Před čtyřmi lety jste si účast v Tváři užívala, ale říká se, že dvakrát do jedné řeky nevstoupíš. Váhala jste, jestli do toho jít znovu?

Vlastně jsem do toho šla hned a až poté, co jsem kývla, jsem začala trochu zvažovat, jestli to bylo rozumný rozhodnutí. (směje se) Jsem v jiné situaci než před lety, přece jen mám roční dítě, takže jsem měla trochu obavy, jestli to časově zvládnu. Došlo mi, že už to asi nebude taková bezstarostná vlna a euforie jako poprvé, že to bude o něco víc práce, kterou si budu muset dobře zorganizovat. Část natáčení ale už máme za sebou a není to tak hrozný, jak jsem čekala. Teď tedy asi přijde o něco náročnější období, protože mi do toho přišla spousta dalších pracovních záležitostí, ale nějak to zvládneme. Zatím se to dá.

To je ale na druhou stranu super, ne? Myslím to, že máte tolik práce. Spousta umělců je na tom v současné situaci dost bledě.

To je rozhodně pravda. A vždycky, když mám tendence si stěžovat, jak je to hrozný, že teď vůbec nebudu mít čas, tak si hodně rychle uvědomím, že bych se měla uklidnit, protože to je v téhle době největší dar. Nechci se rouhat, je to skvělý a moc si toho vážím. Loni jsem zas tolik nepracovala, nejen kvůli pandemii, ale taky kvůli mateřské. Tyhle dvě okolnosti se mi sešly naráz, protože dcera se narodila před rokem v únoru. Dneska už jí je rok, takže jsem přece jen o dost svobodnější, už to není úplný miminko. Ale je fakt, že mateřská a pandemie mají pár styčných bodů. (směje se)