Jaroslav Miler: Praha 12

Cesta: Titulní stránka > Město a úřad

Jaroslav Miler

Drahá ženuško a Xeničko!
Při čtení těchto řádků už mě nebude více. Tak přijměte ode mne nejvřelejší políbení, nic si z toho nedělejte, vemte to jako samozřejmost dnešní doby. Má drahá ženuško! Tobě děkuji za všechno dobré a ty mně odpusť, čím jsem Ti někdy ublížil. Pro Tvůj další život, Marie, se zařiď, jak budeš moct nejlépe a nic se nezkracuj, mě blaží vědomí, že vy doma máte před sebou lepší budoucnost a radostnější. Xeničko moje malá, ještě jednou Ti píši a prosím tě, poslouchej svoji hodnou maminku a uč se hodně, ať má maminka z Tebe tu největší radost.
Má drahá, pozdravuj ode mne všechny známé přátele, že na všechny ještě jednou vzpomínám, pozdravuj v Lysé a v Jičíně, naše dole všechny, že v duchu k sobě tisknu a každému dávám políbení. Emílka také srdečně zvlášť zdravím a mnoho štěstí přeji. Tak to je moje poslední, vás všech políbení.

Váš tati

(Doslovné znění posledního dopisu Jaroslava Milera před popravou. List z Kroniky obce Koberovy s novinovým výstřižkem z neznámého zdroje a fotografií zaslal starosta Koberov Jindřich Kvapil.)

Protifašistický bojovník ze severních Čech se narodil 18. října 1906 v Jenišovicích v okrese Jablonec nad Nisou. Vyučil se pekařem, později pracoval jako sklářský dělník a spolu s manželkou a dcerou žili v obci Koberovy v okrese Turnov. Za aktivní činnost v komunistickém odboji byl Jaroslav Miler 12. 4. 1943 gestapem zatčen a vězněn postupně ve Valdicích, Terezíně, Praze, v německém Budyšíně (Bautzen) a Litoměřicích. Tam byl postaven před Vrchní zemský soud, obviněn z přípravy velezrady a jiných akcí proti Říši a v procesu s dalšími pěti osobami odsouzen k smrti. Spolu s ním stanuli před litoměřickým trestním senátem ještě Josef Kryl, Vojtěch Hampl, Alois David, Jaroslav Šourek a Josef Vébr. Ve věznici v Drážďanech byl Jaroslav Miler 19. 10. 1944 popraven a jeho ostatky 25. 10. 1944 uloženy na tamním hřbitově Johannisfriedhof, do vlasti převezeny nebyly. (Pramen: ÚSTR a GMPD, Databáze československých státních příslušníků popravených v době nacionálního socialismu v Drážďanech a projekt VETS .)

Osud Jaroslava Milera připomíná od roku 1979 ulice v Modřanech a pomníky v jeho rodné obci Jenišovice i v místě bydliště v Koberovech. Jeho jméno je rovněž uvedeno na pomníku československým a polským odbojářům na Johannisfriedhof v Drážďanech.

Portrét Jaroslav Miler