Rukopis Il Milionu obsahuje jenom 18 vět psaných v první osobě, a to v samotném úvodu knihy. „To je pozoruhodně málo,“ komentuje skutečnost současná britská historička Frances Woodová.
Přitom Marco Polo tvrdí, že působil jako vyslanec na chánově dvoře na dnešním mongolském území celých sedmnáct let a pak se vydal do Pekingu v císařských službách.
Porovnání ale budí rozpaky. Proč benátský kupec Marco Polo (1254–1324) píše o sobě jako účastníkovi výpravy tak málo, když se na druhou stranu chlubí, kolik toho zažil? Větu „Viděl jsem na vlastní oči,“ najdeme v knize jenom výjimečně.
Je to proto, že ve skutečnosti z popisovaných krajin na vlastní oči neviděl vůbec nic a bál se, že by tuhle okatou lež někdo odhalil?
Jak se řekne smůla?
Popisovaný nedostatek ale není jedinou věcí, která pozorným badatelům neujde. Přímo bije do očí, že v textu používá spoustu slov, která označuje jako čínská. Ve skutečnosti ale jejich původ najdeme v perštině.
Pozorně například líčí, že Číňané používají pro vymazávání svých lodí „chunam“, což je označení smoly. Čínština takový výraz nezná, středověká perština ovšem ano. Pro čínská města a místa užívá běžně názvy z perštiny.
Podobná místa v knize nahrávají domněnkám, že známý cestovatel sestavil svoji knihu podle vyprávění perských kupců, se kterými se jako benátský kupec obchodoval.
Neexistují žádné záznamy
Archivy z Kublajchánovy doby navíc neobsahují ani jediný záznam o tom, že by se Marco Polo ukázal na jeho dvoře, což působí podivně. A úplně stejně dopadá i pátrání v benátských záznamech.
Nenajdeme žádný důkaz o tom, že rodina Polů pěstovala nějaké kontakty s tehdejší Čínou. Je tedy všechno jenom smyšlenka?
„Osobně se přikláním k názoru, že Marco Polo nebyl zřejmě za celý svůj život o mnoho dál, než na rodinných obchodních sídlech v Konstantinopoli a u Černého moře…,“ říká Woodová, ale vzápětí dodává, že „rozhodně to neznamená, že by Milion neměl svoji literární hodnotu, zvláště jako bohatý zdroj řady informací o Číně a Blízkém východě, které by jinak upadly v zapomnění.“
Narození chána mu neujde
Ke slovu se ale dostává i současný čínský historik Tang Pao-chaj, který pozorně zkoumá text Milionu a dospěje k jinému názoru. Nachází totiž v cestopise líčení hned tří zajímavých událostí.
Dvě líčí, že Kublajchán chce zbourat ve městech své říše hradby a tím zabránit případným vzpourám. Přikazuje také vysazovat podél cest stromy.
Ve třetím případě vypráví o chánově neklidu, když se na jeho dvůr dostala zpráva, že na severozápadě jeho impéria přišel na svět syn ujgurského chána. Kublaj to vnímá jako ohrožení své moci. Popsané zprávy dokládají i dobové čínské kroniky.
Pao-chaj proto dodává, že „něco podobného mohl vědět jenom člověk žijící v těsné blízkosti chána“. Pochybnosti o tom, kam až Marco Polo docestoval, ale stále přetrvávají.
