O smlouvě označované jako RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership) uzavřenou mezi 15 zeměmi asijsko-pacifického regionu se mluví jako o největší smlouvě o volném obchodu na světě. Pokrývá více než dvě miliardy lidí a zhruba třetinu světové ekonomiky. Region zahrnuje vedle Číny také Japonsko, Jižní Koreu či Austrálii. Podle analytiků dohoda o ekonomické spolupráci rozšíří velikost tamního trhu a podpoří výrobu a prodej, uvádí portál CNBC.
Dohoda má odstranit některé překážky na trhu, jako jsou například cla, a usnadnit tak vývoz výrobků z Číny. „Pomáhá zakotvit Čínu v regionálních dodavatelských řetězcích a je potenciální protiváhou narušení obchodního napětí a pandemie,“ říká analytik konzultantské skupiny Eurasia Michael Hirson.
Dohoda o ekonomické spolupráci v regionu může také pomoci urychlit jednání o dalších obchodních dohodách, například o volném obchodu mezi Čínou, Japonskem a Jižní Koreou a bilaterální investiční smlouvě mezi Čínou a Evropskou unií, uvedl v listopadu hlavní ekonom čínské pobočky Morgan Stanley Robin Xing. „Pokud by byly podepsány, byl by to pro Čínu další krok ke zmírnění rizika zpomalení, ale zároveň zachování jejích výhod v globálních dodavatelských řetězcích,“ věří autoři smlouvy.
Asijské ekonomiky se prudce odrazily a extrémně rostou. Západ pokulhává |
Již celá desetiletí je Čína globálním centrem výroby a většinu jejího hospodářského růstu tak poháněl export. Rostoucí náklady na lidskou práci a obchodní napětí však přiměly některé firmy k přesunu svých továren z Číny do jiných zemí. Čínská vláda by proto ráda zaměřila ekonomiku země, aby se více spoléhala na domácí spotřebu.
Po vypuknutí pandemie koronaviru vlády ve snaze zastavit šíření viru omezovaly výrobu i možnosti dopravy. „Virus ukázal firmám, že pokud je jejich dodavatelský řetězec příliš dlouhý, mohou narazit na problém,“ říká Zhu Caihuaová z Institutu pro výzkum zahraničního obchodu čínského ministerstva obchodu.
Rychlejší digitalizace
Pandemie také urychlila digitalizaci výroby a tím i vyšší efektivitu výroby. „To je trend, který by se bez tlaku trhu neuskutečnil tak rychle,“ vysvětluje Zhu Caihuaová. Umělá inteligence může podle čínských investorů zvýšit transparentnost mezi nabídkou a poptávkou a přispět tak ke snížení nákladů.
Čína chce do roku 2035 zdvojnásobit ekonomiku. Prognózy jí dávají za pravdu |
„Věřím, že tato krize významně urychlí pronikání umělé inteligence do dodavatelského řetězce,“ říká Min Wanli, šéf a zakladatel investiční společnosti North Summit Capital, který byl dříve hlavním vědeckým pracovníkem Alibaba Cloud. Jeho společnosti se v Číně zabývají inovacemi pro zlepšování efektivity výroby.
Nejprudší růst největší ekonomiky
Firmy hledají nákladově nejefektivnější variantu, analytici předpovídají šok z koronaviru, a to může znamenat, že podniky se zaměří na výrobu blíže ke koncovým trhům, než aby se spoléhaly na rozsáhlou síť továren. A z toho bude Čína těžit.
Ekonomické zotavení země z pandemie bude pravděpodobně znamenat nejvyšší růst její ekonomiky za pouhých pár let. To znamená, že nadnárodní podniky budou i nadále chtít prodávat právě do Číny a tam i vyrábět.
„Pokud se zamyslíte nad nadnárodními korporacemi, které jsou v současné době v Číně, tedy těmi, kteří svými produkty konkurují těm čínským, zjistíte, že mají menší potřebu skutečně přesouvat své dodavatelské řetězce,“ cituje CNBC analytičku Jasslyn Yeovou ze společnosti Morgan Asset Management.
