Dobrovolníci budou mít i nadále podporu od EU. Nový program nese českou stopu

Erasmus není jediný program, který mladým lidem umožňuje vyrazit na zkušenou do zahraničí. Evropský sbor solidarity podporující dobrovolníky funguje již čtyři roky. S novým programovým obdobím 2021-27 dostane i nový kabát, podíl na tom mají i Češi. 

Mladí lidé ve věku od 18 do 35 let mohou vyrazit na dobrovolnickou misi a spolehnout se přitom na podporu z evropského rozpočtu. Díky Evropskému sboru solidarity se mohou zapojit do ekologické činnosti, pečovat o kulturní památky či pomáhat seniorům nebo handicapovaným lidem.

Za poslední čtyři roky této možnosti využilo již 275 tisíc lidí. A další budou přibývat, program totiž bude pokračovat i v následujícím rozpočtovém období 2021-2027.

Proti nezaměstnanosti mladých má v EU pomáhat i dobrovolnictví

Komise zahájila činnost evropského dobrovolnického sboru. Bude určen mladým lidem, kteří jsou aktuálně bez práce a rádi by se zapojili do projektů na pomoc místním komunitám. V Evropském parlamentu ale nový projekt vzbuzuje rozpaky.

„Program je důležitý. Odráží hodnoty humanismu, které jsou sdílené napříč Evropou,“ ocenil Evropský sbor solidarity Michal Uhl z českého Domu zahraniční spolupráce (DZS), který má tento program v České republice na starosti. „Mladou generaci motivuje k pomáhání,“ dodal Uhl.

V podobném duchu hodnotí dobrovolnický program i Pavel Trantina, dlouhodobý zástupce České rady dětí a mládeže v Evropském hospodářském a sociálním výboru.

„Evropský sbor solidarity má šanci posunout Evropskou unii v oblasti dobrovolnictví dál,“ uvedl Trantina. Jak sám ovšem přiznal, z počátku se na iniciativu tehdejšího předsedy Komise Jeana-Claude Junckera nedíval zcela s nadšením. Později svůj názor změnil díky zpřesnění podmínek účasti na programu, jeho zkvalitnění, zajištění nízké administrativní zátěže a udržení jeho neformálnosti.

Od letoška v novém

S lednem 2021 odstartovalo nejen nové dotační období, ale také nová pravidla programu.

Nově se projektů v rámci Evropského sboru solidarity budou moci účastnit lidé až do 35 let, dosud byla věková hranice stanovena na 30 let. Zvláštní pozornost by v následujících 7 letech měli získat lidé s omezenými možnostmi, jako například postižení či mladí ze znevýhodněných rodin nebo odlehlých regionů.

Zároveň se zúží podporované aktivity pouze na dobrovolnictví a solidární činnost, stáže již nebude možné z programu hradit. Na druhou stranu, dobrovolníci z Evropy se budou moci nově zapojit do humanitární pomoci ve třetích zemích, kterou bude koordinovat místo národních agentur sama Evropská komise.

Pavel Trantina veškeré změny vítá. Ocenil zvláště, že ze sboru solidarity zmizí zaměstnanecká složka, tedy stáže a pracovní pobyty. Pro podporu těchto aktivit v rámci EU existují jiné programy, například program Erasmus+.

Michaela Šojdrová: Výzvou pro Evropskou unii je nezklamat své občany

Istanbulská úmluva, syrské děti prchající před válkou, ale také budoucnost Evropy. Právě o těchto tématech hovořila redakce EURACTIV.cz s lidoveckou europoslankyní Michaelou Šojdrovou.

Česká stopa v unijním programu

Pozměněná podoba je výsledkem práce českých zástupců v institucích EU. V Evropské komisi měl novou podobu Evropského sboru solidarity na starosti Robert Franče z oddělení pro program Erasmus+, mládež a Evropský sbor solidarity.

V Evropském parlamentu byla zpravodajkou návrhu Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) a v Evropském hospodářském a sociálním výboru byl za danou iniciativu zodpovědný Pavel Trantina.

„Díky zapojení českých zástupců dnes program vypadá tak, jak vypadá,“ podotkl Uhl z DZS.

ČR hrozí ztráta respektovaných odborníků, říká Zahradník z hospodářského a sociálního výboru EU

Minulý týden se kvůli sporným nominacím české vlády dostal do širšího povědomí Evropský hospodářský a sociální výbor, poradní orgán EU. Jaké má pravomoci, kdo v něm zasedá, a proč nemá za úkol reprezentovat názory vlád?

Finální schválení výsledné podoby

Program bude pro následující sedmileté období disponovat rozpočtem přesahujícím miliardu eur. Podpořit by mohl 270 až 350 tisíc mladých lidí-dobrovolníků z unijních i partnerských zemí.

Nová podoba získala prozatímní souhlas Rady EU a Evropského parlamentu v prosinci loňského roku.

„Nový soubor opatření v humanitární oblasti posílí tolik potřebnou solidaritu s oběťmi krizí a katastrof ve třetích zemích. Prostřednictvím tohoto programu budou mladí lidé v první linii prosazovat evropské hodnoty, jako je svoboda, demokracie, rovnost nebo lidská práva jak v EU, tak mimo ni,“ uvedla v souvislosti s dosažením politické dohody německá ministryně pro rodinu, starší občany, ženy a mládež Franziska Giffeyová, jejíž země v předchozím půl roce předsedala Radě ministrů EU.

„Tisícům mladých lidí nyní budeme moci poskytnou příležitost pomoci komunitám v nouzi, projevit solidaritu a přispět k zotavení našich společností a zároveň získat cenné dovednosti a pracovat na svém osobním rozvoji,“ dodala k dosažení politické dohody komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Marija Gabrielová. 

Nyní se podle Šojdrové čeká na přeložení finální podoby příslušné legislativy do všech 24 oficiálních jazyků EU. Následně bude muset dané nařízení získat formální souhlas europoslanců. K tomu by podle české europoslankyně mělo dojít nejpozději během březnového plenárního zasedání europarlamentu.

Věra Jourová: Současná krize je velkým testem solidarity a spolupráce mezi členskými státy EU

Česko může očekávat finanční pomoc ve výši téměř jednoho bilionu korun, jež zamíří na pomoc různým odvětvím hospodářství, píše v komentáři místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.