Respirátory, které chrání. Jak je vybrat a jak o ně pečovat

KVÍZ: Co víte o koronaviru

Když respirátor, tak ať je kvalitní. To asi napadne každého, kdo si jej pořizuje. Kromě těch s doporučenou ochranou třídy FFP2 nebo vyšší se v Česku úspěšně prodávají levnější respirátory KN95, které sice nemají evropskou atestaci, ale v rámci vládních nařízení jsou brány jako dostačující. Některé respirátory navíc mohou splňovat normy obě – tedy jak KN95, tak FFP2.

„Pro laika vypadají KN95 velmi podobně, ale jsou tam výrazné odlišnosti například při testování,“ vysvětlil pro server Lidovky.cz Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů Akademie věd, který se dlouhodobě zabývá filtračními vlastnostmi materiálů.

„V lednu jsem vydal dokument, který vyvrací, že by KN95 byl stejný jako evropský FFP2, na základě odborných argumentů. Ty evropské respirátory mají vyšší kvalitu ochrany z hlediska nositele než ty asijské,“ vysvětlil Ždímal.

Čtěte nápisy, sledujte cenu

Jak tedy poznat kvalitní respirátor? Napsáno by na něm mělo být, že jde o FFP2, a písmena CE s čtyřmístným číslem, což je označení konkrétní zkušebny, v níž byl certifikovaný. Pod tím by ještě měla být uvedená norma EN 149 a k tomu nějaký dodatek. Nápis by měl být na svrchní straně respirátoru nesmazatelně vytištěný.

Podle Jiřího Kůse, předsedy Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, je jednoduchým vodítkem také cena. „U KN95 se pohybuje kolem deseti korun za kus, ten s evropskou certifikací může stát kolem padesáti korun,“ upozornil.

Dezinfekce pomůže, ale...

Většina lidí používá respirátor opakovaně. Přitom čistě technicky jde o jednorázovou ochrannou pomůcku. Vhodnou péčí však lze životnost prodloužit. „Po krátkodobém použití, jakým je nákup nebo třeba cesta na poštu, lze na respirátor zevnitř a zvenku aplikovat dezinfekční prostředek na bázi alkoholu a nechat jej uschnout. Dostatečné proschnutí respirátoru po dezinfekci je důležité zejména proto, aby člověk zbytečně nedýchal alkoholové páry,“ vysvětluje pro týdeník 5plus2 lékařka Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu.

Jak dodává, dekontaminace jednorázových prostředků není běžně využívána, a tím pádem zatím nejsou dostupná data o účinnosti a neškodnosti metod takového čištění. „Je třeba počítat s tím, že opakované používaní dezinfekčních prostředků na bázi alkoholu hubí bakterie i viry, ale snižují účinnost respirátorových filtrů,“ zdůrazňuje. Pomoci může i dezinfekce teplem v troubě, nikoliv však v mikrovlnné troubě.

Pozor na neúčinné padělky

Jak o respirátor správně pečovat? Doporučit lze jakýkoliv dezinfekční roztok obsahující ethanol (asi 75 %), glycerol (asi 2 %), peroxid vodíku (malé množství, asi 5 % tříprocentního roztoku) a vodu. Pokud nedošlo ke znečištění respirátoru tělními tekutinami nebo jeho zvlhnutí, lze respirátor dezinfikovat a užít i vícekrát. Kromě využití dezinfekce je možné jako nouzové řešení využít dezinfekci teplem. Respirátor na několik desítek minut vložíte do klasické trouby zahřáté na 60 až 70 stupňů Celsia. Nepoužívejte však mikrovlnnou troubu, protože respirátor obsahuje kovové části a navíc hrozí vzplanutí. Respirátor obecně je nicméně podle výrobce určen k jednorázovému použití po definovaný časový úsek (obvykle 8 hodin) nebo lze použít k opakovanému kratšímu použití do souhrnného součtu zhruba 8 hodin. Pokud respirátor používáme krátkodobě, lze jej užít po řádné dezinfekci i vícekrát, pouze však dokud nezvlhne.

Nebývalý zájem o respirátory dává příležitost i vyloženým podvodníkům. Padělatelé soustřeďují svou pozornost na vysokou vizuální estetiku obalu výrobků i doprovodných marketingových materiálů, ale už ne tolik na bezpečnost, funkčnost a účinnost produktů. Většinou jsou padělky vyráběny v zahraničí, čili pro odhalení je třeba si všímat, zda jsou na obalu všechny informace v českém jazyce, totéž platí i pro povinně přiložený návod k použití. Při čtení textu se vyplatí si uvědomovat, zda je česky dobře srozumitelný. Pokud věty, byť jsou v češtině, nedávají příliš valný význam nebo obsahují nesouvisející slova, může jít o dílo počítačem vytvořeného automatického překladu, který padělatelé v cizině využili při výrobě tohoto „zmetku“. Dále musí být jasně identifikován výrobce a mít již výše zmiňované náležitosti.

Ať už je respirátor z jakéhokoliv materiálu, testován musí být stejně přísně. Je tedy jedno, zda má dvě, nebo šest vrstev, klíčová je propustnost pevných částic a aerosolů. A v neposlední řadě je důležité to, zda na obličeji správně těsní.

„Hlavní rozdíl mezi rouškou a respirátorem je v tom, že respirátor musí těsně přiléhat k obličeji a jak vdechovaný, tak i vydechovaný vzduch pak prochází téměř výhradně přes filtrační materiál. Díky tomu respirátor chrání uživatele i jejich okolí. Oproti tomu roušky takto netěsní a pouze brání v šíření kapének do okolí z úst toho, kdo je nosí,“ vysvětluje Tomáš Drbal, ředitel společnosti BTL Medical Technologies.

Týdeník 5plus2 Každý pátek zdarma Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích.

Těsnost respirátoru se dá laicky otestovat jednoduchým způsobem. „Nejprve je nutné nasadit si respirátor tak, aby po celém obvodu přiléhal k obličeji. Zejména důležitá je část okolo nosu, kde je potřeba natvarovat nosní svorku. Poté si před respirátor složíme dlaně a několikrát prudce vydechneme a nadechneme se. Pokud cítíme, že vzduch někudy uniká, pak respirátor netěsní dostatečně dobře,“ popisuje Martin Chlouba ze stejné společnosti. „Lidé, kteří nosí brýle, mohou poznat netěsnost doslova na vlastní oči, protože se jim zamlžují brýle,“ dodává.