Kvůli zákazu farmářských trhů hrozí mnoha zemědělcům konec. Nemají kde prodat své zboží
Zemědělci a malé rodinné farmy bojují o záchranu podnikání a v mnoha případech i o živobytí. Hlavní prodejní sezona pěstitelům brzy začíná, jenže farmářské trhy jsou stále zakázané. Řada sedláků je na nich přitom závislá. Přímý prodej na trzích je často jedinou možností, jak zboží udat, protože čerstvě utrženou zeleninu nebo třeba mléčné výrobky nemůžou kvůli trvanlivosti skladovat dlouho.
V lednici u farmáře Davida Kolmana teď zákazníci najdou hlavně výrobky z kravského mléka, které je dostupné po celý rok. Už za pár dní ale na farmě v Krasolesí začne kozí sezona a nabídka zboží se tak rozšíří.
„Teď se rodí první kůzlata a snad bychom příští týden měli už začít vyrábět první kozí jogurty. Upřímně se děsím toho, co bude, pokud ty trhy nebudou – jak teda ten odbyt těch kozích výrobků bude fungovat, protože čerstvých kozích výrobků se prodalo nejvíc právě na farmářských trzích,“ říká Kolman Radiožurnálu.
Farmářské trhy jsou ale vládou dál zakázané. Letos už přišel David Kolman minimálně o sedm farmářských trhů, které byly zrušené.
Dříve nasmlouvané objednávky mu odmítla i řada hotelů a restaurací, kam běžně dodával třeba jogurty nebo čerstvé sýry. Zásoby mléčných výrobků se proto na farmě kupí a brzy je nebude kde skladovat.
„To jsme nikdy v historii neměli - máme už i roční sýry, které nám tam leží od března loňského roku. Jsou výborné, ale my bychom byli raději, kdyby se už dávno prodaly a měli jsme místo na další produkci z tohohle roku,“ dodává.
Oproti loňsku hlásí farmář až 70procentní propad prodejů. Ten mu nevynahradí ani vlastní rozvozy nebo kamenný obchod, kde teď výrobky prodává.
Nařízení vlády je nerealizovatelné, ozývají se pořadatelé farmářských trhů. Žádají změnu restrikcí
Číst článek
Podobně je na tom i zelinářka Radka Šťastná. Už loni musela kvůli zavřeným trhům zlikvidovat až 150 tisíc salátů. Neměla je kde a komu prodat. Teď se bojí, že se situace bude opakovat.
„Už máme nasázený saláty ve fóliákách a máme tam i pak choi a rukolu. Letos jsme to vlastně všechno ponížili víc jak o polovinu, třetinu jsme toho dali. S hotely a ani s restauracemi nepočítáme - ty hotely se neotevřou - a zaměřili jsme se právě na trhy. Asi by to pro nás byla konečná, kdyby se neotevřely, protože to je jediný zdroj příjmů,“ popisuje svou situaci.
Za pár dní plánuje Šťastná pro zákazníky otevřít stánek přímo na poli, kde chce svoji úrodu nabízet. Zájemci z jiných okresů se k ní ale kvůli vládnímu omezení pohybu nedostanou.
Budou druhé Vánoce?
Letos už farmáři přišli o desítky původně naplánovaných trhů. Teď se upínají k Velikonocům, které patří k nejvýnosnějším obdobím z celého roku.
„Velikonoce jsou takové druhé Vánoce, to znamená zásadní mezník toho roku, kdy můžou tu tržbu udělat, aby si zajistili nejenom odbyt, ale i vlastní živobytí. Tisíce živnostníků jsou závislé na prodeji nejrůznějších velikonočních výrobků, rukodělných, ale i potravin. Už je řada sazenic, ať jsou to balkónovky, nebo sazenice zeleninové a tak dále,“ říká předseda Asociace farmářských tržišť Jiří Sedláček.
Kontroly karantén a izolací začnou tento týden. ‚Vyčleníme stovky policistů,‘ řekl Hamáček
Číst článek
Podle asociace je zákaz farmářských trhů diskriminační. Otevřeným dopisem proto vyzvala vládu, aby trhům udělila vyjímku a povolila jejich fungování.
„Máme odborné posudky, celou řadu, že šíření viru venku je podstatně obtížnější než je tomu ve vnitřních prostorách. Takže to považujeme za naprosto absurdní,“ vysvětluje Sedláček a pokračuje: „V okolních zemích farmářské trhy probíhají – nejsou zrušeny, nejsou zakazovány, protože náleží do kategorie maloobchodu a prodávají potraviny stejně tak, jako obchodní řetězce. Komunikujeme s magistráty měst Berlín a Vídeň.“
Vláda ale zatím spuštění farmářských trhů nemá v plánu. Chce udržet co nejmenší pohyb lidí. Asociace proto teď plánuje podat ústavní stížnost.
