Jinak to na sklonku roku 2020 bohužel nejde. Místo toho, aby si dvacetiletý rodák ze Strakonic dokráčel na pódium a za potlesku sálu slavnostně převzal dres svého potenciálního zaměstnavatele, seděl Vít Krejčí u počítače ve španělské Zaragoze, kde působí a nyní kurýruje poraněné koleno.
Draft byl letos virtuální. Krejčího pocity nikoli.
„Naštěstí jsme se sešli přes Zoom, i s celou rodinou a Phillipem (Parunem, agentem),“ líčil v rozhovoru s českými novináři. „Aspoň takhle jsme to mohli prožívat, když už nemohli přijet. Jsem rád, že jsme v tom byli společně, po draftu jsme se i společně radovali. Byl to krásný moment. Snil jsem o tom dlouho.“
Že se tak stalo na dálku, vaši radost neumenšuje?
Zažíval jsem tolik emocí, že jsem na to ani nepomyslel. Bylo pro mě důležité slyšet svoje jméno – v ten moment jsem nemohl být šťastnější. To pro mě bylo všechno. Nepotřebuju potlesk plného sálu, stačí mi rodina. To bylo nejkrásnější.
Jak dostat Čecha na draft NBA. Agent: Proklepnou si i trenéry dorostu |
Upřímně, čekal jste, že na euforii dojde? I v současné situaci?
Zranění tomu určitě nepomohlo, každopádně jsem pořád věřil, že nějaký tým bude věřit tomu, že křižák se dá vyléčit; není to zranění, co by mělo ukončit kariéru. Tenhle sen mám od 12 let a vím přesně, za čím si jdeme. Máme jasno, co chceme dělat, a udělám pro to cokoli. Ani jednou za život se mi nestalo, že bych na cíl zapomněl.
Ale drama to bylo, co? Nejprve si vás na 37. místě vybral Washington…
Byl jsem si dost jistý, že dojde k trejdu do Oklahomy. To je tým, s nímž jsme byli nejvíc v kontaktu. Jasně, stala se spousta věcí, vytrejdovaly se různé volby, několikrát se to měnilo. Nebudu lhát, trochu jsem se začínal bát, ale pořád jsem věřil, že to dobře dopadne. Měli jsme štěstí. Dopadlo to ještě líp, než jsme mysleli.
Čím jste podle vás šéfy Thunder zaujal?
Asi viděli nějaký talent do budoucnosti. Co jsme spolu mluvili, hodně záleží na tom, jaký člověk jste. Koukají na hřiště i mimo něj; když přijede skaut do Zaragozy, sledují i to, co děláte na lavičce a jak u basketbalu vypadáte, nejen na statistiky. Jsem rád, že mi takhle věřili, a jsem připravený jim pomoct.
 |
Troufnul byste si už v něčem na NBA, ať už herně či psychicky?
Jestli jsem s něčím měl problém, bylo to sebevědomí, ale za poslední dva roky jsme udělali všichni velmi dobrou práci, získal jsem sebedůvěru, že můžu hrát proti všem. Mnohem víc si věřím. Důležité bude, jak se dokážu dostat do formy po koleni. Mojí největší výhodou je, že dokážu spoustu věcí: vystřelil, najet, bránit… Je velké plus mít jich víc, ale v NBA je nejdůležitější střelba. Pokud nedokážete vystřelit, nemůžete si tam zahrát, takže to je jedna z věcí, na které se určitě zaměřím.
V NBA zatím z Čechů hraje jen Tomáš Satoranský. Řekl jste si o rady?
Mluvili jsme spolu, gratuloval mi a říkal, že toho budu mít hodně, takže si zavoláme, až se všechno uklidní. Saty mi dával hodně rad okolo draftu a basketu celkově, přece jen si prošel hodně podobnou cestou, od Španělska od mladých let po draft. Hlavně mi radil, jak to zvládnout mentálně. Nevíte, co očekávat, dvacetkrát za noc se změní všechny plány, draft je dlouhý. Je potřeba zůstat v klidu.
Kluk pro budoucnost. Jaká bude Krejčího role v NBA? A kdy? |
Zůstáváte v klidu i ohledně stavu vašeho kolena? Poškodil jste si křížový vaz i oba menisky.
Koleno pokračuje dobře: první měsíc po operaci je hrozně důležitý a zvládli jsme to naprosto skvěle. Soustředíme se hlavně na to, abych mohl s kolenem lépe hýbat a nabral svaly zpátky. Ještě tam je trochu otok, ale jdeme správným směrem. Od příštího týdne bych měl být bez berlí, to bude velký pokrok. A není kam spěchat; mám kolem sebe profesionály, kteří dobře ví, co dělají. Draft mi mentálně hrozně pomohl, mám zase extra motivaci pracovat.
Není kam spěchat ani co do případného odchodu do zámoří?
Tohle jsme ještě neprobírali. Priorita číslo jedna je vyléčit koleno. Pak je to na klubu: dali najevo, že se chtějí postarat o rehabilitaci. Kdybych měl rehabilitovat v Americe, nemusel bych skočit přímo do basketu a měl možnost se nějak rozkoukat, jak tam všechno funguje. To by byla další velká výhoda do budoucna.
V tom jste zajedno s vedením Thunder?
Sam Presti (generální manažer) mi po draftu volal, ale jen mi pogratuloval a říkal, ať si užiju tenhle moment, oslavím to. Že na plánování a rozhodování bude čas. Má hodně zkušeností se zraněními a říkal mi, že se z tohoto dá vyjít i silnější.
Jak vlastně oslava v časech covidu vypadá?
Mám tu aspoň kluky z týmu. Mrzí mě, že se mnou v Zaragoze nebyla rodina, ale oslavu uděláme v létě. Užil jsem si to, kluci přinesli balonky a spoustu dalších věcí, půjdeme určitě někam na večeři. Jsou za mě šťastní. Jsem první hráč Zaragozy, co prošel jejich mládežnickým programem a byl draftovaný – i pro ně je to skvělá věc. Vidí, že jdou správným směrem.
