Mezi sudy a nerezovými tanky ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku „sedí“ od minulého týdne dvě vejce. Tvarem docela jako ta slepičí, jen tisícinásobně větší.
Z korby náklaďáku je do výrobních prostor musela stěhovat hydraulická ruka. Jejich hmotnost je obrovská. Jsou totiž vyrobená z betonu. V netradičních nádobách bude zrát oranžové víno – směs Tramínu červeného a Pálavy ze starých vinic vysazených v 70. letech minulého století.
Pro potravinářskou výrobu trochu atypický materiál zažívá obrovský boom. Obří nádoby se stěhují do nejednoho vinařství. I ve Velkých Pavlovicích přiznávají, že tak trochu podlehli módě.
„Určitě nepůjde o náš nosný program. Chtěli jsme spíš zajímavost, kterou bychom nabídku vín doplnili. A také něco, co zaujme pozornost návštěvníků, kteří se přijdou podívat do našeho sklepa,“ vysvětluje manažer vinařství Ondřej Konečný.
Podobnou módní vlnu před pár lety představovaly také kvevri nádoby – hliněné amfory pocházející z Gruzie. Právě těm by teď betonová vejce mohla být zajímavou konkurencí.
„Nechtěli jsme dělat přímo kvevri. Tento způsob výroby vína patří do jiných oblastí než k nám. Nicméně jsme hledali zajímavou variantu, která bude mít také nějaký lokální charakter,“ poznamenává Konečný s tím, že i proto pořídili betonová vejce od českého výrobce.
Chladná šeď sluší kvašení
Společnost Consystem, která betonové nádoby vyrábí, upozorňuje, že velká francouzská a italská vinařství používají nádoby z „cementu“ již po mnoho let.
„Ve výzkumném centru na Korsice zkoumali v letech 2012 až 2014 vliv materiálu a tvaru nádoby na víno. Při ochutnávání nápoje vyrobeného v betonovém vejci byla chuť méně ostrá, širší a mohutná,“ tvrdí výrobci. Podle nich víno z betonu předčilo i „kolegy“ z amfory či nerezu.
Silné betonové stěny totiž zajišťují dobrou izolaci, udržují stabilní teplotu a skrze neupravený materiál do vína pronikne jen malé množství kyslíku, což je žádoucí.
Beton zcela nově zkouší také vinařství Lahofer, které se nedávno přestěhovalo do moderního sídla v Dobšicích na Znojemsku. „Díky tomu máme podstatně více prostor než dříve, takže byla možnost vybavit vinařství novými technologiemi,“ vysvětluje marketingový ředitel vinařství Daniel Smola.
Do betonového vejce minulý týden dali Rulandské šedé. Bude to vůbec první šarže, kterou tímto způsobem vyrábí. „Betonový tank je jakýmsi kompromisem mezi nerezovými tanky a dřevěnými sudy,“ podotýká Smola.
Deset centimetrů silné stěny zajistí stabilní teplotu
Podle něj v betonu probíhá mikrooxidace, díky které víno nazrává podobně jako v dřevěnému sudu. Na rozdíl od něj ale beton nepustí dubové aroma, které ne každému vyhovuje.
Rozdílně vypadá i kvašení. Deset centimetrů silné betonové stěny zajišťují dobrou izolaci a udržují teplotu stabilní, bez nutnosti umělého chlazení. Nicméně některá betonová vejce v sobě navíc mají zabudované chladicí médium.
„Když se zahřívá mošt v nerezu, teplota vyletí vysoko a my ji rychle zchladíme, pak znovu vyletí a my ji opět zchlazujeme. Takto skáče nahoru a dolů, kdežto u betonu je ta sinusoida mnohem vyrovnanější. Pro mošt je to mnohem šetrnější,“ nechává Smola nahlédnout do tajemství výroby „betonového vína“.
V Lahoferu pro něj chystají celou novou prodejní řadu. Jmenovat se bude Wave a má symbolizovat nejen tvar nového sídla vinařství s typickou betonovou vlnou, ale právě také jeho novou technologickou vlnu.
Etiketa s betonovým mixem
Ve vinařství Malý vinař rodiny Mádlů ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku už mají s betonem zkušenosti. První vína dali zrát do netypického materiálu před třemi lety. Byli tak průkopníky metody, kterou hrdě přiznávají i na lahvích.
Etikety zdobí silueta náklaďáku s domíchávačem betonu neboli mixem. „Beton obsahuje křemík, který příznivě ovlivňuje vlastnosti vína. Pomáhá zachovávat jeho stabilitu,“ popisoval František Mádl, když „betonové cuvée“ Sauvignonu s Neuburským věnoval do soutěže při kampani To si vypijeme, která od počátku koronavirové krize podporuje vinaře a pomáhá jim udržet pozornost klientů.
Betonové tanky v různých tvarech a objemech, od 270 litrů až do 250 hektolitrů, nabízí třeba Vinařský ráj v Čejkovicích na Hodonínsku. K výběru jsou čtvercové, kulaté, oválné i kuželovité tvary a v neposlední řadě jedinečné elipsovité vejce. To je nejideálnější. Hladký povrch bez rohů umožňuje vínu volněji se pohybovat a tento neustálý pohyb umožňuje vytvářet komplexní chuť díky nepřetržitému kontaktu s kaly.
V Česku beton pro svá vína využívá například Vinařství Kadrnka, Znovín, Vinařství Kern, Vinařství Baláž nebo vinařství Juřeník a Žďárský. „Na naše vína z betonového vejce jsme velmi hrdí. Na vejci nás ohromil jeho tvar, který spontánně pracuje s vínem, promíchává ho a dovoluje mu, aby do vína pronikalo malé množství kyslíku. Přírodní materiál do nápoje uvolňuje cenné minerály a podporuje ovocnou chuť. Vejce se nemůže čistit žádnou chemií ani vyplachovat chlorovanou vodou. Tím se k zákazníkům dostává víno stoprocentně čisté a přírodní,“ nechali se slyšet posledně jmenovaní.
