Americký klub dam před 155 lety zažehl emancipaci žen v českých zemích

Spolek inicioval svobodný muž, který si dovolil chodit se svobodnými dívkami a ženami na výlety i exkurze. Tím mužem byl Vojta Náprstek, český vlastenec a mecenáš. 

Vše začalo trochu nenápadně. Patnáctého ledna roku 1865 měl mít v Náprstkově knihovně v domě U Halánků (dnes zde sídlí Náprstkovo muzeum, pozn. red.) přednášku popularizátor astronomie a zeměpisu František Studnička. Náprstek ovšem místo svých přátel oslovil spisovatelku Karolinu Světlou, aby se přednášky zúčastnila s ženami a dívkami, které se scházely u ní doma.

„Přesně se neví, proč Náprstek vlastně vyzval Karolinu Světlou, aby na přednášku pozvala své přítelkyně,“ poukazuje historička Marie Secká. Dívky a ženy bez doprovodu by měly jít do domu svobodného muže? Neslýchané, společensky naprosto nepřijatelné! Navíc v domě „poťouchlého člověka“, který si „nechává říkati“ Vojta. 

I přes pošklebky se toho dne v podvečer v Náprstkově knihovně schází 49 žen a dívek toužících po nových vědomostech. Světlá se ale musela nejprve zaručit, že kromě přednášejícího tam nebude žádný jiný muž, dokonce ani Náprstek. To aby ženy a dívky nepřišly k morální úhoně.

„Dne 15. ledna sešlo se zde poprvé přes čtyřicet českých dívek a žen, vynikajících srdcem i duchem, aby tu naslouchaly povznášejícím výkladům astrognostickým, na něž následovalo ještě šest dalších přednášek podobných o stellárním a planetárním hvězdářství. A tímto úspěšným astronomickým pokusem staršího Studničky položen byl základ k volnému sdružení našich dám pražských,“ vzpomínal ve své knize Až na konec světa! Studnička.

„Tehdejší pravidla nedovolala ženám, aby chodily samy do společnosti. Navíc Náprstek byl svobodný, nezadaný a bohatý, dalo by se říct dobrá partie. Neslušelo se tedy, aby k němu svobodná dívka přišla bez doprovodu. Karolina Světlá musela akci zaštítit svým renomé. Musela zaručit rodinám, že nedojde k žádné morální úhoně a Náprstek ani jiný muž kromě přednášejícího nebude přítomen,“ vysvětluje Secká.

Přednášky odborníků

Přednáška měla u žen a dívek úspěch, následovaly proto další. Do konce 19. století jich bylo na pět set, kterých se účastnilo přes 28 tisíc posluchaček. 

„Náprstek velice dbal na to, aby ženám a dívkám přednášeli přední odborníci tehdejší doby. Také se postaral o to, aby na přednášky nemohli žádní muži. Dokonce ani on sám. Přesto o ně byl i v mužském světě velký zájem. Nechal proto vyříznout ve své pracovně, která s knihovnou sousedila, malé okénko. A oním okénkem muži poslouchali, co se vedle povídá. „Okénko, které stále v pracovně je, je ovšem tak vysoko, aby žádný pán neviděl na dámy, které byly vedle,“ říká Secká.

Přesto se mezi dámami objevil i jeden mužský „narušitel“. Nebyl jím nikdo jiný než Jan Evangelista Purkyně. Tehdy již osmdesátiletý pán se účastnil přednášek svého asistenta. Údajně tam smíval, protože „je starý a neškodný“. Později mohl besedám přihlížet i sám Náprstek.

Pro velký úspěch přednášky se dámy v čele s Karolinou Světlou rozhodly, že samy založí vzdělávací klub. „Měl jim zprostředkovávat nejnovější informace z vědy, kultury a dalších oborů,“ doplňuje Secká.

9 fotografií

Dámy sepsaly stanovy spolku, nicméně oficiální glejt klub nakonec neměl. Ženy a dívky se scházely „jen“ v rámci volného sdružení. „Úřady chtěly, aby se spolek registroval v němčině, což pro české vlastenky bylo naprosto nepřijatelné, proto jeho členky vymýšlely nejrůznější výmluvy. 

Klub byl dokonce i úředně zakázán, nicméně fungoval dál a maskovalo se to různými názvy, například jako Bývalý klub amerických dam a podobně,“ usmívá se Secká. „Členkami klubu také směly být pouze Češky. Možná jedinou výjimkou je Charlotta Masaryková, ale ta se v té době považovala už spíše za Češku než Američanku,“ dodává historička.

Záměrem a cílem klubu bylo členkám nabídnout informace a vzdělávání z nejrůznějších vědních oborů, „propagovat zavádění nových myšlenek a strojů do domácnosti a hledění si dětí a školní mládeže“. Klub také chodil na výlety a exkurze. Americký ve svém názvu ženy zvolily jako synonymum pro moderní, pokrokový.

Od přednášek k charitě

Inspirativní ženy Ďopanová: Lidi si raději zvyknou, než by bolest řešili, říká Nela s rozštěpem páteře Šimáčková: Kariéru lze sladit s rodinou, vštěpuji mladým ženám Cenigová: Tři dny se učila zavazovat tkaničky. Teď má úspěšný podnik Kalousová: Ženy se musí prát se stereotypy, mnohdy kvůli nim zazdí kariéru Šejdová: Menstruace je i mužské téma Škorpilová: Jediné, co může ženu v podnikání zastavit, je nemoc Zažímalová: Poslouchala jsem, ať jdu místo práce k plotně Kijonková: Vždy se můžeme odrazit ode dna, je to pouze na nás Bradáčová: Práce není jediné životní štěstí. Dejme ženám příležitost

Zhruba do konce 19. století byly hlavní náplní klubu přednášky odborníků. Kromě zmíněného Studničky před dámy předstoupil i pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zajímavostí je, že přednáška nesla název „Jak máme studovat básníky psychologicky a logicky“. Podobné to je i u Miroslava Tyrše, spoluzakladatele Sokola, který přednášel „O mohamedanismu“. Dalšími přednášejícími byli například filozof Josef Durdík, spisovatel Jaroslav Vrchlický, jeho bratr Bedřich Frída, Jan Evangelista Purkyně, Julius Zeyer, Vojta Náprstek a mnoho dalších.

Postupem času přednášely i ženy, nejčastěji spisovatelka Sofie Podlipská, která zde vystupovala celkem 29krát. O svém studiu a životě ve Švýcarsku posluchačky seznámila také první česká lékařka Anna Bayerová.

Do konce 19. století klubem prošlo 893 členek. Mezi nejvýznamnější patřily spisovatelky Karolina Světlá, Sofie Podlipská, Eliška Krásnohorská, Anna Bayerová, první poštovní úřednice v Čechách Ludmila Bozděchová, malířka Zdenka Braunerová, cvičitelka Renáta Tyršová, „dcera národa“ Zdeňka Havlíčková (dcera Karla Havlíčka Borovského), operní diva Klementina Kalašová, filantropka Marie Riegrová-Palacká (dcera Františka Palackého, manželka F. L. Riegera), první poslankyně Zemského českého sněmu Božena Viková-Kunětická či manželka prvního československého prezidenta Charlotta Masaryková.

Na přelomu 19. a 20. století se změnila hlavní náplň spolku. Od edukační činnosti se přenesla na charitativní, dámy také pečovaly o knihovnu a Náprstkovo muzeum. „Přednášky už nebyly tolik potřeba, vznikaly školy, spolky. Ženy už měly jiné možnosti, jak se vzdělávat,“ vysvětluje Secká.

Americký klub dam fungoval až do druhé světové války. „Němci samozřejmě spolek, který měl v názvu americký, zakázaly. Dámy se přestaly scházet, shromažďovaly se v ilegalitě. Po válce činnost obnovily, ale přišel únor 1948 a spolek zanikl,“ řekla historička.

Obnovení se Americký klub dam dočkal z popudu Secké až v roce 1996. „Každý měsíc máme jednu akci. Střídáme výlety, koncerty, exkurze a přednášky,“ uzavírá historička.

Inspirativní ženy Seriál iDNES.cz Inspirativní ženy, které se rozhodl představit projekt portálu iDNES.cz, jsou silné, pevné v názorech a jdou si za svým. Jsou vidět a slyšet ve veřejném prostoru nebo se dokázaly prosadit bez větší mediální pozornosti. Mají ale dostatek možností všechny? Ptáme se na témata, která o úspěchu mohou rozhodovat - píle, platové podmínky, rodina, ale i diskriminace, sexuální obtěžování stejně tak jako férovost a rovnost. Otevřené rozhovory jsou základem našeho projektu. Statistika je neúprosná, pořád je jen zlomek rodin, ve kterých jde na rodičovskou dovolenou muž. Tedy je rodina v dnešní době překážkou a jak skloubit děti a kariéru, kterou muž většinou přerušit nemusí? Každý si musí najít odpověď sám, ale pevně věříme, že vás Inspirativní ženy bez ohledu na pohlaví zaujmou.