Chcete divizi? Vyhoďte kouče, zavelel Berbr. A Felgr na Doubravce skončil

Felgr, který Senco převzal v rozjeté sezoně po Václavu Votípkovi, měl pokračovat. Jenže se znelíbil Romanu Berbrovi, vládci fotbalového dění v Plzeňském kraji.

„Je mi to dávno jedno, ale teď se mi ty vzpomínky zase oživily,“ říká dnes 66letý Josef Felgr v souvislosti s aktuální korupční kauzou, při které byli Berbr a dalších 19 sudích a funkcionářů zadrženi policií.

Co se vlastně tehdy na konci sezony 2000/01 stalo?
Měli jsme spolu nějaký výstup na veřejnosti. Bylo to osobní, tak to i zůstane. Znelíbil jsem se. On pak zavolal šéfům Doubravky Boudovi s Chaloupkou, že jestli tým budu dál trénovat, Doubravce nebude nikdo nakloněný a do divize nepostoupí.

Zalekli se a pochopili, že se s vámi musí rozloučit?
Omlouvali se, nabízeli mi dorost, ale na to jsem se jim vyprdnul. Řekl jsem jim: Máte tady kádr, že by ho mohla trénovat moje máma. A kvůli Berbrovi se bojíte, že nepostoupíme do divize?! Tak to ne, jdu pryč.

Senco za rok opravdu postoupilo, zato vy už jste si v krajském přeboru nezatrénoval.
Pak jsem měl prakticky domluvený 1. FC Plzeň, další tým z přeboru. Měl jsem ho vzít po Jaromíru Myslivečkovi. Byl jsem na pohovoru, dohodli jsme se, že další týden podepíšeme smlouvu. Jenže Berbr se to dozvěděl a zavolal jim na výbor. Že pokud mě angažují, v sezoně to pocítí. Tak mi to zavolali, já jim řekl, ať mi vlezou na záda. A tím skončila moje trenérská éra na úrovni přeboru.

Báli se vás angažovat i jinde?
Takhle to neberu. U těch, co se Berbra báli, to asi bylo jasné. Odešel jsem do Města Touškova, pak na Prazdroj, kde jsem dodnes. Trénuju chlapy v městském přeboru, mám svatej klid. Kamarády okolo, pohodový klub. Příští rok v březnu mi bude sedmašedesát, synovi pomáhám na trzích na náměstí. Teď se modlím, abychom aspoň na Vánoce mohli prodávat svařák.

Roman Berbr sedí ve vazbě, policie chce rozkrýt úplatky v nižších fotbalových soutěžích. Sledujete to pečlivě?
Spadla klec, to asi určitě. Normální to nebylo, když to policie udělala takhle. Asi má dobře nabito. Že měl Berbr dlouhý prsty, to věděl každý. Všichni se ho báli, dolejzali. Já byl jediný, kdo ne... (úsměv)

Viděli jste se potom?
Až po pár letech. To už všechno utichlo, normálně jsme se pozdravili. Stejně tak s Dášou Damkovou, která stála vedle něho, když jsme měli tehdy ten výstup. Taky jsme se normálně zdravili. To zase nemá smysl, abych se otáčel zády.

Je zároveň férové říci, že odpůrci i příznivci Berbra se shodují na jednom. Je to výborný a velice schopný manažer.
O tom žádná. Schopný člověk, chytrý, fotbalu rozumí. Věděl, jak má svaz provozně fungovat dobře, uměl rozhodovat. Ale zároveň je spokojený, když má moc. Když se ho lidi bojí a mají z něj respekt. To mu vyhovuje. Když vešel do místnosti, všichni stáli v pozoru.

Věříte, že tahle kauza může fotbalu pomoci se očistit, že dojde k zásadnímu zlomu?
Může. Záleží, kdo nový přijde, jak se to celé změní. Na krajích i v Praze. Jestli si někdo myslí, že je to jen o Berbrovi, je blázen. Bylo jich daleko víc. Vemte si, co zmohl Hašek, Vízek, jak dopadl ve vedení fotbalu Chovanec. Není to práce na rok, ale na spoustu let.

Jste optimista?
Kdo ví... Třeba to někteří sudí a funkcionáři, kteří budou chtít korumpovat dál, začnou dělat ještě šikovněji. Ne, že si budou něco předávat někde na benzince, to je největší pitomost. Třeba se začnou procházet venku, v přírodě, aby je nikdo neslyšel. A budou se tam zvát na dovolenou. (smích) To jsem se rozjel, co? Doufám, že přeháním!