‚Pokud nejste úplně vyhořelý, zasáhne vás to.‘ Odborníci varují před nárůstem depresí u zdravotníků
Přeplněné nemocnice a extrémní zátěž na jednotkách intenzivní péče. V této realitě žijí zdravotníci už mnoho měsíců. U mnohých z nich se dostavuje frustrace, nadměrný stres a fyzické i psychické vyčerpání. Lékaři, zdravotní sestry, záchranáři, ale třeba i laboranti v nemocnicích pracují často na hranici svých možností a psychiatři varují před rizikem nárůstu úzkostných poruch a depresí.
„Mám jednu sestřičku, která to prostě psychicky nezvládla. Nezvládla ten nápor. Potom ty holky prostě onemocní. Furt to dáváme personálně, ale je fakt, že už těch úsměvů ubývá,“ přibližuje Radiožurnálu situaci vrchní sestra covidové interny v Krajské nemocnici Stod u Plzně Drahoslava Letáková.
Psychicky vyčerpaní nejsou jen lékaři a sestry, které pracují přímo s nemocnými. S únavou bojuje i laborant Jiří z pražské Nemocnice Na Bulovce. Od začátku epidemie koronaviru pracuje v laboratoři s PCR testy na covid-19.
Zdravotníci už téměř rok čelí nadměrné zátěži kvůli epidemii koronaviru. Fyzické a psychické vyčerpání může vést podle psychiatrů k nárůstu depresí a úzkostí. Téma Lucie Korcové
„Nejsem třeba unavený z toho, kolik toho je, ale jak je to furt dokola. Máte pocit, že jste jak křeček v kolečku. Prostě běháte furt dokola, děláte ty samé úkony jak roboti. A to je na tom asi to unavující,“ říká Jiří.
Jeho partner Ivan pracuje jako zdravotní bratr na covidové jednotce. Od podzimní koronavirové vlny se u něj začalo projevovat fyzické vyčerpání. Často totiž musí pacienty s covidem otáčet na břicho – do polohy, která jim při dýchacích problémech uleví.
„Už mi doma říkal, že je unavený z toho, že ho ke každé pronaci volají právě kvůli tomu, že je chlap a většinou tam bývají lidé s nadváhou a je hrozně těžké je otočit do té polohy. Je to třeba měsíc zpátky, kdy mi několikrát říkal, že už je opravdu fyzicky unavený,“ přidává Jiří.
Svědci neustálého boje o život
S vyčerpáním zdravotnického personálu má své zkušenosti také Hana Šimonová, vrchní sestra na anesteziologicko-resuscitačním oddělení v liberecké nemocnici.
„Včera i dneska jsme museli poslat ze směny jednu sestru domů. A to znamená, že ona odejde a koho já tam dám? Musím zavolat někoho z domu. Sestřička na sále zkolabovala, musela odejít domů, už tady nemohla být,“ popisuje Šimonová.
Už jsme za půlkou, ale ne u konce. Fenomén skličující třetí čtvrtiny prožívají i lidé v karanténě
Číst článek
Na to, že fyzické vyčerpání ovlivňuje i psychiku, upozorňuje primář Národního ústavu duševního zdraví a předseda Psychiatrické společnosti české lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Mohr: „Taky to, že jste svědkem neustálého boje o život – bavíme se teď skutečně o těch JIPkách, o té první linii, kde ti lidé zachraňují život – tak vás to zasáhne, pokud nejste úplně vyhořelý a úplný cynik.“
Případů, kdy zdravotníci nevydrží fyzickou i psychickou zátěž, bude podle něj dále přibývat. „Vidíme nárůst úzkostných poruch a depresivních poruch, a to je také jedno ze skrytých rizik, o kterých se moc nemluví, a které nám potenciálně založí na velký problém,“ dodává psychiatr.
Národní ústav duševního zdraví už proto na konci minulého roku zřídil ambulanci, kde nabízí psychologické a psychiatrické služby pro zdravotníky bez objednání a dlouhých čekacích lhůt.
