značek. Změnilo se však i nákupní chování, zákazníci nakupují to, co mohou nosit, zatímco mnozí pracují stále v režimu home office, zůstává stále v trendu oblečení pro volný čas. Špičky v módním oboru tedy předpovídají, že pandemie COVID-19, stejně jako Velká hospodářská krize a druhá světová válka, nejspíš změní naše šatníky.
Udržitelnost, nové technologie a lokální tvorba
Pandemie urychlila změnu spotřebitelského myšlení. Zákazníci podporují společnosti, které jsou lokální a chovají se eticky. Stále více značek se zavázalo k transparentnosti v dodavatelském řetězci, zabývá se vývojem nových látek a omezením ničení neprodaného zboží a zajištěním oprav nebo recyklace produktů. Dobrým příkladem může být například nejnovější program Looop švédské značky H&M. Jedná se o recyklační program, při kterém se budou staré věci transformovat do nových. Maloobchodní prodejci se stěhují z tradičních komerčních zón do malých čtvrtí, mají svůj vlastní specifický vzhled a mají užší vztah se zákazníkem, který je právě v době krize klíčový.
Fashion Week a fashion show
Týdny módy jsou vrcholem kalendáře módního průmyslu a vytvářejí příležitost pro setkání osob z módní branže a uzavírání důležitých obchodů. Cestovní omezení a přísná pravidla pro sociální distanc přesunuly některé přehlídky do digitálního formátu. I přes omezení, která přinesla pandemie COVID-19, se některé přehlídky uskutečnily. Zatímco přehlídky pánského oblečení a couture byly převážně online, další se řídily zdravotními pokyny dané země. Odborníci z módní branže se však shodli, že digitální přenos nemůže dosavadní „fyzický“ formát nahradit. Fashion Week má svoji obchodní hodnotu a nepopiratelný kulturní aspekt. Online týden módy byl nepohodlný především pro nákupčí, virtuální nedokáže nahradit fyzické prohlédnutí kolekcí. Otevřela se však i otázka o dalším vývoji nabitého módního kalendáře. Obchod se přestal dívat na módu jako na uměleckou formu, začal ji vnímat příliš komerčně, vše probíhalo v rychlém tempu, designéři nedostali prostor, do budoucna tak musí existovat zpomalení.
Sociální sítě a virtuální influenceři
Není pochyb o síle sociálních sítí. Facebook počítá přibližně polovinu světové populace jako své zákazníky a Instagram nezůstává pozadu. Lidé už však netráví mnoho času prohlížením reklam. Výsledkem je, že se obsah značky často nedokáže spojit s cílovou skupinou. Influenceři však také zaznamenávají pokles míry zapojení, což naznačuje, že je stále obtížnější zákazníky přitáhnout. Některé značky tak influncerky z masa a kostí vyměnily za virtuální influecerky a supermodelky jako jsou například Shuda, Miquela a Margot, které obdivují miliony followerů po celém světě. Miquelu jsme mohli vidět u Calvin Klein a UGG, Shudu a Margot u Balmain. Nové technologie a použití umělé inteligence budou mít zelenou. Populární jsou i herní sítě při oslovování nového publika.
Sociální změna
Po smrti George Floyda, která vyvolala demonstrace po celém světě, módní odvětví reagovalo ostře a zavázalo se některé věci změnit. Během demonstrací čelila obvinění z rasismu i velká vydavatelství. Adam Rapoport byl vyhozen z Bon Appétit v návaznosti na vyobrazení snímků bývalého šéfredaktora. Anna Wintour se musela omluvit za nedostatek inkluzivity Vogue během jejího 32letého působení. Samira Nasr byla jmenována první černou redaktorkou časopisu Harper’s Bazaar USA. Nejedná se však o nic nového, již začátkem minulého roku přišel o místo šéfa marketingu Victoria’s Secret Ed Razek, díky rozhovoru, ve kterém naznačil, že na přehlídkách spodního prádla firmy by neměly vystupovat transgender a plus size modelky. Nyní má Victoria’s Secret první transgender model Valentinu Sampaio, která plánuje změnit módní průmysl a společnost. Andílkem se stala i Winnie Harlow, čtyřiadvacetiletá modelka trpící kožní nemocí zvanou vitiligo. Pro módní svět to bude největší výzva, společnosti budou muset řešit otázky rasové spravedlnosti a zajistit, aby byla společnost reprezentativní. Značky tak budou muset komunikovat se zákazníkem a diskutovat o těchto věcech, ať už se jedná o Black Lives Matter, MeToo, či diskriminaci na pracovišti.
