Rok 2020 v Polsku. Jaký byl?

Jan Zeman Komentáře

Jan Zeman ve svém textu s odstupem shrnuje to hlavní z politiky minulého roku v sousedním Polsku. Rok 2020 rozhodně nebyla jenom pandemie. 

Také v roce 2020 vládla v Polsku pravicově konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) s podtitulem „sjednocená pravice“ Jaroslawa Kaczyńského, byť už neměla většinu v horní komoře polského parlamentu, Senátu a svou sociální politikou představovala zásadní problém pro umírněnou polskou levici (stranu Lewice). Vláda premiéra Mateusze Morawieckého až do října vcelku úspěšně zvládala četné nástrahy vývoje. Vývoj v Polsku v roce 2020 určoval zejména boj s pandemií koronaviru, prezidentské volby a od 26. října boj polských žen proti zpřísňování beztak velmi přísného protipotratového zákona.

Boj s pandemií

První případy nového druhu koronaviru SARS-CoV 2 byly v Polsku zjištěny 4. března, značka dovoz z Německa. Dva předchozí týdny polská opozice obviňovala vládu, že koronavirus v Polsku tají. Velkou roli se spíše úspěšným bojem proti koronaviru v Polsku sehrál polský ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski. Pravda, mnoho lidí roztrpčil jak prosazením přísné karantény (po měsíci z ní slevil zákaz chození do přírody), tak neměnnou odpovědí na otázku, jak dlouho bude ještě pandemie trvat. Prý dva roky. Co si to prý dovoluje, Poláci chtějí slyšet optimistickou vizi!

Pokus proevropské opozice odvolat ministra Szumowského pro neprůhledný nákup zdravotních pomůcek v Číně 5. června 2020 byl mimořádně trapný. Nešlo samozřejmě o „neprůhledné nákupy“ (při platných směrnicích EU nešlo postupovat jinak), ale o odložené prezidentské volby.

Vláda PiS je vcelku autoritářská, leč o boji s koronavirem to říct nelze. Samozřejmě, boj s pandemií je záležitost všech, nejen vlády. Původní (málo přesná) statistika koronaviru po zveřejnění byla na základě kritiky nedostatků ze strany široké veřejnosti postupně vylepšena na poměrně přehledný a srozumitelný systém informací o koronaviru. Je o dost přesnější a srozumitelnější než podobný systém v Česku.

Zvláštností polského boje s koronavirem bylo, že se uskutečňuje bez nouzového stavu. Restrikce jsou menší, pokuty za nerespektování karantény polské soudy ruší s odkazem na absenci nouzového stavu. Stav epidemie prý nestačí. První odhad hrubého domácího produktu Polska za rok 2020 činí mínus 2,8 %, což může být nejnižší propad v Evropě. Jde o první propad HDP Polska od roku 1995. Starší data je problém dopočítat. Přenosy z letních pláží na pobřeží Baltu v Polsku naznačují, že si mnoho Poláků s karanténou nedělalo těžkou hlavu.

Od konce března počet nově koronavirem nakažených Poláků byl prakticky stabilní až do podzimu. 12. dubna mělo Polsko i Česko šest zemřelých s koronavirem na milión obyvatel, 14. června 33 a 31, 24. září 63 a 53, 27. prosince 717 a 1 030 a 25. ledna 2021 měly 935 a 1 441. Zatímco první vlna koronaviru byla v Polsku i v ČR velmi mírná, druhou vlnu Polsko nezvládlo, byť ne tak drasticky jako Česko, které 25. ledna zaujalo nechvalné čtvrté místo v počtu zemřelých s koronavirem na milión obyvatel v Evropě i ve světě.

20. srpna ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski splnil svůj slib, že odstoupí a vrátí se operovat pacienty do Anína. Na místo ministra zdravotnictví byl poté jmenován ekonom Adam Niedzielski. V zásadě pokračoval v politice Szumowského. Podzimní vlně koronaviru nedokázal zabránit. Nebyla to zdaleka jen záležitost ministra zdravotnictví. Více či méně v tom létá celá Evropa. V listopadu měl namále i exprezident Polska Bronislaw Komorowski, přestože žil se svou paní od března v izolaci na své haciendě v obci Ruska Ruda a netuší, jak se nakazil.

Prezidentské volby

Volby prezidenta Polska se měly uskutečnit 10. května, ale koronavirus řekl své. Protože stávající prezident Andrzej Duda (PiS) měl vysokou šanci zvítězit už v prvním kole, přišla pandemie koronaviru polské opozici velice vhod. Karta s ohrožením zdraví lidí koronavirem v případě konání prezidentských voleb (varováním zde byly epidemicky tragické komunální volby ve Francii a v Bavorsku 15. března, vhod přišlo i Putinovo rozhodnutí odložit referendum o změně ruské ústavy), slavila úspěch. PiS se pokusila prezidentské volby zachránit zavedením k podvodům náchylného, ale epidemicky bezpečnějšího korespondenčního hlasování.

Nicméně návrh příslušného zákona ve spojení se senátním vetem přišel pozdě. Volby sice nebyly zrušeny, ale nekonaly se. Andrzej Duda nic moc (dle opozice poslušný člen či loutka vedení své strany). Ostatní kandidáti nepřesvědčili. Nejnadějnější kandidátka opozice Małgorzata Kidawa-Błońska (Občanská platforma – OP) zastavila svou volební kampaň po zprávě o přípravě na zavedení korespondenčního hlasování s odkazem na netransparentnost (absurdní důvod, protože změna se týkala jen techniky volebního aktu, nikoliv volebního systému), až její preference klesly na pouhá 3 %.

OP se pak 5. června rozhodla jako kandidáta na prezidenta nasadit EU nakloněného primátora Varšavy Rafala Trzaskowského s volebními motty jako „Slibuji vyrovnávat moc vlády!“ (lidově řečeno, házet jí klacky pod nohy) a „Nebudu nepřátelský k Německu!“ (nebudu žádat reparace). Kandidát strany (umírněné) Levice Robert Biedroń sliboval umožnit sňatky homosexuálů. V prvním kole prezidentských voleb v náhradním termínu 28. června Duda získal 43,50 %, Trzaskowski 30,46 %, populista Holownia 13,87 %, Bosak 6,78 %, šéf polských lidovců Kosiniak-Kamysz 2,36 % % a Biedroń 2,22 % platných hlasů voličů.

Druhou půlku následné divoké volební kampaně, vedené opozice pod praporem „antiDuda“, kde u příznivců Trzaskowského nechyběly ani vlajky Evropské unie a LGBT, v druhém kole prezidentských voleb 12. července zvítězil Andrzej Duda nad Rafalem Trzaskowskim těsně v poměru 51:49 %. Analýza odevzdaných hlasů voličů říká, že Trzaskowského volili zejména občané velkých měst, západního Polska a v zahraničí žijící Poláci, Dudu zejména občané venkova a východního Polska. Trzaskowského zaskočily také komunální problémy ve Varšavě.

Odbytý kanalizační sběrač pod Vislou, jehož havárie v noci z 27. na 28. srpna 2019 ho a OP už vážně poškodila před parlamentními volbami v říjnu 2019, opět vypověděl službu, došlo k dalšímu vážnému zamoření Visly splašky z Varšavy. Řidiči soukromé firmy Arriva, jezdící některé linky varšavské MHD, způsobili pod vlivem drogy amfetamin před prvním a před druhým kolem voleb tragické nehody. PiS to nezapomněl Trzaskowskému omlátil o hlavu. K mému zděšení hned po volební porážce se Trzaskowki vrátil k využívání služeb firmy Arriva, jako by se nic nestalo. Druhou půlku předvolební kampaně před druhým kolem prezidentských voleb jsem mohl sledovat přímo ve Varšavě.

Boj polských žen proti zákazu potratů

V roce 1993 byl za vlády fanatické katoličky Hany Suchocké zaveden tzv. historický kompromis – zákaz potratů v Polsku s třemi výjimkami: když hrozí narození těžce postiženého dítěte, když je ohrožen život matky a když je těhotenství způsobeno znásilněním. Prostě, brutální porušování lidských práv křesťany jako náprava údajných zločinů komunismu. Evropské unii to ale nijak nevadilo a nevadí. Zrušení tohoto zákona Stranou demokratické levice v roce 1996 zrušil o rok později polský Ústavní soud. Nezávislý? Ani náhodou!

Současný „kompromisní“ stav prý ale nestačí. V roce 2016 se vládnoucí PiS pokusila tyto výjimky zrušit, ale vyvolala rozsáhlé protesty polských žen, tzv. protesty černých deštníků. Jednoho ve Varšavě jsem se shodou okolností též účastnil. Úroveň vysoká, policisté slušní. PiS tehdy nakonec couvnula.

V říjnu 2020 zřejmě vedení polské katolické církve rozhodně žádalo splacení dluhu PiS, tj. za její dlouhodobou podporu ze strany polské katolické církve. Polský ústavní soud, před lety PiS zpacifikovaný, 24. října 2020 dal za pravdu stížnosti několika poslanců PiS a usnesl se, že možnost přerušit těhotenství v případě, že by se mělo narodit těžce postižené dítě, je v rozporu s polskou ústavou. Má mít prý také šanci přijít na svět (a trápit sebe, své rodiče i druhé). Oslavy malého počtu katolických fanatiků byly krátké. Totiž, již večer toho dne protestovaly v ulicích Varšavy tisíce žen.

Druhý den jich v Polsku demonstrovalo na půl miliónu včetně mnoha mužů a mládežníků, ve Varšavě pak na padesát tisíc. Řada demonstrací se koná i v menších městech. Vesměs v rouškách. Dodržovaly rozestupy. Tyto protesty pokračují i 31. ledna 2021, přestože 29. ledna byl skandální rozsudek Ústavního soudu Polska publikován a nabyl tak platnosti. Totiž, rozsudek ve strachu před protestujícími ženami nebyl dřív zveřejněn ve sbírce zákonů, takže nemohl začít platit. Polská policie se zpravidla chová slušně, jen ve Varšavě došlo několikrát k nepřijatelným zásahům proti poklidně protestujícím ženám.

Je otázka, zda jsou ale časté vlajky EU a LGBT při protestních demonstracích zcela na místě. Tento skandální rozsudek polského soudu smést protesty mohou. Snaha některých smést vládu PiS však reálná není. Když byl rozsudek ve stínu zuřící pandemie koronaviru a šíření jeho nové, nebezpečnější anglické mutace publikován, ani anglická mutace na protestující neudělala dojem.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.