Ve 48 letech už má dávno po kariéře. Dlouhé roky na led nechodil. Bojoval s nadváhou. Věnoval se zaměstnání, popřípadě trénování v Hluboké nad Vltavou v krajském přeboru. Před vypuknutím druhé vlny pandemie covidu se však nečekaně objevil v utkání krajského přeboru.
„Už když jsem končil kariéru, tak jsem měl problémy s nadváhou. Po jejím konci to bylo ještě horší. Měl jsem až 155 kilogramů. Minulý rok na jaře mě začalo bolet koleno, ale kdybych šel k doktorovi, tak vím, co mi řekne. Začal jsem s dietou. Nejdříve to šlo celkem rychle, do Vánoc jsem zhubl 35 kilo,“ popisuje počátek svého návratu.
Během roku dal dolů dalších deset kilogramů. „Cítil jsem se dobře, a tak jsem začal chodit trénovat s klukama na Hluboké. Ze začátku to bylo horší, pak jsem se do toho dostal. Jenže přišel covid a vše se zastavilo. Od půlky srpna jsem začal znovu, chtěl jsem se vrátit až na domácí zápasy někdy v listopadu. Ale zranili se nám dva obránci, tak jsem to zkusil už v Pelhřimově. Byli jsme domluvení, že pokud by to nešlo, tak se svleču,“ vysvětluje.
Nedoma odehrál na ledě Pelhřimova celé utkání a měl z něj dobrý pocit. „To mě potěšilo. Když jsem dřív šel někdy na led, tak jsem z toho nic neměl. Hodinu jsem pak nemohl dýchat, natož mluvit. Čekal jsem, co se mnou bude druhý den ráno. Cítil jsem kolena a únavu, ale svalově to nebylo tak hrozné,“ chválí si.
Zkušený obránce s ligovými tituly z Trenčína a Vsetína při comebacku nervózní nebyl. „Bál jsem se, abych se nezranil, protože i manželka mi zdůrazňovala, že jestli se mi něco stane, tak dostanu ještě doma. Ale Pelhřimovští nehráli příliš do těla, tak to bylo v klidu. Také řada protihráčů i rozhodčí mi po zápase říkali, že mě respektují a uznávají, že jsem tam vlezl,“ hovoří.
Při porážce 5:6 v prodloužení si Milan Nedoma připsal i kuriózní asistenci u jedné z branek. „Takovou nahrávku jsem snad neměl za celou kariéru. Zblokoval jsem střelu ve vlastním obranném pásmu, puk se odrazil a z protiútoku jsme dali gól. Byla to tedy druhá asistence. Rozhodčí za mnou pak přijel a ptal se, jestli chci nahrávku. Já odpověděl, že určitě jo, protože může být poslední,“ směje se.
Další asistence, góly, ale hlavně zápasy by obránce přidal rád. Do sestavy se však netlačí a nechce brát místo mladším. S chutí zaskočí, když bude třeba.
Brněnský rodák na jihu Čech zakotvil. V roce 2007 ukončil kariéru, pak dělal obchodního zástupce u mobilního operátora. Aktuálně již několik let v Budějovicích prodává auta. Zároveň v září založil nadační fond Naděje pro Erička, jeho vnuka, který se narodil s vývojovou vadou pravé ruky.
Za svou kariérou se ohlédne vždy rád. A je na co vzpomínat - hlavně na dva extraligové tituly, 686 startů v extralize či 26 zápasů za reprezentaci. „Vím, že hned tak někdo něčeho takového nedosáhne,“ připouští.
Milan Nedoma na snímku z roku 2006
Nedoma byl draftovaný do NHL, tehdy ale v Buffalu odmítl dvoucestnou smlouvu. Smůlu si vybral v roce 1996, kdy přišel o světový šampionát kvůli těžkému zranění.
V Českých Budějovicích strávil bek osm sezon. Byl i kapitánem a dodnes drží rekord klubu v počtu získaných kanadských bodů v jedné extraligové sezoně jako obránce. „Bylo to velmi úspěšné období. Tři sezony po sobě jsem byl mezi třemi nejproduktivnějšími obránci extraligy. Měl jsem rád útočnou hru a body jsem sbíral. Ale nešlo by to bez skvělých spoluhráčů, jako byli Luboš Rob, Roman Horák nebo Pavel Pýcha. Chytal Roman Turek, tak to jsem si mohl dovolit útočit,“ uzavírá.
