Na okraj draftu NBA 2020

Mezi šedesáti mladými nadějemi, z nichž naprostá většina byli Američané, figurovali také dva vynikající basketbalisté izraelské superligy. Zde jsou jejich výsledky v draftu:

Deni Avdija, hráč Maccabi Tel Aviv … 9. místo draftu … klub Washington Wizzards

Yam Madar, hráč Hapoelu Tel Aviv … 47. místo draftu … klub Boston Celtics

Zejména výběr Avdiji je vnímán jako skvělý úspěch izraelského basketbalu, lépe než on skončil z neamerických kandidátů jen Francouz Hayer na 7. místě (dosud hrající za německý Ulm).

Deniho Avduju takto hodnotí český web pro mladé Themag.cz:

Mladý Izraelec bude bezpochyby jedním z nejlepších zahraničních hráčů tohoto ročníku. Má úžasný talent na to si vytvořit prostor na střelu v jakékoliv situaci. Kromě nebezpečné střely Avdijovi nechybí ani perfektní asistence, což z něj dělá všestranného týmového hráče. Má však dlouhodobě problém s trestnými hody. Ačkoliv se to může zdát jako maličkost, tato slabina dokáže u hráčů způsobit velké problémy se sebevědomím.

V NBA se dosud mnoho Izraelců nepředstavilo, většinou jsou uváděni pouze dva: Omri Casspi, který je veden jako první Izraelec v této zámořské soutěži, v níž působil v letech 2009 - 2019. Druhým je Gal Mekel (poue dva ročníky 2013 – 2014).

Některé zdroje ale zahrnují do přehledu i basketbalisty s dvojím občanstvím (USA/Izrael), jmenovitě Joea Alexandera (v NBA 2008 – 2010) a současného kmenového hráče Indiana Pacers T. J. Leafa narozeného americkým rodičům v Tel Avivu v roce 1997; v té době jeho otec Brad hrál basket za tamní klub Maccabi. Oba jeho rodiče obdrželi izraelské občanství.

Českou radostí v letošním draftu je samozřejmě  Vít Krejčí, který byl draftován z 37. místa, ale o něm podrobněji referují tuzemské sportovní servery.

A když už jsme u sportu, očekával bych i od těch, kdo Izrael moc nemusí, uznání za to, že izraelská reprezentace vítězstvím nad Skotskem 1:0 na stadionu v Netanyji zásadně přispěla k tomu, že se Češi v Lize národů dostali do elitní skupiny A. (To jenom, aby řeč nestála a mnozí se netvářili, že s Izraelem nemáme vůbec nic společného, tak proč o něm pořád píšu.)